Základní principy při projektování prostoru pro čištění a sterilizaci
Bohužel je až příliš časté, že je v již existujících nebo nově projektovaných zubních ordinacích věnována jen velmi malá pozornost prostorům pro sterilizaci nebo čištění a sterilizaci. V zubních ordinacích je čištění a dezinfekce nástrojů mezi ošetřením dalších pacientů přitom zásadní pro splnění současných hygienických pravidel.
Nemluvě o zákonné a morální povinnosti zubního lékaře, která vyžaduje účinná, jasně daná a v praxi skutečně používaná opatření pro kontrolu infekcí, jejímž cílem je zabránit přenosu infekčních onemocnění na pacienty a personál.
Je zvláště patrné, že od výskytu SARS, propuknutí ptačí chřipky a nedávné pandemie eboly se pacienti stali citlivějšími na hygienu a neváhají se stomatologických odborníků ptát na postupy sterilizace a standardy hygienických opatření. Totéž platí i pro tetovací, piercingové a pedikérské salony, což potvrzují četné články v tisku věnované tomuto tématu.
Kromě čistě regulačních a bezpečnostních aspektů má prostor pro sterilizaci klíčový přínos pro činnost mnoha zubních lékařů. Je-li umístěn na dobrém a viditelném místě, pacienti ihned poznají, že pro lékaře jsou jejich zdraví a bezpečnost důležité. Pokud personál neváhá podělit se s pacienty o hygienické postupy a rád jim zodpoví všechny jejich případné dotazy, tak se díky této pozornosti pacient může cítit jistě a bezpečně.
Vytváření nových prostorů pro čištění a sterilizaci nebo zlepšování těch stávajících není „nepřekonatelnou“ výzvou. Vyžaduje pouze některé základní principy, které nastíní tento článek.
Funkčnost prostoru pro čištění a sterilizaci
Velice důležitá je dostatečná velikost prostoru věnovaného čištění a sterilizaci – ve většině případů je tento prostor poddimenzovaný. Místnost musí být funkční, dobře osvětlená a musí odpovídat velikosti zubní ordinace a počtu nástrojů, které se mají čistit a dezinfikovat. Musí se počítat s umístěním zařízení pro čištění a sterilizaci s odpovídajícím příslušenstvím a poskytovat dostatek prostoru na stole pro uskladnění nástrojů mezi jednotlivými kroky protokolu, tj. před/po čištění; před/po zabalení a sterilizaci.
Prvním základním principem je rozdělit místnost na dvě oblasti – znečištěnou a čistou zónu. Logicky, nástroje budou cestovat v jednom směru ze znečištěné zóny do čisté zóny. V důsledku tohoto jednosměrného proudění by se neměly zpracované (čisté) nástroje dostat do znečištěné zóny, a proto by měl být prostor pro čištění a dezinfekci ideálně pravoúhlého tvaru, jako jakási průchozí chodba, a vybavený dvěma dveřmi (VCHOD a VÝCHOD). Obě zóny musí být větrané a vzduch musí proudit z čisté zóny do znečištěné, aby se zabránilo cirkulaci potenciálně kontaminovaného vzduchu ze znečištěné zóny do čisté. Toho lze dosáhnout přetlakováním čisté zóny nebo odsáváním ve znečištěné zóně.
U vchodu by mělo být umyvadlo vybavené stanicí na výplach očí, která je důležitá v případě náhodného vstříknutí dezinfekčního prostředku nebo jiné škodlivé tekutiny do očí. Mýdlo a hydroalkoholový gel by měly být v automatickém dávkovači, čímž se zamezí kontaminaci kohoutků nebo obalů mycích/dezinfekčních prostředků znečištěnýma rukama. Doporučuje se osoušet si ruce papírovými utěrkami.
Prostor pro čištění a dezinfekci
Uspořádání prostoru a jeho zařízení musí odpovídat jednotlivým krokům čištění a sterilizace, tj. předběžná dezinfekce, oplachování, čištění, oplachování, osoušení, zabalení a sterilizace. Tento prostor by neměl být používán k jinému účelu. Podlahy a pracovní povrchy by měly být hladké, bez ostrých rohů a hran a snadno čistitelné a dezinfikovatelné.
Odpad
Odpad by měl být ukládán do pytlů nebo kontejnerů skrze otvory ve k tomu určených nádobách. Ostré a řezné nástroje se musí bezpečně uložit ve k tomu určených plastových kontejnerech, aby byla zajištěna ochrana zaměstnanců a tento odpad se shromáždil a nechal zpracovat specializovanou společností pro nakládání s kontaminovaným odpadem. Je bezpodmínečně nutné dodržovat místní národní předpisy, které se mohou v jednotlivých zemích lišit.
Předběžná dezinfekce
Aby se zabránilo přisychání krve, slin a detritu, měly by se všechny použité a nepoužité nástroje co nejdříve po proceduře namočit za použití jedné nebo více dezinfekčních nádob podle počtu, typu a velikosti nástrojů, tj. malá nádoba pro vrtáčky a kořenové nástroje, větší pro soupravy nebo kazety nástrojů atd. Dbejte pokynů výrobce neponořovat nebo nenamáčet do roztoků kolénkové i rovné násadce a turbínky. Nástroje s hnacími motory! Je také nutno přísně dodržovat pokyny výrobce ohledně koncentrace a doby působení chemických prostředků.
Teplota roztoku by neměla překročit 40–45 °C, čímž se zabrání koagulaci krevních bílkovin, které zvyšují náročnost čištění. Další výhodou tohoto zásadního prvního kroku je redukce mikrobiálního osídlení snižujícího riziko infekce během manipulace a čištění. Umyvadlo musí umožňovat oplachování nástrojů vodou z vodovodu za účelem odstranění všech zbytků chemických prostředků, zejména pak z dutých nebo sklopných nástrojů. Pokud je tento krok důkladného oplachování vynechán, zbytky chemických prostředků mohou způsobit nevratné zabarvení a poškození kovových nástrojů.
Čištění
Krok čištění je nanejvýš důležitý. Nejjednodušším prostředkem je ruční čištění pomocí vody a kartáčků. Ultrazvukové čističky nabízí díky mechanickému čištění výkonnou a zároveň pro personál bezpečnější metodu.
Poznámka: Ruční čištění je nejméně účinnou metodou čištění, zejména pak v případě složitých nebo dutých nástrojů a hrubých povrchů. Úroveň čistoty závisí na zkušenostech a znalostech personálu. Ruční čištění také zvyšuje riziko poranění a přenosu infekce na personál.
Za účelem odstranění chemických prostředků se musí všechny nástroje v druhém umyvadle opláchnout vodou z vodovodu. V ideálním případě by mělo následovat druhé opláchnutí demineralizovanou vodou, čímž se odstraní usazeniny a soli přítomné ve vodě z vodovodu, které by mohly vést ke vzniku bělavých skvrn na sterilizovaných nástrojích.
Myčky nebo dezinfekční myčky (termodezinfektory) představují zatím nejlepší metodu čištění díky vyššímu výkonu čisticího cyklu validovaného výrobcem v souladu s přísnými platnými normami (např. ISO-EN15833-1/-5).
Proces cyklu zahrnuje všechny potřebné kroky – předmytí, oplachovaní, omytí a osušení. Tím nám tyto přístroje pomáhají maximálně chránit personál, ale také vytvořit volný prostor na pracovním stole. Již není třeba nádoba/nádoby na namáčení. Mohlo by tak stačit i jedno umyvadlo. Doporučuji však vždy instalaci dvou umyvadel.
Sušení a promazání
Vedle prostoru pro mytí a dezinfekci je také potřeba věnovat dostatečný prostor pro osušení, optickou kontrolu a následné promazání. Při osoušení nástrojů (zvláště těch s komplikovaným tvarem či dutinami) velmi pomůže stlačený vzduch. Pro osušení násadců je pak vzduch téměř nezbytný. Mazání se samozřejmě týká především násadců, ale neměli bychom zapomínat ani na spoje běžných sklopných nástrojů (nůžky, kleště atd.). U násadců je velmi žádoucí podpořit kroky vnitřního čištění a následného promazání nějakým mechanickým zařízením. To garantuje provedení potřebných úkonů automatickým procesem validovaným výrobcem. Kvalitní vnitřní čištění a promazání je prakticky nemožné provést ručně.
Zabalení a sterilizace
Je třeba počítat také se zónou pro zařízení ke svařování sterilizačních obalů a zónou pro dočasné uskladnění těchto obalů před zpracováním ve stolním sterilizátoru. Pro zajištění bezpečné a účinné sterilizace je zásadní věnovat pozornost způsobu uložení jednotlivých nástrojů a obalů v komoře sterilizátoru a typ sterilizačního cyklu s ohledem na kompatibilitu. Zvolení cyklu, který není určen a validován pro daný typ náplně (nástroje) povede k nesterilitě produktů. Další prostor vedle sterilizátoru je určen k vychladnutí a označení obalů, které byly personálem vybrány pro uskladnění a použití. Této poslední kontrole je nutno věnovat zvláštní pozornost a ujistit se, že sterilizační obaly jsou hermeticky těsné a zcela suché. Neosušené nástroje/obaly nejsou považovány za sterilní.
V případě delší doby skladování by se měly zabalené předměty uložit mimo sterilizační místnost i mimo ordinace do čisté a suché zásuvky nebo skříně. V takovém případě by se měly jednotlivé obaly ukládat maximálně po dobu 3 měsíců (v závislosti na místních předpisech se může maximální doba skladování lišit).
Závěr
Rád bych všechny čtenáře požádal o zamyšlení nad těmito dvěma definicemi:
Čištění a dezinfekce: „Všechny aktivity potřebné pro zajištění toho, že použité zdravotnické prostředky budou bezpečné pro další použití.“ (Pokyny ADA pro kontrolu nad infekcí – 2012)
Sterilizace: „Validovaný proces používaný za účelem zbavení produktu životaschopných mikroorganismů. Přítomnost životaschopných mikroorganismů na jakémkoli jednotlivém předmětu lze vyjádřit z hlediska pravděpodobnosti. Tuto pravděpodobnost je možné snížit na velmi nízké číslo; nikdy ji nelze snížit na nulu.“ (ISO/TS 11139:2006)
Jinými slovy: čím lépe se provede každý krok, tím je pravděpodobnost blíže k „nule“. Vždy mějte na paměti, že je důležitý každý krok cyklu čištění a sterilizace. Žádný by se neměl uspěchat nebo přeskočit, protože by to ohrozilo bezpečnost pacientů i personálu.
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Články
13. 7. 2023 | Obecná stomatologie
Světlo mělo vždy zásadní vliv na naše...
