Dotazník, zpracovaný Mgr. Eliškou Waldovou (Wald Pharmaceuticals, s.r.o.), tvořilo 7 otázek – šest uzavřených a jedna otevřená – a byl zodpovídán anonymně elektronickou formou. Respondenti mohli dotazník vyplnit v období od 24. února do 9. března 2021.

Ordinace zůstaly otevřené

Z dotazníku vyplynulo, že více než 90 % respondentů mělo na jaře roku 2020 ordinaci otevřenou. 23 % z nich mělo otevřeno pouze pro naléhavé a akutní případy. Téměř polovina respondentů však zaznamenala úbytek pacientů.

Ordinace, které byly během pandemie uzavřené, uvedly jako hlavní důvod nedostatek ochranných pomůcek (970 respondentů), onemocnění COVID-19 v týmu (471 respondentů), strach z nákazy (461 respondentů) a karanténu (394 respondentů). Z těchto důvodů muselo na nějakou dobu ordinaci uzavřít zhruba 40 % respondentů. Z nich pak 62 % pouze na týden až 14 dnů, 26 % na 14 dnů až měsíc a jen 12 % na měsíc a déle.

„Výsledek dotazníků mě překvapil i nadchnul, nebyl jsem si jistý, kolik lidí odpoví. Jsem za ten počet rád a pro nás má velkou vypovídající hodnotu. Stále existují ordinace, které například za celou dobu epidemie ještě neotevřely a neotevřou, dokud tady COVID-19 bude. Řada ordinací, které zůstaly zavřené jsou ale mladých kolegů, což je překvapující,“ hodnotí Šmucler.

Přetrvávající pandemie již méně ovlivňovala provoz ordinací na podzim 2020, kdy téměř všichni respondenti uvedli, že měli otevřeno stejně jako před pandemií. 35,5 % respondentů nicméně uvedlo, že měli na podzim 2020 stále méně pacientů. Snížení zájmu pacientů o 10 % zaznamenalo 1498 respondentů, o 10–25 % 1155 respondentů, o 26–50 % 474 respondentů, o 51–75 % 72 respondentů a o 76–100 % 20 respondentů.

Pokud jde o porovnání stavu dutiny ústní u pacientů v období před pandemií a v jejím průběhu, 80 % respondentů uvedlo, že rozdíl nezpozorovali, 18 % respondentů uvedlo, že pacienti pečují o svůj chrup méně a 2 % respondentů uvedly, že pacienti pečují o svůj chrup lépe. Vzhledem k tomu, že však na pravidelnou péči dochází méně pacientů, může být reálný stav péče o chrup i výrazně horší.

Poslední, otevřená otázka zjišťovala, co představovalo ve výkonu stomatologie v uplynulém roce největší obtíž. Odpovědi byly roztříděny do kategorií a čtyři nejčastější z nich se týkaly: obav o bezpečnost personálu, pacientů a problémů s dodržením přísných hygienických opatření v ordinaci; těžkostí s administrativou, reorganizací, přeobjednáváním z důvodu nemocnosti a karantén pacientů a souhrnně krizovým provozem po celý rok; nedostatku ochranných pomůcek a problémů s jejich zajištěním; a ztížení práce v ochranných pomůckách.

„Cena ochranných pomůcek se zvýšila na jaře, kdy byl pomůcek nedostatek, například výroba rukavic nestíhala, protože je začali používat také jiné profese. Ale poté došlo ke zlevnění a dnes nakupuji respirátor za cca 8 korun. Částky na ochranné pomůcky jsou z hlediska kalkulace stomatologické praxe zanedbatelná položka. Horší je, že se mnohem více času musí věnovat dezinfekci mezi pacienty. Největší škoda ovšem vznikala tím, že pacienti na ošetření prostě nedorazili,“ komentuje situaci prezident ČSK.

Jak tyto škody řešit?

„Zdravotní prostředky si mohou ordinace i zpětně přidat do svých kalkulací, některé praxe rekalkulují svoje ceny – navýšení pro pacienty bude vyšší. Pak je tady otázka kompenzací od státu, ta je ale chabá. Byli jsme vyzýváni, abychom doporučili uzavření ordinací, a řada lidí mi ještě teď děkuje, že jsme to neudělali, protože bychom byli zničení jako v jiných zemích,“ nastiňuje řešení Šmucler. Stomatologové by měli mít nárok na kompenzační bonus od státu stejně jako ostatní zdravotníci a ČSK ho připomínkovala. „Vzhledem k další změně na postu Ministra zdravotnictví ČR, jsme se dostali opět do slepé uličky a stomatologové dostanou peníze pravděpodobně až ve chvíli, kdy na ně zbude řada. Předpokládám, že se budou kompenzovat nejdříve nemocnice. Ale snažíme se domluvit a na rok 2022 připravujeme velkou reformu, ve které by měly být zařazeny i agregované platby, po čemž volali zubní lékaři posledních 25 let a bude to velký obrat k prevenci,“ doplnil.

Prezident ČSK na tiskové konferenci uvedl, že medicínský úder pandemie COVID-19 na řady zubních lékařů není tak strašlivý, jak se ČSK na začátku obávala. „Česká stomatologie byla těžce zkoušena již před touto pandemií a zdravotní pojišťovny za dobu své existence snížily poměr plateb pro stomatologii asi na polovinu. Kdyby zubní lékaři dostávali stejný poměr peněz jako v 90. letech, neměli bychom problémy s dostupností stomatologické péče, neměli bychom výkony hrazené medicínsky na úrovni 80. let. Ale zase možná bychom neměli některé velmi drahé onkologické léky a možná by některé nemocnice nevypadaly tak krásně, jak vypadají. Vždy je něco za něco a „stomatologie na pojišťovnu“ byla obětována. Česká stomatologická komora proto pracuje na komplexní reformě, ke které se, jak pevně věříme, přidají i zdravotní pojišťovny, vláda a krajská zastoupení,“ dodal k výsledkům dotazníků.

Reforma stomatologie bude zaměřena na to, jak zlepšit dostupnost stomatologické péče ve všech regionech České republiky, a v tomto ohledu bude nutné se dohodnout se zdravotními pojišťovnami na tom, jakou péči chtějí mít zubní lékaři hrazenou, v jakém rozsahu, v jakých místech. „My, stomatologové, se musíme zamyslet nad efektivitou prací, jak je možné, že máme jeden z největších počtů zubních lékařů ve světě na počet obyvatel, ale přitom dlouhé čekací lhůty na ošetření,“ uvedl k reformě Šmucler.

Uvažuje se například o bonifikaci zubních lékařů za trvalé přijetí pacienta do péče a poskytování pravidelné preventivní péče (podobně jako tomu je u praktických lékařů), o lepším propojení databáze zubních lékařů s pojišťovnami apod. Jednání o změnách již aktivně probíhají s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), jejíž náměstek Ing. David Šmehlík, MHA, předložil na tiskové konferenci přehled o vývoji výše úhrad za stomatologické výkony a plán připravované reformy. Od roku 2019 běží bonifikační program „VZP Plus – stomatologie“, jehož cílem je zlepšit dostupnost hrazených stomatologických služeb a smluvní stomatologové se do něj mohou kdykoli zapojit (odkaz: https://www.vzp.cz/poskytovatele/bonifikace/bonifikacni-program-vzp-plus/stomatologie). Programu „VZP Plus – stomatologie“ se účastní asi 67 % stomatologů a jeho přínos se jasně projevuje např. ve větším počtu ordinačních hodin pro poskytování péče tzv. na pojišťovnu.

Kromě řešení úpravy úhrad se ČSK zabývá také osvětou v oblasti prevence. Preventivní programy jsou ale zcela bez podpory státu. „Opakovaně jsme se tím zabývali a vypracovávali projekty, ale vždy jsme se dozvěděli, že jsou peníze potřeba jinde než ve stomatologii. Pojišťovny berou svoje preventivní programy jako marketing, takže tam mají zařazeny příspěvky na cyklistickou helmu, která jim přivede nové lidi, ale příspěvek na prevenci u zubního lékaře nikoli. My se ale snažíme dál a věřím, že je zlomíme i s tou prevencí,“ uvedl na otázku financování preventivních programů prezident ČSK.