Česká stomatologická komora spouští nový portál a celoroční aktivity s názvem „Republika bez kazu“. Podílíte se na programové náplni tohoto projektu? Jak přesně bude vypadat?
Hlavní motivací vzniku této stránky byla snaha sdružit naše preventivní partnery, jako Dětský úsměv a Sdružení studentů stomatologie ČR, pod jednu hlavičku s jednou záštitou. Web má sloužit jako podpůrný portál preventivních aktivit, které budou fungovat napříč celou republikou. Náplň bude podobná jako na stránkách SDÚZ, tzn. že tam budou základní preventivní doporučení, která nebudou kontroverzní. Aby byl obsah atraktivnější, najdou tam zájemci videa – edukační i zábavná, přitahující zájem o péči o ústní zdraví.

Pokyny pro péči o chrup se průběžně mění. Podle těch nejnovějších je např. vhodné čištění zubů ráno před snídaní, protože fluoridy ze zubní pasty, které na zubech při čištění ulpí, mají chránit před působením kyselin a rozkládajících se cukrů ze stravy. Řídíte se tímto doporučením a radíte jej svým pacientům?
Čištění zubů před snídaní má svůj význam u lidí, kteří trpí např. refluxem a během spánku jim v dutině ústní poklesne pH a snídají třeba džus, čímž pH v dutině ústní dále snižují. Spíše než jako prevenci zubního kazu, to vnímám jako prevenci erozí, tedy nekazivých defektů na sklovině. Osobně to tak ale nemám a potřebuji si vyčistit zuby po snídani a oporu mám v tom, že si plak dobře odstraním už večer, než jdu spát, takže se mi nový nestihne přes noc příliš vytvořit. A pokud bychom se měli ve vztahu k prevenci zabývat touto špičkou ledovce, tak už budeme jako zubní lékaři bez starostí.

Došlo také ke změně obsahu fluoridu v pastách pro děti, které ho nyní obsahují více (1000 ppm). V souvislosti s vyšším obsahem fluoridu se upravují také pokyny pro používané množství zubní pasty u malých dětí na „velikost zrnka rýže“, později na „velikost hrášku“ a ti starší mají nanášet zubní pastu v množství odpovídajícím délce hlavy kartáčku. Zubní kartáčky mají různě dlouhé hlavy a množství pasty se tak může značně lišit – nemůže pak být příjem fluoridu příliš velký?
Tady je třeba si říct, že je velký rozdíl mezi lokální a systémovou fluoridací. Od té systémové (užívání fluoridových tablet, pití fluoridy obohacené vody) se postupně ustupuje a fluorid zůstává jako lokální pomocník v prevenci zubního kazu. Předpokládáme, že děti jsou postupně schopné pastu vyplivovat, aby zubní pastu nepolykaly. Dokonce existuje doporučení, že do šesti let si mají děti ústa po čištění vyplachovat a od šesti let už jen vyplivovat, aby fluoridy v ústech zůstaly. Myslím si ale, že v zubní pastě jsou ještě jiné složky, které si zaslouží vypláchnout, takže nejsem úplně smířená s tím si ústa nevyplachovat.

Fluorid má dvě funkce: prvním je, že posiluje zubní sklovinu natolik, že se nezačne rozpadat při kritickém pH a další je, že pomáhá urychlovat výměnu iontů při remineralizaci a přitáhnout vápník zpět do skloviny.

A k dávkování bych řekla toto. Zubní pasta má jednu zákeřnost, to že obsahuje pěnidla. Ve chvíli, kdy začne v ústech pěnit, má člověk pocit, že už má vyčištěno a zkracuje se tak délka čištění. Je-li tedy pasty méně a méně pění, je motivace k tomu čistit opravdu tak dlouho, jak je potřeba. Pasty podle mě není potřeba moc, takže naučíme-li se používat pasty méně, nic špatného v tom nevidím. Rodiče instruuji, aby pastou zubní kartáček jen umazali, což by mělo malým dětem stačit.

Co se týče velikosti zubních kartáčků, správně by měla být hlava kartáčku maximálně na šířku dvou zubů.

Zdroj fotek: ČSK

Najdou čtenáři tyto informace na stránkách Republika bez kazu?
Zatím nevím, jestli se budeme v pokynech pouštět až do takových detailů, protože tam už mohou vznikat rozpory názorů i u odborníků. V ČR existuje poměrně velká skupina zubních lékařů, kteří zcela odmítají jakoukoli zubní kosmetiku, včetně zubních past a ústních vod, a jsou hodně zaměřeni proti fluoridům. To mi zase přijde škoda, protože fluorid opravdu prokazatelně pomáhá a je jedním z pilířů, když předpokládáme, že někdo nemá dokonalou zubní hygienu (a nikdy tady nebudou mít všichni stoprocentně odstraněný veškerý plak), tak proč nepoužít fluoridy jako berličku. Fluoridy nikomu neublíží – fluor je jedovatý jako plyn, podobně jako chlor, jehož solemi si běžně solíme jídlo a konzumujeme ho. Tím, že jsme upustili od systémové fluoridace a používáme fluoridy jen lokálně, tak získáváme jen ty benefity.

Závěrem se ještě zeptám, jaká preventivní opatření považujete za nejdůležitější a doporučujete je našim čtenářům dodržovat?
Preventivní doporučení jsou skládačkou jednotlivých faktorů. Musíme uzpůsobit svůj životní styl tak, abychom na zuby mysleli a péče o ně se nám stala automatickou, ale abychom tím netrpěli ve smyslu omezování se. Je potřeba dát čištění a výživová doporučení do určité souhry, abychom si mohli dát třeba čokoládu, ale věděli jsme, že máme zuby dlouhodobě tak dobře vyčištěné, že nikde nemáme ložisko starého plaku, který by mohl dané místo zkazit. Mám pro to své doporučení, které vychází ze švédského Sweet Saturdays (konzumace sladkostí o sobotách) a to, že je lepší si sladké dát jednorázově a neujídat/nepopíjet sladké každých 10 minut. Obecně je dobré naučit se nepít sladké nápoje, aby měla dutina ústní čas si srovnat pH mezi jídly a mohly běžet samoočišťující mechanismy. Důležité je alespoň jednou denně vyčistit si zuby úplně perfektně, aby v nich nezůstával zralý plak. Minimálně jednou ročně je potřeba navštívit zubního lékaře a nezapomínat na dentální hygienistku.