Ideální by bylo dovolit doplatky a ve sněmovně nyní řešený zákon tento dodatek má. Je teď ve třetím čtení v Parlamentu ČR. Celý sazebník je značně zredukovaný, jak detailně popisuje prezidentka KZT v záznamu rozhovoru. Vysvětluje také: „Celková náhrada má nově i doplatkovou alternativu. Zůstává ale částečná snímatelná náhrada s rigidními opěrnými prvky, ke které je bohužel přiřazena i individuální lžíce a výztužný třmen, a celková úhrada pro oba subjekty je natolik nedostatečná, že není možné ji za tuto úhradu vyrobit. Bude záležet na tom, jak to lékaři vysvětlí pacientům a jak se k tomu postaví jednotlivé laboratoře.“

Zubní techniky coby výrobce nedávno zasáhla změna nařízení EU o zdravotnických prostředcích.
Přineslo to trochu chaosu a hysterie, jak už to s implementací evropských norem bývá (vzpomeňme na GDPR), ale my jsme to opravdu velice pečivě sledovali, konzultovali s MZ a SÚKLem, a nakonec snad víme, co je potřeba udělat. Stále platí (od roku 2017), že výrobce individuálního zdravotnického prostředku, vytvořeného na zakázku, má povinnost ke každému výrobku doložit „prohlášení o výrobku“. Takže abychom nepřidávali další povinnosti a dokumentaci, upravili jsme Komorou vydávané laboratorní štítky tak, aby odpovídaly požadavkům zákona, a které nově musí lékař poskytnout pacientovi.

Hodně se teď diskutovalo o tom, zda je nutné uvádět do prohlášení šarže materiálů.
Tady musím říct, že materiálové složení ano, šarže nikoli. Ovšem v případě nějaké „nežádoucí příhody“, která by mohla souviset se šarží výrobku, musíme umět vyhledat, z jaké materiálové šarže byl výrobek zhotoven. V našem oboru se nežádoucí příhody neodehrávají, alespoň o žádné za celé roky nevím, občas je potřeba poskytnout složení materiálu kvůli alergii nebo citlivosti na některou ze složek slitin kovů nebo plastů, ale to je tak všechno a nesouvisí to se šaržemi. Zároveň jsme v kontaktu s firmami, které dodávají do laboratoří programy pro evidenci zakázek, aby provedly potřebné změny v tisku štítků. Co nás mrzí, že lékaři zatím tuto věc velice často opomíjejí a používají štítky, které jsou poplatné ještě době minulé, včetně kopíráku… to je tristní.

Komora zubních techniků se potýká i s dalšími problémy, které přináší doba.
Jako všichni se nyní potýkáme s omezeními, přesunuli jsme se do online světa. Na podzim jsme uspořádali online volby do Rady, takže máme dva zcela nové členy, paní Hejnovou a pana Karbusického, který je zároveň viceprezidentem. Je to velký přínos, Dea Hejnová hodně pomáhá v oblasti připomínkování vzdělávacích programů apod. Díky Martinovi Karbusickému se zase podařilo oslovit skupinu těch opravdu nejznámějších špičkových kolegů, se kterými jsme se dohodli, že nám budou nápomocni v odborných věcech, jako „rada odborníků“. Ve spolupráci s nimi jsme připravili odborný kongres „TECHDENT“, který byl již připraven do nejmenších detailů, včetně programu, loga, společenského večera a propagačního videa, a který se zatím bohužel nemohl uskutečnit díky pandemii. Ale s jeho uspořádáním počítáme zhruba na červen příštího roku a s přednášejícími udržujeme kontakt.

Práci zubních techniků také dost zásadně ovlivnila pandemie COVID-19.
Covid-19 velmi zamíchal kartami. Spousta věcí se změnila. My, jako organizace, jsme v tom roce měli táké velké plány. Kongres, volby a další. Vše jinak! Jedním slovem chaos a obavy. Do toho vnášela média dezinformace, spekulace, a samozřejmě zde byl boj o peníze a přežití. Teď přichází vlna nedostatku a tím zdražování. Díky odstávce výrob je všeho aktuálně méně nebo málo, což se promítne v cenách. Je nanejvýš nutné vše promítnout i do našich cen. Doba covidu ukázala, že velké procento laboratoří jede tzv. na náklady, bez rezerv, a stačilo pár týdnů a jejich praxe byly před likvidací. Přežily díky státní pomoci, ale takhle to přece nejde… Děláme tak výjimečnou a nenahraditelnou práci, proč si ji nedokážeme pořádně nacenit? S tím souvisí celkový úbytek techniků, protože ekonomika laboratoří je mnohdy postavena na vodě, bez ohledu na ekonomické parametry, a to vede ke špatnému odměňování zaměstnanců, kteří z oboru utíkají nebo se udělají sami na sebe, a na trh se snaží dostat snížením cen. Bohužel nás neposlouchají a nadále si nedokážou cenu správně nastavit. Dochází k extrémům, nůžky mezi rozpětím cen jsou hodně otevřeny, a to není dobrý signál. Bylo by dobré, kdyby se už nenavazovalo na „dobu před covidem“, ale kdyby se využilo situace a nastala Nová doba, jako odrazový můstek.“

Vnímáte navzdory zmíněným problémům obor zubní technik jako obor perspektivní, který má mladým lidem do budoucna co nabídnout?
Obor je perspektivní, ale bude doufejme jiný a bude se transformovat. Má obrovskou perspektivu a nabízí neuvěřitelné možnosti, ale zubní technik jako takový se musí udržet a být to on, kdo bude i za použití digitálních technologií vyrábět zubní náhrady. Toto si nesmíme nechat vzít. Musíme být pružní, jít s dobou a umět se do tohoto nového světa začlenit. Černě to nevidím, jen si myslím, že bychom neměli škodit sami sobě.