Praktikujete preventivní stomatologii již řadu let. Máte tedy mnoho zkušeností a pacienti se k vám dlouhodobě vracejí…
MUDr. Stojanovičová: K čištění a mezizubnímu čištění jsme se postavili čelem hned po prvních přednáškách a praktických ukázkách MUDr. Sedelmayera a byli jsme nadšeni, protože jsme měli stejné problémy jako naši pacienti, což bylo i v rozporu s naším vzděláním. Velmi pěkné na této práci je, že je to práce s rodinami a dnes už mám třetí generaci, která ke mně chodí a rodiče už sami vyžadují, abychom jejich děti naučili čištění. Takže, nejenže jsou naši pacienti zdravější a mají méně kazů, ale ta práce je radostná, když máme pacienty už od dětského věku. Udržení kontaktu a kontrola kvality péče je zásadní, proto máme i ve stanovách SPS, že každý člen musí jednou za rok projít re-callem, kde má nad sebou odborný dohled a musí se sám nechat zkontrolovat. Díky tomu jsou v SPS jen ti, kteří o to mají opravdu zájem, protože stejná pravidla jako pro ústa našich pacientů platí i pro ta naše. Bohužel jsme většinou praktičtí zubní lékaři, takže nemáme moc čas na statistiky, ale za ta léta mluví pacienti a výsledky samy ze sebe.

MUDr. Jiří Sedelmayer začínal své působení v Německu, mohla byste porovnat přístup k prevenci v Německu nebo v zahraničí obecně a v České republice?
MUDr. Sedelmayer: Poté, co manžel opustil za minulého režimu tuto republiku, zubařinu v Německu i vystudoval, a to na univerzitě v Hamburku, kde se stal asistentem konzervačního oddělení a později i jeho vedoucím lékařem. Když se vrátím k ITOPu, tak byl původně zakotven v sylabu VŠ a studenti z něj skládali i zkoušku. Později se toto podařilo i v Čechách, kdy si ale sami studenti vyžádali u děkana začlenění ITOPu do sylabu jako výukového předmětu na univerzitě. Tehdy nás pan profesor Foltán požádal, zda bychom byli ochotní tento předmět učit na Karlově univerzitě v Praze. To už je asi 7 let a od té doby se tento předmět vyučuje a studenti z něj skládají zkoušku. V letošním roce budou tento předmět nejspíše mít i zahraniční studenti, také na vlastní žádost. Zájem mladých lidí nás velice těší. ITOP se vyučuje na fakultách po celém světě a má velký úspěch. Problém je ale všude stejný – všude lidé krvácejí, mají problémy a neví proč, ale myslím, že začíná být stále větší tlak ze strany pacientů zachovat si zdravé zuby a budou víc tlačit i na profesionály, aby je učili správné péči a ne jen vrtali. Díky ITOPu opravdu dokážete přinést zdraví, protože nejde jen o zuby, ale o celkové zdraví člověka. V zahraničí nás obdivují za to, že je u nás v povědomí většiny nejen odborné veřejnosti existence mezizubních kartáčků, nutnosti čištění zubů, spojitost mezi ústní dutinou a celkovým zdravím. Na tomto poli se udělalo strašně moc a musím říct, že jsem na to hrdá.

Zmínila jste, že jste s manželem hodně přednášeli v zahraničí, jaké byly vaše zkušenosti z těchto setkání?
MUDr. Sedelmayer: Bylo to skutečně zajímavé, protože jsme netušili, co nás čeká. Byli jsme postupně stále častěji zváni a později, když už manžel tolik cestovat nechtěl, začali lidé létat za námi. Měli jsme tady skupiny z Japonska, které se nadchly do preciznosti naší práce i do pomůcek. Já jsem měla obavy jet do USA (Mekky flossingu), kam jsem byla pozvaná. Říkala jsem si: Co já jim tam budu vyprávět o mezizubních kartáčcích? Byla to pro mě velmi překvapující zkušenost. Když v USA nebo kdekoli lidem ukážete něco přesvědčivého a poznají, že je to pro ně smysluplné, jsou schopni během dne zbourat staré mosty a vystavět nové, v čemž si myslím, že Evropa strašně kulhá. Úžasná byla i Latinská Amerika, kde bylo znát obrovské nadšení! Jsou tam lékaři, kteří většinou studují na prestižních školách v USA. Prevence ale pro ně byla takové novum, že z něj byli nadšení a pokračují v ní dál. Například jsem měla v Kolumbii setkání s univerzitními profesory ze všech států Latinské Ameriky a dělala jsem pro ně Týden čistých zubů neboli ITOP. Oni si pak sami budovali týmy na fakultách, aby to mohli učit dál. Je úžasné, jak to lidé ve světě přijímají a pro nás to byla motivace, proč jsme šli dál.

Jakým způsobem se vyvíjelo působení Společnosti pro preventivní stomatologii v České republice?
MUDr. Stojanovičová: Původně nebylo SPS odbornou společností, ale občanským sdružením a pořádali jsme v té době neobvyklé akce. Účastnili jsme se například potravinářského veletrhu Salima, kde jsme pořádali veřejné workshopy a přibližovali lidem problém prevence. Účastnili jsme se třeba i víkendových akcí v Bohnicích Mezi ploty, což bylo pro nás sice náročné, ale vždy jsme se setkali s velkým nadšením.

Jaké jsou základní principy ITOPU?
MUDr. Sedelmayer: Jak již bylo zmíněno, ITOP je individuálně trénovaná prevence a na tom stojí. Manžel stanovil také tři důležitá kritéria: akceptanci, efektivitu a atraumatičnost. Akceptance rovná se motivace, tedy jestli jsem já jako odborník schopná motivovat pacienta ke spolupráci. ITOP proto musí být jednoduchý, ale efektivní, což je druhé kritérium a nesmí nám ubližovat (řada starších pacientů má citlivé krčky většinou způsobené špatnou technikou nebo špatnými pomůckami). Tato kritéria se vztahují nejen na techniky, ale také na pomůcky a je na lékařích, aby sami skloubili tato kritéria co nejlepším způsobem. Při ITOPu používáme princip „touch to teach“, tedy ukazujeme pacientovi, jak to má v ústech cítit, jaký sklon má mít kartáček, jak na něj tlačit. To, co pacient cítí, je navíc přesvědčivé a nikdy už to nezapomene.

Když si budeme ještě chvíli povídat o čištění zubů, není škoda, že mezi odborníky neexistuje jasný konsensus ohledně čištění mezizubním kartáčkem u dětí? Jaký je v tomto přístup SPS?
MUDr. Sedelmayer: Děkuji za tuto otázku, protože obzvlášť děti mi leží na srdíčku. Práce s dětmi mě baví a jsem stejně jako kolegyně rodinným lékařem. Právě v tom vidím smysl, protože musíte naučit správné návyky celou rodinu, aby to rodiče dokázali předávat dál a dočišťovat zuby svým dětem, ale i podpořit při čištění. Proto si myslím, že je v této věci zásadní význam rodinných lékařů. Na kurzech a re-callech často dostáváme otázku, kdy začít s dětmi. Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, přesto dennodenně vídám zkažené zoubky, které se kazí především v mezizubních oblastech. A já vím, že čistý zub neonemocní, což je také mottem naší společnosti. Musím tedy vyčistit zub kolem dokola, ale to znamená i mezizubní prostor, který je u mléčných stoliček hodně veliký a představy, že se tam ničím nedostaneme jsou zkreslené. Je to velký trojúhelník, který je potřeba vymést. To když neudělám, musím pak dítě vrtat. A to nechci, nechci jako lékařka dítě odradit a nechci, aby se nás zubařů bálo. A od kdy? Na to je jednoduchá odpověď. Od chvíle, kdy mezizubní prostor existuje, se musí čistit. Proč čekat na nějaký věk? Rodič to ale nemůže dělat sám. Musí stát za zády zubnímu lékaři či dentální hygienistce, kteří mezizubní prostor poprvé penetrují a rodiče to naučí. Rodiče už ideálně vše vyzkoušeli na sobě a vědí, co jim mezizubní čištění přineslo. Mezizubní prostor je potřeba změřit a nepoužívat jen tak nějaký mezizubní kartáček, měl by ho vybrat odborník. Navíc se u dětí mezizubní prostor s růstem hodně mění, takže je potřeba jej při každé půlroční prohlídce přeměřit znovu. Je třeba upozornit, že první penetrace nebude příjemná, může tam již být zánět, ale že je to otázka jednoho až dvou dnů, než zánět vymizí. A to je ten obrovský motivační bod – jedním tahem dovnitř a ven dáte pacientovi tolik zdraví, protože za dva dny je zánět pryč! Mezizubní kartáček je proto pro mě úžasná věc a pomůcka, se kterou je třeba začít co nejdřív.

Děkujeme za krásně srozumitelné objasnění problematiky čištění dětských zoubků mezizubním kartáčkem. Máte jako odborná společnost možnost zasáhnout do edukace dětí?
MUDr. Stojanovičová: Ošetřujeme spoustu dětí ve svých ordinacích, většinou s rodiči. Protože je navíc každý člen povinen se účastnit re-callu, je mezi námi dost žen, které mají děti, tak již řadu let se naši instruktoři věnují na Týdnu čistých zubů i dětem. Pro děti je také přitažlivý příklad rodičů a letos se nám poprvé podařilo zorganizovat i samostatný re-call pro děti, který měl velký úspěch.

Krédem Společnosti preventivní stomatologie je individuální preventivní péče o chrup. Mohla byste prosím doplnit další možnosti prevence a jak se k nim vaše odborná společnost staví a jaký na ně má názor?
MUDr. Sedelmayer: Krédem SPS a ITOPu je individuálně trénovaná prevence, tedy individuálně trénovat jednotlivého pacienta. Jsme přesvědčeni, že právě tento přístup pomůže pacientovi zachovat si zuby. Nezříkám se žádných jiných prevencí. Myslím, že i kolektivní prevence na různých bázích jsou důležité a zasáhnou i jiné sociální skupiny. Individuálně trénovaná prevence je pro ty, kteří chtějí, přestože o ní nic neví, ale které právě my tou motivací můžeme přesvědčit a oni pak mohou pochopit, zda jim to něco přináší nebo ne. A věřte mi, že kolektivní prevence je důležitá. Zasáhne třeba jednotlivce, který k nám do ordinace nepřijde. Ráda bych ale připomněla, že biofilm, náš hlavní nepřítel, je nesmírně složitá struktura, kterou nelze jen něčím polévat nebo natírat, ale musí se mechanicky narušit. Bez mechanického čištění nelze zdravé zuby udržet, o tom jsem přesvědčená.

Přečtěte si také:
Týden čistých zubů 2021
Nespravujme stále dokola zuby, které nejsou dobře čištěné!