CAD CAM Meeting a blackout
aneb Punk´s not Dead

CAD/CAM technologie samozřejmě v rámci dentálních oborů poutají zaslouženou pozornost. Letošní ročník CAD CAM Meetingu, který vždy slibuje příliv nových technologií, přilákal do olomouckého hotelu Clarion více než 250 účastníků, kteří byli rozděleni téměř přesně v poměru 1 : 1 na zubní lékaře a techniky. Spolu s partnery a přednášejícími nás bylo 350 statečných. Pro příští CCM jsme si předsevzali pokořit hranici 500 účastníků. Připravit kvalitní konferenci však stojí mnoho úsilí a času – abychom vám tedy přinesli ještě zajímavější a inspirativnější akci, rozhodli jsme se uspořádat příští konferenci CAD CAM Meeting až za dva roky, v termínu 10.–11. 9. 2021.

Letos připravila třicítka přednášejících a lektorů pro účastníky výborný koktejl přednášek a workshopů. Z témat si tedy vybral každý, kdo měl zájem se něco o digitálních technologiích v rámci stomatologie dozvědět. Z pohledu organizátorů nás trochu mrzel menší zájem o workshopy, od kterých jsme si slibovali, že CAD CAM Meetingu dají další rozměr. Workshopy trvaly vesměs několik hodin a lektor tak mohl ukázat mnohem více ze svého umění, než může předvést při hodinové ochutnávce. Některé workshopy byly sice poměrně drahé, ale v zahraničí by za ně účastníci zaplatili násobně více. A když zmíním alespoň workshop hvězdného Nondase Vlachopoulose, tak od toho se účastníci jistě mohli naučit mnohé, co by jim následně umožnilo v rámci oboru „vyrůst“ a jistě by se jim vynaložený náklad brzy vrátil.

Nedá mi to a v rámci této reportáže z konference musím položit provokativní otázku. Už jste se někdy zamýšleli nad tím, co byste, jako uživatelé značně sofistikovaných systémů, v rámci vašich ordinací/laboratoří museli podstoupit v případě, že by nastal rozsáhlý blackout? My jsme si na CAD CAM Meetingu postblackoutovým chaosem prošli a nebylo to popravdě nic příjemného. Dovolím si tedy sdílet svou osobní zkušenost:

Do Olomouce jsem dorazil ve středu večer, abych další den dohlédl na přípravy konference. Již při příjezdu do Olomouce se mi něco nezdálo. Tam, kde normálně svítí město, byla černočerná tma (www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomoucko-prerovsko-vypadek-proudu-rozvodna-pricina-blackout.A190909_152258_olomouc-zpravy_stk). Než jsem dorazil do hotelu, tak se naštěstí světla opět rozsvítila. Že se v garáži hotelu nezvedala závora, systém nevydával parkovací lístky a neotevíraly se vstupní dveře jsem zaznamenal, ale nijak jsem se tím neznepokojoval. Proč také? Závora se zvednula ručně, parkovací lístek jsem neřešil… Den před konferencí fungovalo vše, co bylo třeba. Usínalo se nám tedy poměrně dobře, jelikož techniku jsme svěřili do rukou zkušeným a prověřeným profíkům z agentury a měli jsme k dispozici i techniky z hotelu. Ráno v 8:00 hodin mělo započít testování přednášek některých přednášejících, kteří dorazili pozdě v noci anebo až ráno před konferencí. Trochu nás znervózňovalo, že v jednom ze sálů nejde stáhnout plátno – tlačítko dolů prostě nereagovalo. Konference měla ale začít až v 9:45, takže času bylo dost. Mezitím jsme řešili problém, že se na navigačních obrazovkách a na obrazovkách u vstupů do jednotlivých sálů nezobrazuje příslušná grafika, která měla navigovat účastníky, kteří už postupně začali přicházet. Asi 45 minut před zahájením konference jsme měli konečně plátno na svém místě. Super… No ale pro změnu nám zase nešel zvuk. Dekorum jsem držel poměrně dlouho, ale když zvuk nešel ještě 10 minut před zahájením, a neměli jsme tím pádem některé přednášky otestované, ve foyer se nám potulovali „bezprizorní“ účastníci a ptali se, ve kterém sále bude jaká přednáška, tak už jsem se ani já neudržel a postupně jsem zvedal hlas na kolegu Pavla Metelku, na provozního hotelu, který měl akci na starosti, i na hotelové techniky… To mě naštěstí na pár minut zabavilo, takže jsem nedostal infarkt.

Naštěstí se vše postupně rozběhlo (navigační obrazovky sice až po zahájení konference), takže jsme si mohli oddechnout, ale ten časový skluz jsme dohnali až pozdě večer na večírku. Nevím, nakolik tuto záležitost vnímali účastníci a partneři, ale někteří přednášející si toho rozhodně všimli. Např. Dr. Lebeda prohlásil: „Vy jste, pánové, dobří punkáči,“ čímž nám zcela poprávu naznačoval, že jsme přípravu podcenili. Připadal jsem si všelijak, rozhodně ale ne jako sebevědomý a nic neřešící punkáč ????.

Z celé záležitosti mi plyne především jedno: Punk's Not Dead ????. A také to, že na některé věci se prostě připravit nelze. A pro vás mám drobnou radu: zbavovat se starého „pantografu“ není rozhodně na místě. Pokud dojde na nejhorší, připojíte k němu šlapací kolo a blackout si zpříjemníte nějakou prací.

Veškeré další potíže, jako například, že jsme museli na poslední chvíli změnit program, že nám jeden z klíčových přednášejících uvízl na letišti ve Vídni, že řada partnerů cestou na konferenci uvízla několik hodin na D1 a dorazila až pozdě v noci, jsme již vyřešili poměrně hravě.

CCM 2019 je mrtev, ať žije CCM 2021.

Jednotlivé přednášející/přednášky a partnery, připomeneme prostřednictvím níže uvedených fotografií.

Na fotografiích se naší fotografce bohužel nepodařilo zvěčnit např. MUDr. Petra Hajného (ano, opět měl slušivého motýlka), sympaťáka každým coulem MUDr. Pavola Andela (SK), již zmiňovanou MUDr. Alenu Krugovou (CZ) a také Velimira Zujice (HR)a Benjamina Schica (DE). Příště to napravíme!