Obor Dentální hygienistka je v České republice poměrně mladým a velice rychle se rozvíjejícím oborem. V současné době v něm pracuje kolem 1500 dentálních hygienistek, 439 z nich je registrováno v ADH ČR a jejich počet průběžně stoupá. Ročně totiž přibude zhruba 200 nových. Přesnější údaje se prezidentce ADH ČR podařilo získat pouze zpětně k roku 2018. Dentální hygienistky nemají totiž povinnost registrovat se v ADH ČR, a proto lze jejich celkový počet pouze odhadovat na základě informací poskytnutých Národním registrem zdravotnických pracovníků spadajícím pod ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky).

ADH ČR se podle slov své prezidentky trvale snaží motivovat dentální hygienistky k členství v asociaci zajišťováním různých výhod, ale usiluje také o to, aby členové o registraci opravdu stáli z vlastního přesvědčení. „Poskytujeme například různé informace a a novinky z oboru na našem webu www.asociacedh.cz, přičemž většina informací je přístupná jen pro členy. Výhody zajišťujeme prostřednictvím partnerů Asociace např. formou obchodních slev nebo zvýhodněných nabídek na nákup zboží.  Asociace poskytuje členům také slevy na vlastních vzdělávacích akcích, jejichž seznam je k dispozici na webu, provozujeme právní, ekonomickou a odbornou poradnu. Členové dostávají zdarma časopis StomaTeam a elektronický magazín DH Spectrum, který je určen speciálně dentálním hygienistkám a vychází 4× ročně,“ uvedla Velebilová.

Vykonávání profese dentální hygienistky naráží na důsledky zrušení kreditního systému, který zajišťoval jistou úroveň dalšího vzdělávání v oboru. Současní absolventi studia dentální hygieny mohou provozovat ordinace jako OSVČ prakticky zcela bez zkušeností a bez dalšího vzdělávání. Asociace považuje zrušení kreditního systému za chybu a za krok nesprávným směrem: „Nepovažujeme za správné, že si absolvent může ihned otevřít vlastní ordinaci. Vznesli jsme a dál vznášíme protesty, ale vše záleží na postoji Ministerstva zdravotnictví ČR.

Jako náhradu za zrušení kreditního systému jsme vytvořili vlastní systém udělování záštity nad vzdělávací akcí,“ popsala situaci Velebilová. Obor dentální hygienistka je perspektivní i proto, že vzdělávací systém v ČR je v porovnání s některými dalšími státy Evropské unie velice kvalitní a o české dentální hygienistky je velký zájem i v zahraničí. V jednotlivých státech ale mají dentální hygienistky na základě vzdělávacího programu i různé kompetence. „Jako Asociace dentálních hygienistek ČR nemáme tak silné postavení, abychom vyjednávali se zeměmi Evropské unie o sjednocení vzdělávacího systému. Jsme ale členy Evropské federace dentálních hygienistek, která sdružuje asociace jednotlivých členských států a v rámci ní máme možnost působit. Sjednocení vzdělávání a stanovení jednotného rámce vzdělávání je jedním z cílů federace. Další věc, kterou se federace zabývá jsou kompetence, které úzce souvisí s nastavením vzdělávacího programu,“ uvedla prezidentka Asociace.

Dentální hygiena je preventivní stomatologická péče. Ta je u nás ale stále poměrně nedostatečná, hlavně pak z pohledu rané péče o chrup malých dětí, nedostatečné informovanosti rodičů, kdy mají poprvé navštívit zubního lékaře a jak často k němu s malým dítětem docházet. Rodiče často naráží také na to, že zubní lékaři nechtějí děti do péče přijímat. Výsledkem je i to, že se děti k zubnímu lékaři dostanou až ve chvíli, kdy mají zubní kaz – tedy v době, kdy už pro ně ošetření není jen rutinní kontrolou, ale nepříjemným zákrokem, což může vyvolat u dítěte strach ze zubního lékaře. Zubní hygienistka by zřejmě v tomto mohla výrazně pomoci. Setkávají se ale dentální hygienistky v realitě s podporou zubních lékařů v podobě doporučování dentální hygieny? „V prevenci je určitě mnoho rezerv a je potřeba stanovit jasný program. Vše začíná už v ordinaci gynekologa informováním budoucích maminek. Dentální hygienu indikuje zubní lékař a zvlášť u dětí je to stále problém. Dentální hygiena u dětí je mimo jiné i cesta k získání pozitivního zážitku, motivuje ke správné a pravidelné péči o chrup,“ vysvětluje Velebilová a ke vztahům mezi dentálními hygienistkami a zubními lékaři pak dodává: „Dentální hygiena je základem prevence ve stomatologii a prolíná se všemi jejími obory. Dentální hygienistka by proto měla být právoplatným členem dentálního týmu. Mezi zubním lékařem a dentální hygienistkou je důležitá správně nastavená zpětná vazba tak, aby mohla probíhat permanentní výměna informací s cílem poskytovat co nejkvalitnější péči. V praxi je to ale individuální, přístup zubních lékařů je různý, a roli hraje i to, jak se dokáže dentální hygienistka začlenit do týmu. Zkušenosti jsou pozitivní i negativní – v tomto směru před sebou máme velký kus práce.“

ADH ČR se snaží ze všech sil pracovat také na zvyšování informovanosti pacientů, nejen v rámci Asociace, ale i v ordinacích. „Lidé už začínají vyhledávat péči dentální hygieny  sami, a to lze hodnotit velmi pozitivně. Vzestup zájmu pacientů je jednoznačně patrný. Větší informovanost pacientů je jedním z našich hlavních cílů. Vytvořili jsme za tímto účelem na webu sekci pro laiky s poradnou (www.asociacedh.cz/poradna). Kromě toho se snažíme využívat různých příležitostí, kdy můžeme působit ve veřejném prostoru,“ popsala Velebilová.

V průběhu loňského roku dentální hygienistky notně potrápila Česká stomatologická komora s vydáním Závazného stanoviska upřesňujícího vykonávání odborného dohledu za přítomnosti osoby vykonávající odborný dohled ve stejné budově po celou dobu práce dentální hygienistky. U dentálních hygienistek, ale i řady zubních lékařů to vyvolalo mnoho obav a nejistotu. Prezidentka ADH ČR k tomu podotkla: „Snažili jsme se to s Českou stomatologickou komorou řešit a nakonec se to podařilo. Toto Závazné stanovisko nemělo oporu v zákonu a bylo nakonec zrušeno. Požádali jsme o vyjasnění otázky odborného dohledu Ministerstvo zdravotnictví ČR a to jasně vymezilo pojem odborného dohledu na základě zákona 96/2004 Sb., který neupřesňuje formu a způsob odborného dohledu. Odborný dohled spočívá v dosažitelnosti rady a pomoci, nikoli ve fyzické přítomnosti osoby vykonávající odborný dohled. Dentální hygienistka je navíc způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu. Odborný dohled se týká pouze některých činností.“

A jak si dentální hygienistky poradily se situací ohledně pandemie Covid-19? „Zpočátku bylo těžké se zorientovat ve velkém množství informací, ale již v březnu 2020 byla na webu ADH ČR založena sekce Covid-19 (www.asociacedh.cz/covid-19), kde dentální hygienistky nacházely a nacházejí průběžně aktualizované informace,“ komentovala prezidentka snahu pomoci všem dentálním hygienistkám. Proto byla tato sekce zpřístupněna všem, nejen členům ADH ČR.

„Situace na jaře byla jiná než teď. Nebyly ochranné pomůcky, takže většina dentálních hygienistek OSVČ své ordinace dobrovolně zavřela. Teď máme ochranných pomůcek dostatek a mnohé ordinace se zapojily i do iniciativy Lékaři pomáhají Česku a podílejí se na testování. Jsme jako zdravotničtí pracovníci očkováni v první fázi anebo je většina minimálně registrována a zvažujeme také zapojení do očkování, protože část dentálních hygienistek (původně zdravotních sester) má kompetence k aplikaci injekcí,“ popsala současnou situaci v oboru Velebilová.

Dále pro vás připravujeme rozhovor s prezidentkou Asociácie dentálnych hygieničiek v Slovenskej republike, paní Annou Sloviakovou, dipl.d.h.