StomaTeam > Články > Interview / reportáž > Zubní lékaři a elektronická evidence tržeb (EET)

Zubní lékaři a elektronická evidence tržeb (EET)

5. 6. 2017 | Redakce časopisu StomaTeam

Rozhovor s Pepe Rafajem, ředitelem společnosti Red Eggs

Druhá vlna zavádění EET se týkala i některých zubních lékařů. Kterých?

Druhá vlna EET, která započala 1. března 2017, zahrnuje souhrnně velkoobchod a maloobchod. Dopadá tedy za určitých podmínek také na zubní lékaře, kteří prodávají farmaceutické, kosmetické nebo zdravotnické výrobky. Naštěstí pro ty, kteří prodávají doplňkový sortiment jen příležitostně a mají z doplňkového prodeje jen minimální příjem, existuje výjimka označovaná jako „minoritní činnost". Pokud zubní lékař prodává doplňkový sortiment přímo v provozu praxe a výše tržeb nepřesáhne 49 % z celkových přijatých plateb a nepřevýší 175 tisíc korun ročně (počítá se na základě předchozího roku) jedná se o vedlejší (z pohledu zavádění EET minoritní) činnost. V takovém případě nastává povinnost EET až současně s povinností jejího zavedení u činnosti hlavní. U zubních lékařů, jakožto svobodného povolání, bude EET z hlavní činnosti povinná od 1. března 2018.

Jak tedy novou situaci lékaři řeší?

Nově otevřené zubní praxe většinou nemají se zavedením EET vůbec problém, obvykle vedou celou ordinaci od začátku ve zdravotnickém softwaru, do kterého si jen dokoupí modul EET. U starších ordinací – pozor, vůbec nemluvím o věku lékařů – kde je velká část agendy vedena pouze papírově, to mnohdy považují za velkou překážku a v takovém případě doplňkový prodej úplně vypustili nebo se dohodli s jinou ordinací „přes chodbu" a spíš se rozhodují, jak fungovat od března příštího roku.

Jak se zubní lékaři a lékaři obecně na EET dívají? Hrozí skutečně některým i existenční problémy?

Nemyslím, že EET je pro lékaře natolik zásadní, aby řešili „existenční problémy". Víc jim vadí, že musí zavádět novou technologii, která má velký dopad na fungování ordinace, a přitom jim nic užitečného nepřináší – a podle mnohých ani státu, ale to je trochu jiná debata.
Pokud EET někoho ovlivní až k zavření ordinace, jde v takovém případě především o spouštěč – příslovečnou poslední kapku. Pro mnohé lékaře je nárůst administrativy již za hranou, kdy se rozhodnou, že dál už nechtějí pokračovat. S několika lékaři jsme takové debaty vedli: obávají se elektronických receptů a dalších povinností, u kterých bohužel stále nevidí jakýkoliv pozitivní přínos – přitom pokud jste lékařem kupříkladu na Vysočině, už vidíte, že dobře promyšlené využití technologií má pro vás skutečný přínos. Bohužel centrální státní projekty obecně neřeší, jaký dopad budou mít na denní práci lékaře, a jsou tedy jen nutným zlem.

Co by měl zubní lékař s ohledem na zavedení EET mít a splňovat?

V úplném základu se požadavky na zubní lékaře neliší od jiných podnikatelů: musí si zařídit certifikát a pokladnu, což ve většině případů vyřeší s dodavatelem jejich zdravotnického softwaru. Větší požadavky to má na organizaci denní agendy: kde pacienti budou platit, jak přijímat hotovost a jak karty, kdy vydávat účtenky, jak vyřešit výpadek proudu nebo internetu v domě, jaké tržby spadají a jaké naopak nepatří do EET apod.

Změní se něco pro pacienta? Bude dostávat účtenku „jako v restauraci"?

Z určitého pohledu to bude skutečně jako v restauraci: pacient při platbě dostane účtenku, kde budou vidět dlouhé kódy vyžadované EET, případně si nechá zaslat účtenku SMS zprávou nebo e-mailem.

Větší dopad má EET již nyní na lékaře, kteří provozují e-shop. V tomto případě klade EET na provozovatele velké požadavky na různé typy plateb, kdy je nastavení o několik řádů složitější, mnohé elektronické obchody proto omezily nabídku plateb hlavně o možnost platby kartou a snížily tedy komfort pro zákazníka.

Jak to funguje v zahraničí? Např. v Chorvatsku, kde EET již několik let funguje?

Po Evropě existuje několik modelů EET. Nejbližší českému je právě chorvatský – ačkoliv ten je ještě o něco přísnější, neboť jejich EET registruje i zůstatek v pokladně nebo pracovní dobu jednotlivých pokladních. Chorvatsko provozuje EET od roku 2013, takže už ji obchodníci ani zákazníci příliš neřeší. Velké téma je to však stále na straně státu, kdy se hlavní důvod – větší výběr částek DPH – neprojevil a stát zavádí zpět vyšší sazby DPH.

Mluví se o tom, že velké problémy by mohli mít vesničtí lékaři, kterých ubývá a jsou již seniorního věku. Jaká je tedy v tomto ohledu situace?

Vysoký průměrný věk lékařů je obecně již dlouho určitou hrozbou pro dostupnost lékařské péče pro klientelu v řídce obydlených lokalitách. Když to přirovnám k první vlně EET, bylo to velké téma pro mnoho starostů malých obcí, kde fungovala místní hospoda. Provozovatelé udržují takové hospody nejen za účelem podnikání, ale často jde více o jakési udržování společenského života v místě – potkal jsem hostinské a současně zastupitele samospráv, kteří odmítli EET principiálně jako další zásah do jejich činnosti a hospody zavřeli. Mnozí lékaři to budou mít podobně – praxi udržují kvůli svému sepětí s daným místem, ale nárůst povinností je již natolik otrávil, že EET je pro ně tím posledním důvodem, proč skončit.

Co doporučit zubnímu lékaři, který nechce nic ponechat náhodě a chce být včas na třetí vlnu zavádění EET připraven? Kolik času přípravy zaberou?

Velkou výhodou pro lékaře je, že většinou spadají až do třetí vlny. Věřím, že tou dobou budou všechny kroky nutné k EET natolik vychytané, aby to zabralo jedno odpoledne na školení ohledně pokladny. Složitější pravděpodobně zůstane získání digitálního certifikátu, který je uživatelsky strašný a mnoha lidem nezbyde než osobně zajít na finanční úřad.

Co se týče výběru vhodného pokladního systému: Stejně jako je spousta různých typů zdravotnických zařízení a činností, které vykonávají, existují různé druhy pokladních a zdravotnických systémů. Někomu stačí „lepší Excel", jiný potřebuje systém za miliony. Velkou výhodou pro lékaře jsou poznatky z předchozích vln zavádění EET – mohou tedy čerpat poznatky z dopadů na různé provozy a z vyhodnocení různých pokladních systémů.

Hlavní doporučení je začít se celé záležitosti věnovat alespoň 3 měsíce před začátkem třetí vlny EET, projít si různé varianty, zjistit co může nabídnou současný dodavatel zařízení pro danou ordinaci a zamyslet se nad dopady na každodenní provoz a denní agendu.

Jaká tedy bude podle vašeho názoru za rok ohledně třetí vlny zavádění EET reálná situace?

Domnívám se, že třetí vlna EET bude mnohem klidnější v porovnání s předchozími. Získané zkušenosti z podnikatelských oborů, které již musí evidovat, povedou k hladšímu nasazení, takže přechod na EET by měl být pro lékaře méně náročný. Malým otazníkem zůstávají současné debaty o možnosti zrušit povinnost EET pro svobodná povolání, řemeslníky a další profese, ale tyto debaty zatím vypadají čistě jako předvolební agitační témata.

TIP na jednoduchou EET

EET lze provozovat velmi jednoduše, a to pouze formou „esemesky". Zubním lékařům tak odpadají zbytečné investice na tiskárnu, pokladnu a další náležitosti. Služba se jmenuje SMS EET a spravuje ji společnost Red Eggs. Jak funguje? Lékař pošle do systému Red Eggs SMS zprávu s částkou. Red Eggs zprostředkuje spojení se systémy Ministerstva financí a lékař obdrží obratem zpět SMS s příslušným kódem, který pak přepíše na účtenku (ať už vystavenou ručně nebo ze stávajícího pokladního systému). Služba SMS EET umožňuje splnit veškeré požadavky zákonné normy, aniž by obchodník musel absolvovat složitou registraci a instalaci certifikátu, pořizovat jiná zařízení, než která už má, a zásadně měnit proces obsluhy klienta.

StomaTeam 3/2017