Úprava estetiky čípkovitého zubu pomocí minimálně invazivní keramické fazety
Naši pacienti touží po esteticky co nejdokonalejších zubech, zároveň však informovaný pacient upřednostňuje minimálně invazivní formy ošetření. Vyžaduje metody ošetření šetrné k zubním strukturám, které však zároveň dlouhodobě nevykazují jakékoli kompromisy z funkčního a estetického hlediska. Adhezivně fixované keramické fazety dovolují u mnoha pacientů velmi šetrnou funkční i estetickou úpravu zabarvených, kariézních, frakturovaných, dysplastických nebo chybně postavených zubů.
Moderní stomatologie nabízí v dnešní době četné metody, jak obnovit či optimalizovat funkci a estetiku zubů ve frontálním úseku chrupu. Mezi ně patří (podle počátečního stavu a v závislosti na stupni destrukce jednotlivých zubů) polychromatické vícevrstvé přímé kompozitní rekonstrukce, laboratorně zhotovované či průmyslově vyráběné kompozitní fazety, keramické fazety, dostavbové fazety (částečné fazety), 360° fazety, korunky (metalokeramické, celokeramické) a ortodontické postupy.1–4 Celokeramické fazety dovolují v kombinaci s adhezivní technikou ve vhodných případech šetrné, funkční a současně estetické ošetření a můžeme je v mnoha situacích upřednostnit před preparací na výrazně invazivnější plné korunky.5–8
Hlavní oblast uplatnění fazet se nachází převážně ve frontálním úseku chrupu, především v horní čelisti – jejich indikační spektrum však zasahuje též na premolárový úsek a v ojedinělých případech dokonce až do oblasti molárů.9–11 Ve Slovníku odborných protetických pojmů z Journal of Prosthetic Dentistry z roku 2017 je keramická fazeta definována jako „tenká, adhezivně fixovaná keramická rekonstrukce, která obnovuje vestibulární, incizální a částečně i aproximální plošky zubů s esteticky opodstatněnou potřebou ošetření.12“
Keramické fazety popsal poprvé v roce 1938 Charles Pincus jako – v tehdejší době dočasnou – možnost estetického vylepšení frontálního úseku u hereček.13 Trvalo pak ovšem až do začátku 80. let 20. století, než začaly keramické fazety pomalu pronikat do zubních ordinací. To bylo možné teprve poté, co bylo objeveno, že leptání a silanizace keramiky ve spojení s adhezivně připraveným povrchem tvrdých zubních tkání vede k nárůstu pevnosti rekonstrukce.14
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Fazety vyžadují podstatně menší zbroušení tvrdých zubních tkání ve srovnání s preparací na klasickou plnou korunku.15 Tenké fazety mají tloušťku vrstev od cca 0,3 do 0,8 mm, v ojedinělých případech až do jednoho milimetru.16 Preparace se odehrává převážně na labiální plošce zubu. Pouze nepatrné zbroušení zubních tkání má pro pacienta významné výhody. Kromě ušetření zdravých struktur zubu je rovněž výrazně zredukováno riziko postpreparačních problémů, jako např. nebezpečí ztráty vitality u postižených zubů v důsledku preparačního traumatu.
Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.
objednat předplatné1. Celik, C. and D. Gemalmaz, Comparison of marginal integrity of ceramic and composite veneer restorations luted with two different resin agents: an in vitro study. Int J Prosthodont, 2002. 15(1): p. 59-64.
2. Magne, P., Noninvasive bilaminar CAD/CAM composite resin veneers: a semi-(in)direct approach. Int J Esthet Dent, 2017. 12(2): p. 134-154.
3. Hajmasy, A. and H. Schorn, Maximaler Substanzerhalt bei maximaler Ästhetik. Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 352-356.
4. Dietschi, D. and J.M. Dietschi, Current developments in composite materials and techniques. Pract Periodontics Aesthet Dent, 1996. 8(7): p. 603-13; quiz 614.
5. Friedman, M.J., Current state-of-the-art porcelain veneers. Curr. Opin. Cosmet. Dent., 1993: p. 28-33.
6. Christensen, G.J., Facing the challenges of ceramic veneers. The Journal of the American Dental Association, 2006. 137(5): p. 661-664.
7. Calamia, J.R., The current status of etched porcelain veneer restorations. J Philipp Dent Assoc, 1996. 47(4): p. 35-41.
8. Rouse, J.S., Full veneer versus traditional veneer preparation: a discussion of interproximal extension. Journal of Prosthetic Dentistry, 1997. 78(6): p. 545-549.
9. Kern, M., et al., Vollkeramik auf einen Blick. Leitfaden zur Indikation, Werkstoffauswahl, Vorbereitung und Eingliederung von vollkeramischen Restaurationen. 6. Auflage ed. 2015, Ettlingen: AG für Keramik in der Zahnheilkunde e.V.
10. Vanlioğlu, B.A. and Y. Kulak-Özkan, Minimally invasive veneers: current state of the art. Clinical, Cosmetic and Investigational Dentistry, 2014. 6: p. 101-107.
11. Gurel, G., Discovering the artist inside: a three-step approach to predictable aesthetic smile designs, Part I. Dent Today, 2013. 32(5): p. 74, 76-8.
12. The_Academy_of_Prosthodontics, The Glossary of Prosthodontic Terms: Ninth Edition. Journal of Prosthetic Dentistry, 2017. 117(5): p. e1-e105.
13. Pincus, C.R., Building mouth personality. J South Calif Dent Assoc, 1938. 14: p. 125-129.
14. Calamia, J.R., Etched porcelain facial veneers: a new treatment modality based on scientific and clinical evidence. N.Y. J Dent, 1983. 53(6): p. 255-259.
15. Chun, Y.H., et al., Restoring strength of incisors with veneers and full ceramic crowns. J Adhes Dent, 2010. 12(1): p. 45-54.
16. Sharma, S., G. Kugel, and L. Hamburg, Successful veneers. Preparation is the critical factor in a successful treatment outcome. Inside Dentistry, 2010. 6(7): p. 76-79.
17. Chen, J.H., et al., Clinical evaluation of 546 tetracycline-stained teeth treated with porcelain laminate veneers. J Dent, 2005. 33(1): p. 3-8.
18. Davis, L.G., P.D. Ashworth, and L.S. Spriggs, Psychological effects of aesthetic dental treatment. J Dent, 1998. 26(7): p. 547-54.
19. Meijering, A.C., et al., Patients' satisfaction with different types of veneer restorations. J Dent, 1997. 25(6): p. 493-497.
20. Morneburg, T., et al., Wissenschaftliche Mitteilung der Deutschen Gesellschaft für Prothetische Zahnmedizin und Biomaterialien e. V. (DGPRo) (vormals DGZPW): Anwendung des Gesichtsbogens beim funktionsgesunden Patienten im Rahmen restaurativer Maßnahmen. Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift, 2010. 65(11): p. 690-694.
21. Gehringer, U., Ästhetischer Zahnersatz ist individueller Zahnersatz. Cosmetic Dentistry, 2014(3): p. 24-28.
22. Manhart, J., Keramikveneers. Teil 1: Indikation und Behandlungsplanung. Quintessenz, 2011. 62(7): p. 869-883.
23. Winter, R., Visualizing the natural dentition. J Esthet Dent, 1993. 5(3): p. 102-17.
24. Schroeder, H.E., Pathobiologie oraler Strukturen. 1991, Basel: Karger-Verlag.
25. Hall, N.R. and M.C. Kafalias, Composite colour matching: the development and evaluation of a restorative colour matching system. Aust Prosthodont J, 1991. 5: p. 47-52.
26. Gehringer, U., Die Quelle des Erfolgs. dental dialogue, 2014. 15(1): p. 32-35.
27. Javaheri, D., Considerations for planning esthetic treatment with veneers involving no or minimal preparation. The Journal of the American Dental Association, 2007. 138(3): p. 331-337.
28. Rouse, J. and S. McGowan, Restoration of the anterior maxilla with ultraconservative veneers: clinical and laboratory considerations. Pract Periodontics Aesthet Dent, 1999. 11(3): p. 333-339.
29. Magne, P. and M. Magne, Use of additive waxup and direct intraoral mock-up for enamel preservation with porcelain laminate veneers. Eur J Esthet.Dent, 2006. 1(1): p. 10-19.
30. Kois, D.E., K.K. Schmidt, and A.J. Raigrodski, Esthetic templates for complex restorative cases: rationale and management. J Esthet Restor Dent, 2008. 20(4): p. 239-248.
31. Hajto, J., C. Cacaci, and P. Schaller, Herstellung direkter und indirekter Veneerprovisorien im Frontzahnbereich mittels eines speziellen Präzisionsformteils. Teamwork Interdiszipl J Proth Zahnheilk, 2001. 4(2): p. 128-144.
32. Gurel, G. and N. Bichacho, Permanent diagnostic provisional restorations for predictable results when redesigning the smile. Pract Proced Aesthet Dent, 2006. 18(5): p. 281-286.
33. Magne, P. and W.H. Douglas, Additive contour of porcelain veneers: a key element in enamel preservation, adhesion, and esthetics for aging dentition. J Adhes Dent, 1999. 1(1): p. 81-92.
34. Simon, H. and P. Magne, Clinically based diagnostic wax-up for optimal esthetics: the diagnostic mock-up. J Calif Dent Assoc, 2008. 36(5): p. 355-362.
35. Edelhoff, D., Vielfältige Möglichkeiten einer Zusammenarbeit zwischen Zahnarzt und Zahntechniker. Quintessenz Zahntech, 2008. 34(1): p. 12-14.
36. Sheets, C.G. and T. Taniguchi, Advantages and limitations in the use of porcelain veneer restorations. J Prosthet Dent, 1990. 64(4): p. 406-11.
37. Mangani, F., et al., Clinical approach to anterior adhesive restorations using resin composite veneers. Eur J Esthet Dent, 2007. 2(2): p. 188-209.
38. Peumans, M., et al., Porcelain veneers: a review of the literature. J Dent, 2000. 28(3): p. 163-177.
39. Gurel, G., et al., Influence of enamel preservation on failure rates of porcelain laminate veneers. Int J Periodontics Restorative Dent, 2013. 33(1): p. 31-9.
40. Friedman, M.J., A 15-year review of porcelain veneer failure - a clinician's observations. Compendium of Continuing Education in Dentistry, 1998. 19: p. 625-636.
41. Dumfahrt, H. and H. Schäffer, Porcelain laminate veneers. A retrospective evaluation after 1 to 10 years of service: Part II--Clinical results. The International Journal of Prosthodontics, 2000. 13(1): p. 9-18.
42. Peumans, M., et al., Five-year clinical performance of porcelain veneers. Quintessence Int, 1998. 29(4): p. 211-221.
43. Sorensen, J.A., et al., Marginal fidelity and microleakage of porcelain veneers made by two techniques. Journal of Prosthetic Dentistry, 1992. 67(1): p. 16-22.
44. Friedman, M.J., The enamel ceramic alternative: porcelain veneers vs metal ceramic crowns. J Calif Dent Assoc, 1992. 20: p. 27-33.
45. McLaren, E.A. and B. LeSage, Feldspathic Veneers: What Are Their Indications? Compend Contin Educ Dent, 2011. 32(3): p. 44-49.
46. Rinke, S., et al., Retrospective evaluation of extended heat-pressed ceramic veneers after a mean observational period of 7 years. J Esthet Restor Dent, 2018. 30(4): p. 329-337.
47. Weiler, T., Ästhetische Veneers – traditionell gefertigt, garantiert ohne CAD/CAM! Teil 2: Veneer-Keramikschichtung,Oberflächengestaltung, Feinbearbeitung, abschließende zahntechnische Gedanken. Zahntech Mag, 2014. 18(1-2): p. 24-28.
48. Johannemann, I., Guten Tag Herr Geller! dental dialogue, 2015. 16(9): p. 2-7.
49. Müterthies, K., Additio ad naturam. Möglichkeiten einer noninvasiven Veneer-Behandlung. Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 366-373.
50. Müterthies, K., G. Körner, and T. Minami, Noninvasiv - Minimalinvasiv - Invasiv 2011, Berlin: Quintessenz Verlags-GmbH.
51. Chadwick, R.G., J.F. McCabe, and T.E. Carrick, Rheological properties of veneer trial pastes relevant to clinical success. Br Dent J, 2008. 204(6): p. E11.
52. Xing, W., et al., Evaluation of the esthetic effect of resin cements and try-in pastes on ceromer veneers. J Dent, 2010. 38 Suppl 2: p. e87-e94.
53. Omar, H., et al., Effect of CAD-CAM Porcelain Veneers Thickness on Their Cemented Color. J Dent, 2010. 38 Suppl, 2: p. e95-e99.
54. Vaz, E.C., et al., Resin Cement: Correspondence with Try-In Paste and Influence on the Immediate Final Color of Veneers. J Prosthodont, 2019. 28(1): p. e74-e81.
55. Zhang, F., Y. Zhao, and M.E. Razzoog, Effect of layering feldspathic porcelain on resulting veneer color with aluminum oxide core. Zhonghua Kou Qiang Yi Xue Za Zhi, 2002. 37(3): p. 206-209.
56. Hajto, J. and U. Gehringer, Individuell variierende Präparationstiefe und Schichttechnik bei Frontzahnveneers. Quintessenz Zahntechnik, 2011. 37(8): p. 990-1000.
57. Guess, P.C. and C.F. Stappert, Midterm results of a 5-year prospective clinical investigation of extended ceramic veneers. Dental Materials, 2008. 24(6): p. 804-813.
58. Clelland, N.L., et al., Influence of bond quality on failure load of leucite- and lithia disilicate-based ceramics. J Prosthet Dent, 2007. 97(1): p. 18-24.
59. Rasetto, F.H., et al., Light transmission through all-ceramic dental materials: a pilot study. Journal of Prosthetic Dentistry, 2004. 91(5): p. 441-446.
60. Hein, S., Weissabgleich. Der Einsatz einer neuen Graukarte in der dentalen Fotografie. dental dialogue, 2017. 18(1): p. 76-87.
61. Hein, S., Vom Digitalfoto zur richtigen Farbe. Der Einsatz einer neuen Graukarte in der dentalen Fotografie. Teamwork Prothetik & Digitale Technologien in der Praxis, 2017. 20(6): p. 409-416.
62. Hein, S., et al., Farbinterpretationen jenseits des Sichtbaren erforschen. Quintessenz Zahntechnik, 2014. 40(9): p. 1178-1191.
63. Hein, S., J. Tapia, and P. Bazos, eLABor_aid: a new approach to digital shade management. Int J Esthet Dent, 2017. 12(2): p. 186-202.
64. Hein, S., J. Tapia, and P.K. Bazos, eLABor_aid: Ein neues Konzept für die Zahnfarbbestimmung. Quintessenz, 2019. 70(12): p. 1440-1454.
65. Hein, S. and M. Zangl, The use of a standardized gray reference card in dental photography to correct the effects of five commonly used diffusers on the color of 40 extracted human teeth. Int J Esthet Dent, 2016. 11(2): p. 246-59.
66. Kelly, J.R., Dental ceramics: current thinking and trends. Dent Clin North Am, 2004. 48(2): p. 513-530.
67. Magne, P., M. Magne, and U. Belser, The esthetic width in fixed prosthodontics. J Prosthodont, 1999. 8(2): p. 106-18.
68. Magne, P., M. Magne, and I. Magne, Porcelain Jacket Crowns: Back to the Future Through Bonding. QDT Quintessence Dental Technology, 2010: p. 89-96.
69. Aristidis, G.A. and B. Dimitra, Five-year clinical performance of porcelain laminate veneers. Quintessence Int, 2002. 33(3): p. 185-189.
70. Wylie, S.G., H.K. Tan, and K. Brooke, Restoring the vertical dimension of mandibular incisors with bonded ceramic restorations. Australian Dental Journal, 2000. 45: p. 91-96.
71. Swift, E.J. and M.J. Friedman, Critical appraisal. Porcelain veneer outcomes, part II. J Esthet Restor Dent, 2006. 18(2): p. 110-111.
72. Swift, E.J., Jr. and M.J. Friedman, Critical appraisal. Porcelain veneer outcomes, part I. J Esthet Restor Dent, 2006. 18(1): p. 54-57.
