StomaTeam > Články > Zprávy z firem > Dezinfikátory a čističe vzduchu. Jsou skutečně účinné?

Dezinfikátory a čističe vzduchu. Jsou skutečně účinné?

1. 6. 2020 | PR, Camosci

V poslední době se vyrojilo mnoho prostředků určených k dezinfekci a čištění ovzduší v uzavřených prostorech. Není divu, na hygienu začal být kladen mimořádný důraz. Řada specialistů v medicíně se v podstatě ani nezamýšlela nad tím, jak moc jsou při denní pracovní rutině vystaveni nebezpečí nákazy ze strany pacienta. Jak se ovšem zorientovat v nabízených přístrojích? Které jsou opravdu efektivní a za jakých podmínek?

Nejvíce dostupnou a ihned se nabízející možností jsou čističky vzduchu pro domácí použití, jenž pořídíte běžně v elektro prodejnách. Obvykle se jedná o ionizátory. Jejich působením získají prachové částice náboj, což zapříčiní jejich vzájemnou přitažlivost. Vznikající shluky prachu začnou nabývat na hmotnosti a padat k zemi. Nezůstanou tedy ve vzduchu, to je rozhodně pozitivní. Je ovšem potřeba je z povrchů stírat, a to i z obtížně dostupných míst. Dalším sporným faktorem jsou filtry, jež jsou součástí čističek. Ty fungují na začátku skvěle, zachytávají prach, bakterie, viry. Problém ovšem nastává tehdy, pokud uživatel filtr velmi často svědomitě nemění. Zanesené filtry jsou naopak zdrojem koncentrovaných nečistot, které jsou vířeny ventilátorem do prostoru.

Pro zdravotnické využití se jako lepší varianta nabízejí generátory ozonu. Ozon je ve vyšších koncentracích jedovatý plyn a jeden z nejúčinnějších dezinfekčních prostředků. Baktericidní účinek nastává při koncentraci přibližně 3–4 µg/dm3. Z důvodu toxického účinku ozonu na plíce nelze provádět ozonizaci za přítomnosti osob. Již na úrovni 0,2 µg/dm3 se mohou projevit příznaky podráždění – kašel, bolest v krku, ospalost a bolest hlavy. Zejména osoby s historií astmatických záchvatů by neměly vstoupit do dezinfikované místnosti, dokud není řádně vyvětrána čerstvým vzduchem. Výhodou je tedy vysoká účinnost, odstupňovaná výkonem generátoru. Nevýhodou je nemožnost provádět dezinfekci kontinuálně během pracovní doby a nezbytnost po proceduře řádně vyvětrat.

Medicínským praxím jsou pro dezinfekci místností nejvíce známy germicidní UV zářiče. Ty se dělí na otevřené a uzavřené. V případě uzavřených germicidů se jedná o trubice, jež jsou umístěny v kovovém, v levnějších variantách plastovém, krytu. Vzduch je do uzavřeného UV zářiče vtahován ventilátorem a UV záření likviduje bakterie a viry. S ohledem na konstrukční provedení je účinnost uzavřených germicidních zářičů velmi malá. Aby byla dezinfekce účinná, pro místnost přibližně 6 × 6 metrů by měly být použity 2 až 3 přístroje. Otevřené germicidní zářiče jsou oproti tomu účinné dostatečně. Neumožňují ovšem volný pohyb osob v místnosti během dezinfekce, protože UV záření je karcinogenní – prostor lze tedy čistit pouze mimo provoz. UV záření má také negativní vliv na plastové povrchy, ty jejich působením křehnou, praskají a žloutnou. Dalším záporem při používání germicidů je jejich neefektivnost v zastíněných místech. Kam se UV záření nedostane (za skříně, dovnitř zásuvek apod.), tam zkrátka nepůsobí. Co se týče údržby, trubici je v germicidech potřeba měnit přibližně po 8000 hodinách provozu – pro zachování maximální účinnosti by obměny měly být i četnější.

Existují však ještě přístroje postavené na vlastních patentovaných principech. Mezi takováto zařízení patří čistič a dezinfikátor vzduchu Aerte. Jeho ústřední součástí je cartridge s účinnými látkami, díky kterým vznikají volné formy kyslíku (hydroxylové radikály), jež reagují s bakteriemi, viry a plísněmi, a tím je likvidují. Účinnost tohoto zařízení je vysoká, přibližně stejná, jako u otevřeného germicidního zářiče, ale jsou zde odbourána negativa způsobená UV zářením – dezinfekci přístrojem Aerte lze provádět kontinuálně během provozu i za přítomnosti osob, jsou vyčištěny i skryté prostory, jelikož při dezinfekci se využívá přirozeného proudění vzduchu, a nedochází k degradaci plastů. Pro zachování účinnosti je potřeba cartridge v přístroji pravidelně měnit. Jejich životnost je 1440 hodin, tedy 60 dní nepřetržitého provozu, anebo déle, pokud se přístroj aktivuje pouze po pracovní dobu.