Ergonomie ve stomatologii

Ergonomie je multidisciplinární vědní obor, členěný Mezinárodní ergonomickou asociací (IEA) do tří základních oblastí, které spolu úzce souvisejí. Fyzická, kognitivní i komunikační ergonomie zajišťují vhodné podmínky na pracovišti a definují kritéria týkající se pracovního místa, doby, pozice, návyků i pracovních pomůcek. Principem je antropocentrický přístup, kdy limity člověka nejsou přehlíženy, naopak se řídí individuálními možnostmi a schopnostmi jednotlivce. Zařízení a uspořádání stomatologické ordinace představuje klíčovou roli pro dodržování ergonomických zásad, přispívá ke zefektivnění a bezpečnosti práce. Preferovanou pracovní pozicí pro práci stomatologa by měl být korigovaný sed s aktivním hlubokým stabilizačním systémem páteře a nožní oporou, kdy vzdálenost pracovního pole od očí lékaře je v rozsahu 35–40 cm, na středu těla v oblasti processus xiphoideus. Sedlové nebo nastavitelné pojízdné stoličky s bederní opěrkou zajišťují mobilitu kolem křesla zubní soupravy. Zvětšovací technika v podobě lupových brýlí a operačního mikroskopu odlehčuje stomatologům neuromuskuloskeletární aparát. Při správném ergonomickém nastavení, na základě vzpřímené páteře a opory horních končetin o loketní opěrky, eliminuje poškození zrakového a pohybového aparátu.

Každé tělo má své optimální svalové napětí, které se individuálně mění v průběhu dne a během života. Tento proces je zcela fyziologický a závisí na fyzické a mentální aktivitě, únavě, věku, exteroceptivní a proprioceptivní facilitaci a na celkovém zdravotním stavu. Změna napětí měkkých tkání, pramenící z lokální přeměny tixotropie amorfní mezibuněčné hmoty nebo synovie, má za cíl upozornit organismus na přetížení pohybového aparátu a možný vznik funkčních či strukturálních poruch. Následkem toho vznikají reflexní změny, které se svalovými smyčkami mohou šířit od míst vzniklé patologie do vzdálených segmentů. Spoušťové myofasciální body (trigger points) představují nejčastější bolestivé funkční změny ve svalech, vzniklé z přetížení. Následkem stažení svaloviny, snížením elasticity a cirkulace krve, dojde k přeměně části vláken na vazivo. Trigger points se nacházejí v zatuhlých svalových snopcích příčně pruhovaných svalů, jako konkrétně ohraničené bolestivé uzlíky a k vyvolání bolesti je zapotřebí v těchto místech mnohem menšího tlaku než v okolních místech. Bolest má ochranný signalizační charakter, a její práh klesá se zvyšujícím se rizikem poškození tkáně. Práce stomatologa ve strnulých statických pozicích vede k nadměrné aktivitě posturálních svalů a ochabování svalů fázických, což způsobuje vznik svalových dysbalancí.

Tématem ergonomie ve stomatologii se kupříkladu zabývala bakalářská práce z roku 2023, která mapovala jednotlivé přístupy lékařů v Plzeňském kraji, kdy bylo zjištěno, že absenci přestávek mezi jednotlivými pacienty uvedlo 86,4 % stomatologů, kteří neměli možnost provádět během pracovního dne protažení či jiné cvičení. Doporučení České stomatologické komory ovšem nabádá k využívání volného času pro chairside stretching – například v čase čekání na nástup účinku lokální anestezie nebo při přípravě křesla asistentkou. Klíčový problém představuje velké množství ošetřovaných pacientů. Optimální je kombinovat denní spektrum výkonů (krátké a dlouhé) a měnit pracovní pozice během dne. Ve skupině respondentů představovala zprůměrovaná hodnota počet 17,6 ošetřených pacientů za den. Jedná se skoro o dvojnásobek limitu uváděného v publikaci docenta Šedého (2022), což pro lékaře představuje velkou fyzickou a psychickou náročnost.

V rámci prevence poruch pohybového aparátu je zapotřebí, aby životní styl zahrnoval dostatek variabilního pohybu vedoucího ke kompenzaci možných dysbalancí. Při výběru cvičení je potřeba respektovat individuální dispozice. Důležitá je motivace, aktivní a vědomý přístup k pohybu, práce s dechem a správné provedení. Při cvičení je klíčová pravidelnost, respektování únavy a zpětná vazba. Optimální kompenzační pohybovou aktivitou v rámci fyzioterapeutické intervence dochází k adaptaci a snížení vnímání bolestivosti. V rámci prevence poruch je zapotřebí optimální svalové souhry v řetězcích pro stabilizaci páteře. Nácvik aktivního vzpřímeného sedu vychází z modelu dle Brüggera. Edukační programy, zaměřující se na prevenci vzniku vertebrogenních obtíží na základě aplikace ergonomických zásad, jsou nazývány Školou zad. Nejpřirozenějším pohybem, kterým lze kompenzovat sedavé zaměstnání a jednostrannou zátěž, je chůze. Pro prevenci vzniku poruch je důležitá nejen pohybová, ale také biopsychosociální složka. Spánková hygiena a dodržování cirkadiánního rytmu napomáhají správné regeneraci organismu. Pro rozvoj somatognozie a schopnosti kinestetického vnímání i relaxace bývá v praxi využívaná Feldenkraisova či Alexandrova metoda. Moshe Feldenkrais uvádí, že se pohybujeme podle toho, jak vnímáme sami sebe. Jeho metoda vede k rozšíření vnímání a uvědomování si svých návyků a napětí těla a k hledání nových způsobů pohybu.

U všech oslovených respondentů bylo na základě dotazníkového šetření zjištěno, že by ocenili během studia zubního lékařství více výuky věnované ergonomii práce. V rámci odborné studie aplikované v České republice roku 2013 bylo mezi stomatology provedeno 581 dotazníkových šetření, která potvrdila, že povědomí českých stomatologů o ergonomii je široké, avšak chybí propojení s praktickým využitím. Zpracované téma představuje důležitý faktor ovlivňující zdraví lékařů a kvalitu i délku jejich profesionální kariéry. Je zapotřebí zvýšit povědomí o důležitosti ergonomie práce mezi stomatology již během studia. Benefit by mohla představovat případná spolupráce fyzioterapeutů a studentů stomatologie, protože pracovní návyky a zvyklosti si studenti fixují již od počátku prvních praxí.

Navštivte internetové stránky www.tutafyzioterapie.cz