1. Jak hodnotíte uplynulé funkční období stávajícího prezidenta ČSK? Co se podle Vašeho názoru podařilo a co zůstalo nedořešeno?
Velmi si vážím obou prezidentů, které naše Komora měla. Změnila se však doba a je třeba řešit nové výzvy: nově nastavit systém úhrad péče, přizpůsobit se současnému právnímu prostředí a naučit se komunikovat s mladou generací stomatologů, která je početná, působí však mimo komorové dění. To má důsledky v nedostatku lékařů na venkově, v malé akčnosti. Děkuji předchozímu vedení a doufám, že až moje generace bude za dvacet let předávat štafetu, bude za námi také kus práce.

2. Jak hodnotíte „transformaci“ k titulu MDDr. a celkovou úroveň současného pregraduálního vzdělávání a další vzdělávání jeho absolventů? Je potřeba v této oblasti něco zásadně změnit? Jakou úlohu by měla hrát a jaký vliv by měla ČSK uplatnit v rámci dalšího vývoje pregraduálního a kontinuálního vzdělávání zubních lékařů?
Systematické postgraduální vzdělávání chybí. Nechci ho ale vrátit do rukou státu ve smyslu 1. atestace. Podobný program však potřebujeme, leč pod patronací ČSK. Musíme ale nejprve vytvořit právní prostředí. Dnes si vezme mladého lékaře do praxe jen sebevrah. Za dva roky intenzivní výuky se mu „odvděčí“ tím, že odejde i s klientelou. To ale lze nastavit. Tento problém dokázali vyřešit právníci i fotbalisté, proč by nemohli stomatologové? Takový vztah pomůže jak starším lékařům, pomohou „vychovat“ právě vystudované lékaře, kterým budou moci předat „živnost“, tak i nastupujícím kolegům, kteří dostanou příležitost intenzivně se školit a budovat si kariéru.

Ptali jste se i na pregraduální studium, které Komora ovlivnit nedokáže. A nám ani nepřísluší univerzity hodnotit. Jediné, co můžeme nabídnout, jsou zkušení kolegové ochotní podílet se na praktické výuce na školách. A to jak ve vlastní výuce, tak i o prázdninách či ve svých praxích. Tak je to konečně zvykem všude ve světě. Je spousta pozitivních příkladů sepětí výuky s praxí a u oborů typu stomatologie je propojení klíčové. Mimo jiné tak vznikají mezigenerační vazby, které udržují praxe v chodu. A já kladu důraz na stáže mimo největší města, neboť student by měl mít zkušenost nejenom z univerzity a velkoměsta.

3. Pro odbornou i laickou veřejnost evidentně zůstává velmi živou a kontroverzní otázka úhrad stomatologické péče ze zdravotního pojištění. Jak současnou situaci ve vztahu zdravotní pojišťovny vs. výkony zubního lékaře vnímáte Vy a o co by měla ČSK v tomto směru nadále usilovat?
My musíme požadovat čerpání celého objemu přidělené péče. Zda dát více na „plombičky“ nebo na extrakce není v tomto případě důležité. Je potřeba se vrátit k podílu na veřejných prostředcích, které stomatologie měla. To vyžaduje management sledování čerpání fondů. Rozdělit si získané peníze bude jistě dramatický zápas, ale s pozitivním výsledkem ☺. Nejprve ale musíme náš podíl navýšit. Není sporu, že bez bonifikace by neměly být registrace, které znevýhodňují  lékaře v komunikaci s pacientem. A výplně musíme přeřadit do „C“ kódů. Jinak budou stomatologové jednou nohou v kriminále…

4. Zubní lékaři si často stěžují na enormní byrokratickou zátěž hraničící z jejich pohledu až s šikanou. Lze povinnou administrativu vztahující se k chodu zubních ordinací výrazně omezit? Pokud ano, co pro to může ČSK udělat?
Tak velkou část může za stomatology udělat ČSK, kterou si platí. Sám vedu odbornou společnost České lékařské společnosti.  Za 200 Kč ročního členství poskytujeme to, co ČSK nenabízí za vyšší platbu.

5. Jakou úlohu by měla či mohla ČSK hrát v utváření společenského a právního prostředí pro efektivní a všeobecně prospěšná řešení sporů mezi zubním lékařem a pacientem?
Musíme najmout více znalců ze svých řad a snažit se velmi rychle najít odbornou pravdu. Tu nabídneme oběma stranám ve snaze moderovat spor ke šťastnému konci. Pokud to nepůjde, naše úloha končí a vyčkáme, s čím přijde soud. Podle mé zkušenosti z Prahy 2 touto cestou dramaticky klesá počet soudních i trestně-právních problémů pro stomatology.

6. Jaký vztah má podle Vašeho názoru obecně odborná lékařská veřejnost ke své stavovské organizaci? Domníváte se, že ČSK je většinou zubních lékařů vnímána a hodnocena jako reálně nápomocnou v řešení oborových problémů, které mají vliv na jejich každodenní práci?
ČSK bývala lídrem celého českého zdravotnictví a ovlivňovala k hrdosti svých členů celou medicínu. Pak se z mnoha důvodů (poklidný život členů; malá komunikace dovnitř atd.) rozpadla na sněm s představenstvem a řadové členy. Propast se prohlubuje. Nehledejme viníky, je třeba usmířit několik bojových linií, které máme. Sněm ─ členové. Přímohrazení ─ veřejnoprávní. Starší ─ mladší. Jen v jednotě je síla!

7. Jaké budou vaše priority v následujícím funkčním období, pokud ve volbě prezidenta ČSK uspějete?
V současné době je 1000 až 1500 praxí na prodej. Starší kolegové nemají komu předat „veslo“. Buď jim to pomůžeme vyřešit (i když je to spíše problém právnicko-organizační), nebo je jednoduše skoupí velkopodnikatelé, jak se to stalo s lékárnami. Myslím si, a je to i dokázané, že nejkvalitněji a nejzodpovědněji vede lékařskou praxi lékař. Dokáže být efektivnější o 30 % než obecný manažer. Ale hlavně lékař má etiku. Zachraňme stav stomatologů ─ vlastníků! Nebo se zase sejdeme v jakýchsi Ústavech lidového zdraví jako zaměstnanci… ☺

Vysvětleme veřejnosti, že nejsme jen „lepší hygienistky“, ale klíčový medicínský obor. Vyjasněme lidem naše problémy, musíme se o veřejnost opřít v boji za lepší úhrady!

Publikováno: StomaTeam 6/2016