StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Je polymerace opravdovou výzvou nebo jen dozvukem minulosti?

Je polymerace opravdovou výzvou nebo jen dozvukem minulosti?

23. 10. 2018 | Dr. Kamil Al-Katib

Adhezivní stomatologie je jedním z pilířů moderních sanačních postupů v zubním lékařství. Známe její benefity, ale bojujeme s technologickými limity. Jelikož neexistuje adekvátní alternativa, zůstává nadále volbou ve většině případů. Neustále obnovovaný seznam produktů nám ale znesnadňuje možnost mít stále přehled o nových vědeckých poznatcích. Z tohoto důvodu se někteří ani nesnaží dohánět teoretické znalosti o inovativních technologiích, ale pouze spoléhají na popisy produktů v letácích. Očekávané výsledky se ale bohužel často nedostavují.

Dnešní přesycený trh může být jak požehnáním, tak prokletím. Existuje mnoho dobrých produktů, které mohou být použity k dosažení pozoruhodných a dlouhotrvajících výsledků. Vyžadují však novější protokoly, dobré teoretické znalosti a moderní technickou podporu, jako například vhodnou polymerační lampu. Smyslem tohoto článku je poskytnout zevrubný náhled na základy polymerace, který může vytvořit dobrý odrazový můstek pro začlenění moderních postupů do každodenní praxe.

Technologie kompozitních materiálů je založena na postupech z roku 1940, kdy zubní lékaři používali přímé akrylátové výplně na bázi prášku. Inovační skok nastal v momentě, kdy se roku 1960 na trhu objevily samotuhnoucí kompozity. Jednalo se o posun v materiálové technologii, ale kvůli její časové náročnosti byli vývojáři nuceni přijít s klinicky rychlejší metodou. Výsledkem tohoto tlaku byl roku 1970 počátek fotopolymerace. Firmy vyvinuly speciální lampy a fotoiniciátory k optimalizaci této technologie. Tento tehdy novátorský způsob stále přetrvává. Na trhu se objevují novější a novější adheziva, kompozity a polymerizační lampy a je těžké si vybrat.

Tato neustálá změna vyžaduje, abychom s ní drželi krok, jelikož cílem vývoje materiálů je zvýšení podílu uspokojivých klinických výsledků. Toho je ale možno docílit pouze se souvisejícími teoretickými znalostmi a často také navíc s investicí do vybavení. Je nemilým zvykem používat některé z dříve naučených klinických postupů, rutinně vyvinutých během let, při práci s novými produkty, které mají vlastní předepsané postupy. Polymerace je komplexní proces, který se řídí různými postupy v závislosti na vybraném produktu a typu sanace. Nicméně při každém z nich je cílem dosáhnout nejvyšší možné míry přeměny monomeru na polymer, protože ta má největší vliv na finální vlastnosti materiálu.

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Dosáhnout dostatečné míry konverze materiálu je komplexní proces ovlivněný vlastnostmi kompozitu a podmínkami zajištěnými během polymerace. Konečný výsledek mj. ovlivňují tyto základní faktory: intenzita světelného zdroje, čas osvitu, typ a množství iniciátorů v kompozitu, indexy lomu v kompozitu, teplota ad. Ze všech výše jmenovaných dále vyzdvihneme nejdůležitější faktory, které můžeme ovlivnit v ordinaci.

Zaujala vás ukázka článku?

Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.

objednat předplatné

Použitá literatura: zobrazit skrýt

Literatura:

CB André, G Nima, M Sebold, M Giannini, and RB Price (2018) Stability of the Light Output, Oral Cavity Tip Accessibility in Posterior Region and Emission Spectrum of Light-Curing Units. Operative Dentistry: July/August 2018, Vol. 43, No. 4, pp. 398-407.

J Can Dent Assoc 2014;80:e61

Jandt, Klaus D., and Robin W. Mills. "A brief history of LED photopolymerization." Dental Materials 29.6 (2013): 605-617.

Joseph Allbeury (2016) The cure for all your light-curing problems . Australasian Dental Practice : July/August 2016, pp. 64-70.
Leprince, Julian G., et al. "Progress in dimethacrylate-based dental composite technology and curing efficiency." Dental Materials 29.2 (2013): 139-156.

Lu, H., J. W. Stansbury, and C. N. Bowman. "Impact of curing protocol on conversion and shrinkage stress." Journal of Dental Research 84.9 (2005): 822-826.

Mahn, E. "Clinical criteria for the successful curing of composite materials." Revista clínica de periodoncia, implantología y rehabilitación oral 6.3 (2013): 148-153.

Meyer, Gerrit R., Claus-Peter Ernst, and Brita Willershausen. "Decrease in power output of new light-emitting diode (LED) curing devices with increasing distance to filling surface." Journal of Adhesive Dentistry 4.3 (2002).

Mills, R. W., K. D. Jandt, and S. H. Ashworth. "Restorative Dentistry: Dental composite depth of cure with halogen and blue light emitting diode technology." British dental journal 186.8 (1999): 388.

Neumann, Miguel G., et al. "Molar extinction coefficients and the photon absorption efficiency of dental photoinitiators and light curing units." Journal of dentistry 33.6 (2005): 525-532.

Rode, K. M., Y. Kawano, and M. L. Turbino. "Evaluation of curing light distance on resin composite microhardness and polymerization." Operative Dentistry 32.6 (2007): 571-578.

Rueggeberg, F. A., Wyatt Franklin Caughman, and J. W. Curtis. "Effect of light intensity and exposure duration on cure of resin composite." Operative dentistry 19 (1994): 26-26.

Schneider, Luis Felipe J., et al. "Influence of photoinitiator type on the rate of polymerization, degree of conversion, hardness and yellowing of dental resin composites." Dental Materials 24.9 (2008): 1169-1177.

Taira, M., et al. "Analysis of photo-initiators in visible-light-cured dental composite resins." Journal of Dental Research 67.1 (1988): 24-28.