Aseptické vs. čisté operační pole v implantační chirurgii
Prevence infekcí je základním kamenem moderní zdravotní péče. Když byl představen Brånemarkův implantační systém, měly být chirurgické zákroky prováděny v nemocničním prostředí za přísných sterilních podmínek.1–4 V průběhu let se implantologové začali odklánět od původních sterilních podmínek a začali operovat v zubních ordinacích. Kvůli tomu byly původní protokoly zjednodušeny a přizpůsobeny zubní praxi, což vedlo k protokolu čisté přípravy na rozdíl od protokolu aseptické přípravy.
Implantační chirurgie je klasifikována jako II. třída nebo čistý kontaminovaný chirurgický výkon; tato definice se vztahuje k chirurgickým postupům, při nichž je zranění způsobeno chirurgickým zákrokem v dýchacích cestách, zažívacím traktu nebo v močovém či genitálním systému, který je chirurgem naříznut za kontrolovaných podmínek a neočekává se žádná vnější kontaminace. Implantační chirurgie je zařazena do této kategorie; avšak je potřeba si uvědomit, že pokud jsou ve stomatologii uváděny sterilní podmínky, označuje termín „sterilní“ chirurgické nástroje, chirurgy, asistenty a zakrytí povrchů a pacientů sterilní rouškou. V ústní dutině nelze sterilního prostředí dosáhnout ani po pečlivém odstranění plaku a bakterií mechanicky i chemicky.5, 6 Z těchto důvodů se často používá termín „aseptický“ namísto „sterilní“.
Cílem je chránit pacienta prevencí nebo minimalizací infekce po zákrocích, aby se zabránilo zanesení mikrobiální kontaminace do sterilních prostředí, sterilního vybavení a do místa operačního pole. V současnosti mohou být pro pacienta, personál a operační sál popsány dva protokoly: protokol o přípravě k dosažení aseptických operačních podmínek a protokol o přípravě k dosažení čistých operačních podmínek.
Protokol aseptické přípravy
Operační tým provádějící implantační chirurgii za aseptických podmínek zahrnuje více lidí než při standardním stomatologickém ošetření. Operační tým se skládá z prvního a druhého chirurga, instrumentářky a obíhající sestry. K umytí a přípravě operačního personálu a pacienta dochází mimo operační sál, aby nedošlo ke kontaminaci operačního sálu. Poté, co byly všechny povrchy uvnitř operačního sálu vyčištěny čisticími prostředky pomocí speciálních produktů (obr. 1a, b), obíhající sestra nosí ochranné návleky na boty, čepici přes vlasy, ochranné brýle a chirurgickou ústenku, a po mytí rukou mýdlem si obleče jednorázový plášť a rukavice. Obíhající sestra pak rozbalí jednorázové materiály pro přípravu operačního týmu a operačního sálu; balení obsahující sterilní materiály se otevírají podél těsnicí vložky, aniž by došlo k roztržení obalu (obr. 2a–c). Instrumentářka vstupující na operační sály si v předsálí nejprve vydrhne ruce mýdlem po odstranění prstenů, náramků, hodinek nebo jakýchkoli jiných předmětů, které mohou bránit řádnému očištění rukou a zápěstí. Před zahájením jakéhokoli chirurgického čištění rukou je třeba nasadit ochranné návleky na boty, čepici přes vlasy, ochranné brýle a chirurgickou ústenku. Chirurgické mytí rukou se provádí pomocí schváleného čisticího roztoku, přičemž je třeba dbát na to, aby byl aplikován na mokré ruce a předloktí (obr. 3a–c). Aby byl umožněn dostatečný kontakt produktu s pokožkou, musí být drhnutí načasováno podle pokynů výrobce. Dlaň a zadní část ruky, mezi prsty, zápěstí a předloktí až po lokty musí být vyčištěny (obr. 4a–d).7, 8 Použit musí být vyhrazený kartáč namočený v jodovém povidonu a je nutno věnovat pozornost drhnutí pod nehty, rukou a předloktí – začínáte špičkami prstů, postupujete až k loktům a nevracíte se do již vyčištěných částí.7, 8
Ruce musí být opláchnuty pod tekoucí vodou v jednom směru od prstů po lokty, přičemž ruce a předloktí držíte nad lokty, aby voda mohla odtékat z vyčištěných oblastí. Jakmile je chirurgické mytí dokončeno, instrumentářka vstoupí na operační sál, aby si vysušila ruce sterilními ručníky; sušení musí probíhat stejným způsobem jako čištění a mytí, od špiček prstů směrem k loktům a ne zpětně (obr. 5a–c). Instrumentářka si poté oblékne sterilní chirurgický plášť, dotýká se pouze vnitřního povrchu a drží plášť oběma rukama jen u rukávů – odstoupením od stolu do volného prostoru nechává šaty rozložit. V této fázi jí pomáhá obíhající sestra dokončit obléknutí pláště (obr. 6a, b). Po oblečení pláště se navlékají sterilní rukavice. Na rozdíl od čistých jednorázových rukavic jsou sterilní rukavice složené tak, aby se holá ruka bez rukavice dotkla pouze nesterilní části, aby nedošlo ke znesterilnění pláště nebo rukavic. Při oblékání rukavic postupuje instrumentářka tak, že se holou rukou dotýká pouze vnitřního povrchu rukavice (vnější strany ohrnuté manžety) a rukou v již navléknuté rukavici se dotýká jen vnější části druhé rukavice (vnitřní strany ohrnuté manžety) (obr. 7a–d). Asistence přehrne ohrnutou manžetu první rukavice přes rukáv pláště.
Ačkoli je plášť zcela sterilní, je nutno si uvědomit, že pláště jsou považovány za sterilní pouze v přední části: výstřih, ramena, podpaží a záda jsou považovány za nesterilní.
Po navléknutí rukavic lze plášť zavázat. Instrumentářka uchopí popruh a chránič, odstraní jeden popruh z chrániče a odevzdá chránič obíhající sestře: instrumentářka se otočí a vytáhne popruh z chrániče drženého obíhající sestrou, pak ho připevní, aby zajistila plášť (obr. 8a–c).
V této fázi může instrumentářka pokračovat v přípravě operačních nástrojů, za asistence obíhající sestry, která rozloží roušky na chirurgické stojany, aby na ně bylo možno nástroje položit – následují adhezivní pouzdra nebo kryty pro izolaci všech povrchů, kterých se může dotknout sterilní operační tým během provozu (obr. 10a, b).
Jakmile jsou připraveny operační stoly a vozíky, na kterých je umístěno elektrické lékařské vybavení (obr. 11), začne obíhající sestra otevírat operační nástroje odchlipováním obou konců sterilního obalu bez jejich roztržení nebo natržení. Kabely operačních jednotek, které nebyly sterilizovány v autoklávu, musí být zakryty sterilními obaly (obr. 12a–d); doporučuje se použití savky se speciálními chirurgickými hroty, protože obalení savky zubního křesla je obtížné a personál se může dotknout nechráněné oblasti, což porušuje protokol sterilních podmínek.
Poté, co byla dokončena příprava operačního sálu, může být připraven pacient, zatímco první a druhý člen týmu si čistí ruce a obléká ochranné pomůcky stejným postupem popsaným výše. Pacient je doprovázen do předsálí a připravován obíhající sestrou u vstupu na operační sál tak, že po pokynu, aby si odstranil všechny kovové a jiné předměty, které mohou překážet během operace, je požádán, aby si oblékl pokrývku hlavy, návleky na boty a jednorázový plášť (obr. 13).
Pacient si vypláchne ústa 0,2% roztokem chlorhexidinu po dobu 1 minuty, aby se snížila bakteriální koncentrace,5, 6 a je odveden na operační sál (obr. 14). Poté se zavede intravenózní katetr pro připojení infuze a pro případné nouzové podávání léků, a poté jsou zapojena monitorovací zařízení pro monitorování životně důležitých parametrů během operace. Instrumentářka se postará o asepsi periorální pokožky tak, že otře oblast antiseptickým roztokem jodového povidonu, kdy začíná od rtů a pohybuje se nahoru k nosu a následně dolů k bradě krouživými pohyby (obr. 15a).9, 10 Po provedené dezinfekci pokožky jsou umístěny sterilní lepicí roušky tak, aby jimi byla ohraničena očištěná oblast (obr. 16a).
Protokol přípravy k dosažení čistých operačních podmínek
Protokol přípravy k dosažení čistých operačních podmínek se neliší od postupů používaných při přípravě zdravotnického personálu a pacienta k práci za sterilních podmínek, ale používá se méně sterilních ručníků a lze jej snadněji provádět s týmem tří členů: dva členové týmu jsou sterilní a jeden člen je nesterilní. Jeden z týmu začíná chirurgické čištění po nasazení ochranných brýlí, pokrývky vlasů a chirurgické masky; nesterilní asistence, která dohlíží na čištění povrchů na operačním sále, otevírá sterilní rukavice pro druhého člena týmu, který je bude oblékat podle výše popsaného postupu. První a druhý člen týmu nebudou v tomto případě nosit sterilní pláště,11 ale budou dbát na to, aby se nedotýkali svých plášťů sterilními rukavicemi, protože to vede ke ztrátě sterilních podmínek a vyžaduje to nový pár sterilních rukavic (obr. 9).
Příprava operačního sálu pokračuje umisťováním sterilních roušek přes operační stojany. Operace prováděné za čistých podmínek obvykle vyžadují méně nástrojů a postačuje pouze jeden vozík zakrytý sterilní rouškou, na kterou jsou položeny operační nástroje, a druhý pro přepravu elektrického lékařského vybavení (obr. 11). Pouzdra s operačními nástroji jsou proto otevírána nesterilním členem týmu, jak je popsáno výše, a druhý člen týmu si je poté uspořádá. Zároveň s operačním sálem je připraven pacient – pokrývka vlasů, návleky na boty a 0,2% roztokem chlorhexidinu. Po nasazení masky k ochraně očí (obr. 15b) je pacientovi očištěna periorální oblast. Tento postup se liší od protokolu sterilní přípravy, protože se nepoužívají sterilní adhezivní roušky pro zakrytí očí. Pro označení místa chirurgického zákroku je umístěna lepicí rouška ve tvaru písmene U (obr. 16b).
Diskuze
Stále probíhá diskuze ohledně aseptických versus čistých podmínek pro implantační chirurgii. Účelem protokolů pro přípravu pacienta, zdravotnického personálu a operačního pole je zabránit kontaminaci místa chirurgického zákroku bakteriemi, které se obvykle nenacházejí v ústní flóře, zejména bakteriemi na kůži pacienta a zdravotnického personálu. Antibiotika podaná před operací a chemická kontrola plaku nestačí k zajištění sterilního operačního pole, ale významně snižuje bakteriální flóru.5, 6
Oba typy přípravy pro čisté a sterilní podmínky mají mnoho společného: vytvoření čistých podmínek je pouze zjednodušením protokolu pro sterilní podmínky používané v zubních ordinacích. Je třeba vzít v úvahu, že některé typy operací jsou náchylnější k infekci. Ačkoli literatura nepokládá provoz za aseptických podmínek za lepší než čisté podmínky, pokud jde o poměr úspěšnosti v implantační chirurgii je třeba zdůraznit, že zprávy zohledňují menší zásahy, které nevyužívají biomateriály (tabulka 1). V literatuře neexistují srovnávací studie týkající se dvou protokolů o přípravě při rozsáhlé operaci, metodách kostní regenerace nebo sinus liftu. Protokol se sníženou přípravou v případech, kdy se používají biomateriály, se nedoporučuje. Pokud se využívá štěpu, je vhodné provést postup za aseptických podmínek, protože štěp, který nemá vaskulární zásobení, nebude antibiotiky ošetřen. Stejně tak při rozsáhlých operacích může prodloužená doba operace vést ke zvýšenému riziku kontaminace (tabulka 2).12
Závěr
Nadřazenost aseptických provozních podmínek před čistými podmínkami, pokud jde o míru úspěšnosti při implantační chirurgii, je stále kontroverzní. Provoz v čistých podmínkách může být životaschopný v tradiční implantologii k léčbě částečné bezzubosti, pokud není nutné použití biomateriálů. Při komplexním chirurgickém zákroku nebo zavádění implantátu s využitím regeneračních technik se doporučují aseptické operační podmínky.
Tento článek byl publikován v prevention–international magazine of oral health, vol. 4, issue 1/2020
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
- Nobel Biocare AB. Surgical procedure manual. Göteborg, Sweden: Brånemark System, 1992.
- Nobel Biocare AB. Nurse’s guidelines. Göteborg, Sweden: Brånemark System, 1993.
- Brånemark System. Surgical operatory set-up procedures. Westmont, IL: Nobelpharma USA, Inc., 1994.
- Rasmussen R. The Branemark system of oral recostruction: a clinical atlas. Ishiyaku EuroAmerica, 1992.
- Dahlén G. Effect of microbial mouthrinses on salivary microflora in healty subjects. Scand. J. Dent. Res. 1984 Feb;92(1):38-42.
- Delilbasi C, Saracoglu U, Keskin A. Effects of 0,2% chlorhexidine gluconate and amoxicillin plus clavulanic acid on the prevention of alveolar osteitis following mandibular third molar extractions. Oral Surg. Oral Med. Oral Pathol. Oral Radiol. Endod. 2002 Sep;94(3):301-304.
- Tanner J, Swarbrook S, Stuart J. Surgical hand antisepsis to reduce surgical site infection. Cochrane Database Syst. Rev. 23;2008.
- Pirie S. Hand washing and surgical hand antisepsis. J. Perioper. Pract.2010;20:169-172.
- Gristina AG, Naylor P, Myrvik Q. Infections from biomaterials and implants: a race for the surface. Med. Prog. Technol. 1988-1989;14(3-4):205-224.
- Alcoforado GA, Rams TE, Feik D, Slots J. Microbial aspects of failing osteointegrated implants in humans. J. Parodontol. 1991 Feb;10(1):11-18.
- Cardemil C, Ristevski Z, Alsén B, Dahlin C. Influence of Different Operatory Setups on Implant Survival Rate: A Retrospective Clinical Study. Clin Implant Dent Relat Res. 2009 Dec;11(4):288-291.
- Friberg B. Sterile operating conditions for the placement of
- Scharf DR, Tarnow DP. Success rates of osseointegration for imlants placed under sterile versus clean conditions. J. Periodontol.1993;64(10):954-956.
- Bernard JP, Gebran G, Zahedi CS, Belser UC. Aseptic versus sterile implant placement: influence on the success rate of osteointegration.J. Clin. Periodontol. 2000;27(Suppl 1):5-114
So 23. 11. 2024 | od 10:00 hod.
16. 1. 2024 | Obecná stomatologie
Vážení čtenáři, je známo, že pro řadu vašich kolegů a možná i pro vás jsou fixativa kontroverzní téma a nevyhnutelně...
11. 5. 2023 | Obecná stomatologie
Úvod: Dislokace disku (DD)...
13. 7. 2023 | Obecná stomatologie
Světlo mělo vždy zásadní vliv na naše...
- Zubní lékař Zubní lékař/lékařka
- Zubní sestra Zubní instrumentářka - Praha Řepy
- Zubní sestra hledáme zubní sestru/instrumentářku
- Zubní lékař Vedoucí zubní lékař
- Zubní lékař Hledáme dalšího člena týmu