StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Bruxismus vyžaduje od zubních lékařů, aby se podívali i „mimo zuby“

Bruxismus vyžaduje od zubních lékařů, aby se podívali i „mimo zuby“

18. 4. 2019 | Rozhovor s Dr. Françoisem Mathonetem

Staří Řekové měli slovo pro to, co nyní označujeme jako bruxismus: „brychein“ – tření nebo skřípání zubů. Vzhledem ke zmínkám o tomto „skřípání zubů“ v Dantově „Infernu“ i v Bibli může být takový jev starý jako samo lidstvo. Jeho příčiny, mechanismy a léčba jsou však stále do značné míry neznámé a mezi pacienty i stomatologickými odborníky se nadále šíří různé dezinformace. Abychom toto téma osvětlili, hovořili jsme s belgickým zubním lékařem Dr. Françoisem Mathonetem. Protože sám trpí bruxismem, specializuje se Mathonet na onemocnění temporomandibulárního kloubu a orofaciální bolesti, a je tedy perfektní osobou, která může nabídnout podrobné informace o tomto stavu a holistický přístup k celému problému.

„Především se zajímám o celé lidské tělo,“ vysvětluje Dr. Mathonet. „A kdybych mohl, tak bych odstranil hranice mezi jednotlivými obory a jejich specialisty. O bruxismus jsem se začal zajímat, protože jsem chtěl porozumět tomu, proč jím trpím. Také se mi to, co jsem se naučil na univerzitě, nezdálo být úplné a chtěl jsem být schopen nabídnout svým pacientům různá řešení. Takže po dokončení studia stomatologie na univerzitě v Liège jsem studoval okluzi, temporomandibulární onemocnění a chronickou bolest, abych lépe porozuměl dentálnímu zdraví ve vztahu k celému tělu. Jsem si vědom toho, že u bruxismu je nutné, aby se zubní lékař podíval i mimo ústa a vzal v potaz celé tělo, a navíc psychologické a emoční faktory. Toto téma mě fascinuje, protože je rozsáhlé a stále plné otázek.“

Bruxismus je tzv. parafunkcí. Co to znamená?
Aktivity žvýkacích svalů jsou rozděleny do dvou kategorií. První je funkční svalová aktivita, která zahrnuje žvýkání, mluvení a polykání. Spočteme-li jen momenty, kdy se zuby vzájemně normálně dotýkají – během polykání a na konci žvýkání – dostaneme ne více než 20 minut denně. Po zbytek dne zuby dělí malé mezery a svaly mají minimální napětí – jen takové, aby čelilo gravitaci a drželo ústa zavřená.

Druhou kategorií je parafunkční aktivita, která zahrnuje bruxismus – opakující se aktivitu čelistních svalů v podobě svírání a tření zubů, nebo zasouvání či vysouvání dolní čelisti za spoluúčasti svalů jazyka nebo bez něj. Během parafunkce svaly společně pracují na aktivitách, pro které naše tělo nebylo uzpůsobeno. Další příklady parafunkce, kromě bruxismu, zahrnují návyky jako kousání rtů, tváří nebo jazyka, žvýkání žvýkaček, cucání palce, kousání nehtů a tak dále. Někdy se tělo těmto parafunkcím velmi dobře přizpůsobí, ale často dochází k poškození dotyčné tkáně nebo jiné struktury. K popisu aktivity nebo návyku, který patří mimo životně důležité funkce, také používáme termín „svalová hypertonicita“.

Více informací k obsahu videa ZDEReklama

Jaká část populace trpí bruxismem?
Mezinárodní klasifikace spánkových poruch odhaduje, že 85–90 procent celkové populace v určitém bodě života a v určité míře tře zuby, nicméně jen u 5 % se z toho vyvine patologický klinický stav. Poslední systematický přehled epidemiologické zprávy o bruxismu došel k závěru o prevalenci zhruba 22,1–31,0 % v případě bdělého bruxismu, 9,7–15,9 % v případě spánkového bruxismu a celkově zhruba 8,0–31,4 %. Průzkum také došel k závěru, že bruxismus postihuje stejně muže jako ženy, ale méně starší osoby.

Tato čísla je ale nutno brát s rezervou, protože vycházejí ze sebehodnocení. Pro spolehlivější vyhodnocení výskytu spánkového bruxismu je zapotřebí většího počtu řízených, randomizovaných, průběžných a rozsáhlých studií s polysomnografi ckými nástroji. To bude časem možné díky vývoji jednoduchých měřicích zařízení, která lze používat doma a jsou schopna shromažďovat stále větší množství dat.

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Jaké jsou následky bruxismu pro zuby a dásně?
Důsledkem pro zuby je jejich opotřebení na okluzních ploškách a v oblasti krčků, zvýšená mobilita zubů, lámavost a hypersenzitivita. Pro dásně představuje bruxismus faktor zvyšující výskyt onemocnění parodontu. Dalšími následky bruxismu jsou zvýšená únava svalů, bolest čelisti, krku a zad a bolesti hlavy – bruxismus může fungovat jako spouštěč migrén – stejně jako nadměrné zatížení a zánět temporomandibulárního kloubu s bolestí kolem uší, hučením v uších a únavou. Únava může postihovat i blízké osoby, protože někdo tře zuby ve spánku tak hlasitě, že tím probouzí své partnery.

Zaujala vás ukázka článku?

Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.

objednat předplatné