Výběr materiálů a designu

U náhrad sestávajících výhradně z jednotlivých korunek obvykle volíme fazetovaný zirkon a ve výjimečných případech také lithium disilikát. Vazba mezi lithium disilikátem a fazetovací keramikou vykazuje vyšší pevnost než mezi zirkonem a pro něj vhodnou fazetovací keramikou. Díky své pevnosti je však zirkon materiálem univerzálně použitelným pro vysoce odolné základní konstrukce. V závislosti na předpokládaném mechanickém namáhání volíme dostatečnou tloušťku fazetovací keramiky. V případě extrémního namáhání upouštíme ve funkční oblasti kontaktních bodů od glazury.¹

V našem případě jsme zvolili zirkonové částečně fazetované náhrady. Viditelné vestibulární části náhrad byly fazetovány keramikou Creation CT. Okraje estetických fazet jsme umístili do oblastí mimo silně namáhané funkční dráhy a statické kontaktní zóny. V době našeho případu jsme měli k dispozici zirkonové materiály Zolid a Zolid FX (Amann Girrbach). Pro náhrady, včetně můstku v rozsahu zubů 45 až 47, jsme zvolili materiál se super vysokou translucencí Zolid FX Multilayer (Amann Girrbach). Pahýly zubů nebyly nijak výrazně diskolorované a to nám umožnilo plně využít optických výhod tohoto translucentního materiálu. Abychom dosáhli maximální individualizace, byly korunky ze Zolid FX Multilayer před sintrováním částečně dobarveny pomocí příslušných tekutin. Doporučujeme použít předem probarvený zirkonový bloček, který je o trochu světlejší než stanovený výsledný odstín umělého zubu. Dosáhnete tak lepšího estetického výsledku.

Design funkčních oblastí

Při virtuálním navrhování se snažíme vytvořit co nejméně bodů okluzních kontaktů tak, aby byl každý umělý zub zatěžován co nejvíce pouze v jeho svislé ose. Menší počet okluzních kontaktů nám pomůže dosáhnout optimální dynamické funkce čelistí bez přetěžování závěsného aparátu zubů. V případě extrémně tvrdého zirkonu je to naprosto nezbytné, protože nepřesnosti v okluzi můžou mít na závěsném aparátu fatální následky. Náš návrh okluze je zachycen na obrázcích 3 a 4. Oblasti určené k fazetování jsou definovány s určitou vzdáleností od kontaktních plošek v okluzi i artikulaci. Za normálních okolností definujeme prostor pro fazetovací keramiku technikou cut-back v takovém rozsahu, aby byly možné optické optimalizace incizální hrany prostřednictvím individuálně vrstveného estetického materiálu, zvláště pak ve frontálním úseku. U frontálních zubů se proto často provádí technika cut-back, jejíž hranice probíhá zhruba uprostřed incizální hrany v meziodistálním směru. Avšak u pacientů, kde lze předpokládat extrémní funkční zatížení náhrad, je záhodno situovat tuto hraniční linii po celé délce vnější bukální hrany povrchu vystaveného abrazi, aby se za těchto specifických podmínek zabránilo odlamování keramiky.