„Nebojím se žádných změn…“
rozhovor se zubním technikem Enrico Stegerem, majitelem firmy Zirkonzahn
„Nebojím se žádných změn, vrstvená keramika je již mrtvá a zubní modelace se delegují do cloudu jako práce na zakázku, “ řekl nám zubní technik Enrico Steger, kterého jsem nedávno navštívil v sídle jeho firmy v Gaisu. Svět se mění – i ten dentální. Každá změna vyvolává zmatky, a zmatky způsobují obavy. A s těmito obavami je třeba se utkat. S co nejrealističtějšími analýzami jejich podstaty. Na návštěvě u Enrico Stegera jsme hovořili o novinkách, trendech a budoucnosti zubní techniky. V rozhovoru se pan Steger ukázal jako skutečný vizionář, který rád škádlí, ale zároveň má jasné krédo: I přes nezastavitelnou digitalizaci je manuální dovednost zcela nezbytná. Jak se dá rozdíl mezi dvěma různými přístupy kompenzovat, bude objasněno v následujícím rozhovoru.
Pane Stegere, pokud se ohlédneme za uplynulým veletrhem IDS, co se u firmy Zirkonzahn objevilo nového?
Když se to tak vezme, tak jsme vlastně ve všech oblastech představili pár novinek: frézovací přístroje, software, pece, materiály.
O které novinky se jedná konkrétně? Translucentní zirkonoxidy?
Ano, mimo jiné i translucentní zirkonoxidy. Představili jsme ale i naše nové disperzní zirkonoxidy. Ty jsme již během výroby vybavili krásně přirozeným barevným spektrem dentinu i skloviny. Díky tomu pak už zubní technik nepotřebuje bezpodmínečně keramiku ručně dobarvovat. Samozřejmě se však dají získat i krásné individualizované výsledky, pokud technik zirkonoxidovou práci navíc lehce manuálně doladí a zvýrazní. Co se translucence týče, vidím do budoucna problém především v tom, že ještě není zcela pochopena, což jsme ukazovali a objasňovali i na IDS.
V čem spočívá tento problém? Nepožadují všichni stále více translucentní materiály?
To souhlasí jen částečně. Požadavek zubních techniků na translucenci pochází ještě ze zlatého věku zubní protetiky před přibližně 20 lety. V té době se pracovalo s vysoce průsvitnými hmotami. Avšak zuby, které se z těchto hmot vyráběly, jsou vlastně pro pacienty průsvitné příliš. Duch doby se mění. Pacienti stále více chtějí krásně světlé zářivé zuby. Při vysoké průsvitnosti však zuby v ústech působí tmavěji, a to neodpovídá očekáváním pacientů. Ti většinou očekávají od svých nových zubů reprodukci původního chrupu, který však již odnesl čas. Aby lidé unikli svému věku, podstupují lifting, různé transplantace a implantace… Každý chce zpátky kus svého mládí, a proto nechce zuby s prasklinami či fleky ve sklovině. Každý chce bezvadné „mladé zuby“ a takové my musíme vytvořit. Občas zachytím v laboratoři diskuze jako: „Ten chlap je starej, má abradované zuby. Jemu nemůžeme udělat zuby jako u mlaďocha.“ Když to slyším, tak namítnu, že tento muž má sice zuby opotřebované, ale my jsme tady proto, abychom je udělali opět krásnější. Když mám dostat nový kyčelní kloub, pak také nechci nějaký starý a opotřebovaný, nýbrž nový, plně funkční umělý kloub, nemám pravdu?
Jde tedy o úsilí dosáhnout v případě zubní náhrady její dokonalosti?
Přesně tak, jde o zdokonalování zubů. Člověk přece touží něco neustále zlepšovat. To bylo v historii přítomno u všech vyspělých kultur jako např. u Řeků, Římanů a Egypťanů. Díky tomu se vyvíjel smysl pro estetiku. Porozumění estetice přitom zahrnuje i vlastní vnímání své osoby, tedy způsob, jak člověk vidí sám sebe nebo jak se vidět chce. Estetika je dokonalost v každém ohledu. Proto považuji slovo „zubní náhrada“ již od začátku za špatně zvolené. Vlastně bychom toto slovo neměli vůbec používat. Nezhotovujeme žádnou náhradu. Náhrada je vždy spojena s něčím negativním a špatně se prodává. My jako zubní technici v nejlepším slova smyslu spíše „znovu vytváříme“. Já tudíž musím pacientům prodat perfektní „nový výtvor“ – žádné náhražky. Zhotovovat zuby je vzato od základu uměleckým procesem, na jehož konci má stát umělecké dílo. Zub lze tedy vnímat jako uměleckou sochu. Proto potřebuje člověk uměleckého ducha a estetické cítění. V tom se samozřejmě také musí nejdříve zdokonalit, a o to se snažíme v naší škole Zirkonzahn. V kurzech a školeních se neomezujeme pouze na technické vzdělání, nýbrž se díváme i tzv. „za okraj talíře“, používáme poznatky z jiných disciplín a vyučujeme vždy i něco z umění a kultury. Vždy se snažím vytvářet zvláštní rozmanitost vzdělávání, která, jak věřím, dále inspiruje a motivuje. Neboť pokud s námi něco emočně pohne, pak si to pamatujeme daleko snadněji a následkem toho si můžeme snadněji uchovat vědomosti, které nám byly v souvislosti s tímto prožitkem sděleny.
Když se člověk podívá na množství dostupných kurzů, tak se zubní technici jistě pilně vzdělávají. Nebo tomu tak není?
No, ano i ne. Osobně v tomto ohledu spíše bohužel zaznamenávám jistou lenivost. Neustále zjišťujeme, že je příšerně obtížné přimět zubní techniky k účasti na vzdělávacích akcích, kde se musejí něco nového naučit. Zubní lékaři jsou v tomto případě trochu jiná sorta, tam je většina akcí plně obsazena. Zdá se mi, že se chtějí naučit ještě něco více a stále více se též zajímají i o laboratorní technické vědomosti. Lenivost dalšího vzdělávání u zubních techniků existuje vlastně celosvětově a je velmi nebezpečná. V Americe, v Nizozemí, ve Skandinávii, v Anglii – všude existuje trend směrem k ordinačním laboratořím nebo k delegování prací do jednoho výrobního centra. Ve Velké Británii dostanou laboratoře za malý poplatek k pronájmu skener, aby pak své práce posílali ke zhotovení do centra. Se vším, co někam deleguji, odtéká ale z mojí laboratoře přidaná hodnota a i dovednost, což je z hlediska perspektivy ještě důležitější. Delegováním se obrazně řečeno krmí malý krokodýl, který dnes vypadá ještě neškodně, ale někdy v budoucnu se může stát velmi nebezpečným.
„Neustále zjišťujeme, že je příšerně obtížné přimět zubní techniky k účasti na vzdělávacích akcích, kde se musejí něco nového naučit. Zubní lékaři jsou v tomto případě trochu jiná sorta, tam je většina akcí plně obsazena. Zdá se mi, že se chtějí naučit ještě něco více a stále více se též zajímají i o laboratorní technické vědomosti. Lenivost dalšího vzdělávání u zubních techniků existuje vlastně celosvětově a je velmi nebezpečná.“
Co znamená nebezpečným? Jako, že se zubní technici dlouhodobě zbavují „sami sebe“?
Pokud se tomuto vývoji kromě kňučení nepostavíme nijak na odpor, bude přinejmenším obtížné dále jako zubní technici fungovat. Osobně vnímám, že trh se zubní technikou je relativně zpomalený. Technický vývoj kráčí rychle kupředu, nicméně, než se inovace prosadí i u nás zubních techniků, velmi dlouho to trvá. Mnozí zubní technici investují do přístrojového vybavení teprve tehdy, když je z obchodního hlediska již zřejmý „game over“, tedy „konec hry“. A pak už bývá samozřejmě příliš pozdě. Neboť už nejsou k dispozici žádné další finanční prostředky, aby se mohlo zainvestovat ještě do materiálů či reklamy. Když člověk přestane s kouřením teprve tehdy, když onemocní, je samozřejmě velmi obtížné nemoc odvrátit. Je třeba tomu předejít v dobrých časech, být spořivý a pilný a mít ambice se neustále dále rozvíjet. Touto cestou jsem se tehdy vydal já se svojí laboratoří a nyní v ní pokračuji i dnes s firmou Zirkonzahn, zvláště, co se nových technologií týče.
Děkuji, že se o tom zmiňujete. Jak dokážete nabídnout u Zirkonzahnu takovou šíři digitálního využití? Například plně digitální pacient a 3D sken obličeje – na tom si vylámali zuby i někteří „velikáni oboru“?
Velmi snadno: My chceme inovace! Je to jasná vůle a přirozeně i kompetence našich spolupracovníků. V oblasti vývoje CAD/CAM můžeme například sáhnout po velkém množství vlastních zkušeností. Zabýváme se tím již více než deset let. Vybudovali jsme zde obsáhlé know--how a, znovu opakuji, jsme velmi zběhlí zubní technici. Máme vlastní laboratoř s více než 30 zubními techniky. Zde zkoušíme vše tak dlouho, dokud nedosáhneme vytyčeného řešení. Chceme naši práci dělat dobře a vyvíjet chytrá řešení. Máme přímou hierarchii, díky čemuž nedochází ke ztrátám nápadů a vědomostí a zároveň se můžeme rychle rozhodovat. Když něco nefunguje, dáme se všichni dohromady a hledáme vhodné řešení. Může se stát, že doposud zamýšlené řešení ze včerejška zítra ráno zavrhneme a dáme se úplně jiným směrem. V tom umím být i dosti radikální. Neboť vědomosti se mění každým dnem. Tedy něco ve stylu, v jakém popsal svou kreativní destrukci Joseph Alois Schumpeter: „Zničit staré, aby mohlo vzniknout něco nové a lepší.“ To vyžaduje ode všech bezpodmínečnou flexibilitu a občas to nesporně může vést i k jisté „finanční oběti“. Nicméně jsme byli v podnikání vždy šetřiví, soukromě jsme nepromrhali ani euro, takže si to jako společnost můžeme dovolit.
To zní velmi rozumně!
Absolutně. Osobně se nebojím žádných změn a ani lidí. Nemám tendenci snažit se potěšit úplně všechny. V zásadě je mi jedno, co si ostatní myslí o mně nebo o mých nápadech. Prostě sleduji svůj cíl. Proto také absolutně nejsem jemný, nýbrž korektní šéf.
Zůstaňme ještě u technických řešení. Bylo již vynalezeno opravdu vše, co šlo vynalézt?
Ach, pořád dokola stejná písnička. Já to vidím jinak: Boty existují již několik tisíciletí, a přesto existují dodnes, jen v trošku jiné formě než dříve. Mají jiný tvar, skládají se z jiných materiálů a tak dále. A úplně stejně se to má i s digitálními technologiemi. Rovněž zubní technologie jsou ovlivňovány rozvojem umělé inteligence a je to tak dobře. Existují chytré algoritmy, které dokáží z digitální knihovny vytáhnout nejkrásnější tvar zubu. S novými zirkonoxidy se již dnes dá ve frontální oblasti opustit klasické vrstvení keramiky a zhotovovat vše monoliticky. Digitální tvary zubů jsou stále dokonalejšími. To rovněž znamená, že v budoucnu může zubní technik anatomii zubu spíše znetvořit, pokud správně a dostatečně neovládá vrstvení keramiky.
Prorokujete tedy konec vrstvené keramiky?
Ano, bohužel. Celkem jasně se ukazuje, že celosvětově se trh vydal tímto směrem. Ale chci zdůraznit, že vidím pouze konec vrstvené keramiky, nikoli konec zubních techniků. Věřím, že po uplynutí následujícího desetiletí bude vrstvená keramika mrtvou technologií. To je logický důsledek toho, co už je dnes více než zřejmé. Mladým zubním technikům se nedostává s ohledem na vrstvení keramiky dostatečného vzdělání, vědomostí a dovedností. Navíc již nejsou složitě vrstvené, vysoce kvalitní práce placeny tak dobře jako dříve.
Je tedy nutné, jako to dělá Vaše společnost, působit proti tomuto trendu, tedy proti zapomínaní a odnaučování se základních znalostí?
Ovšem, neboť je zcela nezbytné ovládat základy. Pouze manuální činností se stávám chytrým. Teprve pak mohu odlišit dobré od špatného. Když modeluji svýma vlastníma rukama, pak také vidím, kdy se něco podaří a kdy ne. Rozvíjím si estetické vnímání, cit pro krásu. Samozřejmě se nakonec rozhoduje teprve v pacientových ústech, zda je jakékoli ošetření schopno splnit kýžený účinek a funkci. Proto máme v současnosti i kliniku Zirkonzahn. Zde společně se zkušenými ošetřujícími lékaři vyučujeme naše protetická řešení na reálných případech pacientů a ověřujeme si tak naše výtvory přímo in situ.
Pokud se podíváte na budoucnost stomatologie, co vidíte?
Ach, tady mi trochu krvácí srdce, neboť scénář nevypadá pro nás zubní techniky nijak růžově. Nechte mě nejprve trošku malovat čerta na zeď: Pacient bude v budoucnosti pomocí skeneru kompletně zdigitalizován. Tento sken poputuje do nějakého „cloudu“ s burzou protetických prací. Zde si tu práci vytáhne nejrychlejší zubní technik usazený kdekoli na světe a za menší obnos ji vymodeluje. Pak pošle digitálně zpracovanou modelaci během 10 minut zpět do výrobního přístroje v ordinaci zubního lékaře. Tam se práce během 10 minut vyrobí. Pak se bude 40 minut sintrovat v sintrovací peci. Nakonec se postříká sprejem a glazovací hmotou. Všechno dohromady trvá suma sumárum 1,5 hodiny. Během té doby čeká pacient v ordinaci. Nakonec mu lékař nasadí dokončenou korunku a je hotovo. Zda je to špatné pro pacienta či lékaře, to nevím takto absolutně, ale když pomyslím na řemeslo zubního technika, je mi přitom úzko a mohu pouze apelovat na každého zubního technika a techničku, aby každý den při práci udělali něco pro dobrou pověst a kvalitu našeho řemesla. Musíme se díky své kreativitě, řemeslné dovednosti, vysokým nárokům na vlastní práci stát nenahraditelnými a otočit kormidlo inovací opět na naši stranu.
Velmi děkuji za příjemný rozhovor.
Rozhovor byl publikován v německém vydání časopisu dental dialogue 4/19.
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Pá 24. 1. 2025 – So 25. 1. 2025 | 1,5 dne
18. 1. 2024 | Interview / reportáž
Mezi tradiční akce, které se konají v první třetině roku...
13. 3. 2024 | Interview / reportáž
I letos se Česká stomatologická komora zapojuje do celosvětového projektu Světový den ústního zdraví, který se každý rok slaví 20. března.
5. 2. 2024 | Interview / reportáž
Víte, co je Týden čistých zubů? A chcete na něj jet zdarma?
- Zubní lékař HLEDÁME VEDOUCÍ ZUBNÍ LÉKAŘKU/LÉKAŘE DO DENTÁLNÍ KLINIKY
- Dentální hygienistka Dentální hygienista/tka NÁCHOD
- Zubní lékař Zubní lékař/ka
- Zubní lékař Zubní lékař/lékařka
- Dentální hygienistka Zubní centrum Turnov hledá dentální hygienistku/ hygienistu