Evangelium Jiřího Sedelmayera

Rodák z pražského Braníka, muzikant, restaurátor, řemeslník a následně též zubní lékař a odborný asistent na univerzitní klinice v Hamburku se k oboru dostal až v Německu, kam v 70. letech emigroval. Pro české zubní lékaře jej „objevila“ MUDr. Zora Vesecká, ale to, co následovalo, je místy až neuvěřitelný příběh o tom, jak jediný člověk dokáže pohnout celým oborem. Nenásilně, pozitivně, a přesto naprosto neoddiskutovatelně. Na konci let 90. už neexistoval asi nikdo, kdo by „Sedloše“ neznal. Patřil k nejvlivnějším přednášejícím, který svými pedagogickými a rétorickými schopnostmi uchvátil zubařské masy. Ať už povídal o amalgámu, endodoncii nebo své nejoblíbenější profylaxi, vždycky dovedl sál k vysoké úrovni motivace až excitace, která hraničila v dobrém slova smyslu s náboženskou sektou. Však článek o jeho práci v Reflexu nazvali „Evangelium dle Sedelmayera“ a já navazuji volně na tento text. Sám jsem Dr. Sedelmayera poznal v roce 1998 (těsně po promoci) a od prvního okamžiku mě uchvátila jeho schopnost a ochota nechodit kolem horké kaše, ale jasně identifikovat problém, analyzovat možnosti a prakticky situaci řešit. Aniž by on sám kdy usiloval o nějaký akademický titul, dokázal přednášet „evidence and practice based“, což bylo v té době tady v ČR dost unikátní. Většinou to bylo jedno nebo druhé. Málokterý akademik měl tolik navrtáno a málokterý praktik měl tolik načteno. Všechna předkládaná fakta byla navíc dokonale vizuálně připravena a prezentována s vysokou úrovní rétoriky a psychologie. Nikdy posluchače nezahltil, ale staral se, aby si celý den užili, obsah pochopili a byli schopni jej implementovat do praxe. Když bylo třeba, zařadil vtip či historku, aby předkládané informace fixoval. Jeho didaktické schopnosti byly fenomenální. Precizně seřazené a vyčištěné slidy na dvou projektorech Leica byly jasným dokladem, kdo bude přednášet. Obrázky na pohlednicovém formátu, které si sám tvořil v Corelu, si všichni dávali do ordinace a používali při edukaci pacientů.

Jeho pohled na zubní lékařství byl neobvykle jednoduchý. Nejdůležitější je opravdová a funkční prevence realizovaná dokonalou ústní hygienou. Následují parodontologie, záchovné zubní lékařství a endodoncie, které spolu tvoří jádro každodenní práce nás, praktických zubních lékařů. Obory další, mnohdy atraktivní pro řadu lékařů ekonomicky, často prezentoval pohledem kritickým až sarkastickým, aby zdůraznil, že když není na čem stavět, je zbytečné budovat drahé zámky. Tento přímočarý, jasně artikulovaný projev mu vedle řady příznivců zajistil také skupinu méně přátelsky naladěnou, protože Jirka dovedl bez okolků tnout do živého. Tato názorová vytříbenost a neochota být ovcí ve stádu pokrytců je ale vedle vlastní odborné práce to, co mně osobně možná konvenovalo nejvíc.