Parodontální onemocnění u starší populace: souvislost se stárnutím a kvalitou péče o dutinu ústní
Starší lidé představují na celém světě nejrychleji rostoucí část populace a jedním z nejdůležitějších faktorů, který pomáhá při stárnutí udržovat uspokojivou kvalitu života, je zdraví dutiny ústní. Parodontální onemocnění, včetně parodontitidy a gingivitidy, představují pro ústní dutinu geriatrických pacientů velkou zátěž. Jako nejpřínosnější v prevenci a léčbě těchto stavů u starších pacientů se samozřejmě ukázala být řádná ústní hygiena a snaha o udržení kontroly nad různými rizikovými faktory. Záměrem tohoto článku je poskytnout krátký úvod do komplexního vztahu souvislostí mezi stárnutím a periodontálními onemocněními a přehled kroků, které jsou nezbytné pro management péče o geriatrickou populaci.
Geriatričtí pacienti jsou definováni jako jedinci starší 65 let.1 V důsledku zvýšení průměrného věku dožití a snížení porodnosti došlo k dramatickému posunu v procentu populace vysokého věku.2–4 Předpokládá se, že do roku 2050 bude tato skupina zahrnovat více než 2 miliardy lidí.3
Společenský význam zachování přirozeného chrupu vedl u starší populace, především ve vyspělých zemích, k dramatickému zvýšení počtu zbývajících zubů a snížení množství bezzubých jedinců.5 Parodontální onemocnění, včetně gingivitidy a parodontitidy, se řadí u geriatrické populace mezi nejčastěji se vyskytující chronické stavy a jedná se o šestý nejčastější zdravotní problém.1, 6 Epidemiologická data naznačují, že prevalence a závažnost parodontálních onemocnění se zvyšuje s věkem, potenciálně v důsledku snahy o zachování většího počtu zubů.7 Mezi onemocněními parodontu a stárnutím je komplexní vztah, který může dramaticky ovlivnit kvalitu života.8 Je proto příjemným zjištěním, že závažnými formami parodontitidy trpí jen malá část pacientů.9 Vzhledem k tomu, že dospělí postupně stárnou, je třeba věnovat zvláštní pozornost péči o periodontální a periimplantátové zdraví, protože mnoho rizikových faktorů se hromadí po dlouhou dobu.10, 11 Souhrn těchto různých faktorů naleznete v tabulce 1.
Cílem tohoto článku je poskytnout stručné shrnutí informací ze současné literatury týkajících se parodontálních onemocnění u geriatrických jedinců s důrazem na jejich komplexní etiologický vztah se stárnutím, souvislostí s chronickými onemocněními a potenciálními důsledky pro dutinu ústní. Kromě toho se budeme zabývat také managementem tohoto onemocnění u starší populace. Protože se tato skupina obyvatelstva stále zvětšuje, je důležité si uvědomit komplexnost jejich léčby a skutečnost, že je na nás, abychom vytvořili strategie, které jim pomohou prostřednictvím specifické péče o dutinu ústní zlepšit zdravotní stav celkově.
Parodontální onemocnění a stárnutí
Parodontální onemocnění jsou důsledkem zánětu způsobeného periodontopatogenními bakteriemi (Porphyromonas gingivalis, Tannerella forsythia a Treponema denticola) napadajícími gingivální sulkus a způsobujícími celé spektrum klinických projevů od reverzibilní gingivitidy po ireverzibilní destrukci alveolární kosti a připojených pojivových tkání, známých jako parodontitida.11–13 Vliv samotného stárnutí na parodontitidu není komplexně definován, protože se na ní podílí celá řada vzájemně propojených složitých vztahů. Jak se ale ukázalo, patologickým mechanismem společným pro stárnutí a onemocnění parodontu je zánět. Za účelem vysvětlení, proč dochází u geriatrické populace ke zvýšení prevalence a závažnosti periodontálních onemocnění, jsou k dispozici dvě hypotézy shrnuté v tabulce 2.1, 14, 15
Stárnutí evokuje v těle mnoho změn a zejména to platí pro parodont. Dochází k přímým biologickým změnám tkání a imunitního systému a stejně tak působí další faktory, jako je snížený tok slin a zanedbaná orální hygiena.16, 17 Biologicky pozorujeme buněčné stárnutí, řídnutí epitelu, sníženou keratinizaci a menší produkci kolagenu, zejména kolagenu typu I.10 Kromě toho se mohou projevovat deficience v reakci při hojení ran a celkové oslabení jak vrozeného, tak adaptivního imunitního systému, díky němuž je stárnoucí populace méně schopná reagovat na bakteriální zátěž, což vede k destrukci parodontu.10 Jak stárneme, dochází navíc ke genetickým změnám, které zvyšují regulaci genových projevů u prozánětlivých mediátorů a zároveň snižují regulaci genů podílejících se na proformativních procesech.16–18 V parodontu tedy dochází ke změnám souvisejícím s věkem, díky nimž jsou starší lidé náchylnější k jeho onemocněním a které ovlivňují individuální reakce na parodontální problémy.14 Z literatury však stále není zcela jasné, zda může některá z těchto změn skutečně předurčovat starší populaci k těmto onemocněním. Je však zapotřebí věnovat této části populace zvláštní péči a pozornost a snažit se tak omezit nevratná poškození, ke kterým může potenciálně dojít.10
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Spojitost s chronickými onemocněními
Je všeobecně známo, že komplexní zdraví dutiny ústní a celkové zdraví spolu úzce souvisí a že musíme chápat dutinu ústní jako součást celého lidského těla.19 Bylo prokázáno, že mezi parodontálními a systémovými onemocněními existuje jednoznačná souvislost.7, 12, 13, 20–23 Nejsilnější vztah byl zjištěn u diabetu typu 2, kardiovaskulárních onemocnění a respiračních onemocnění, nicméně další poznatky naznačují i souvislosti s neurodegenerativními onemocněními (jako je demence nebo Alzheimerova choroba), revmatoidní artritidou a chronickým onemocněním ledvin.10 Vzhledem k tomu, že jsou tyto stavy častější u starší populace, pokračuje v tomto směru výzkum zaměřený na dosažení hlubšího porozumění těmto vazbám. Předpokládá se, že parodontální choboty se v podstatě stávají pro hostitele zdrojem zánětlivé zátěže a prostřednictvím různých mechanismů mohou rozšiřovat systémový zánět vedoucí k souvisejícím patologiím spojovaným se systémovými onemocněními.1, 24 Přestože se zde nebudeme podrobně zabývat biologickým vztahem mezi parodontálními onemocněními a těmito chronickými stavy, je jednoduše důležité vědět, že narušený zdravotní stav může změnit progresi parodontálních onemocnění.25 U starších pacientů je proto nutné zvážit úpravy managementu léčby.
Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.
objednat předplatné1. Rakic M, Vojvodic D, Sculean A. Periodontology for Geriatric Patients. Current Oral Health Reports. 2018;5(1):39-49. doi:10.1007/s40496-018-0169-z
2. Lauritano D, Moreo G, Vella FD, et al. Oral Health Status and Need for Oral Care in an Aging Population: A Systematic Review. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2019;16(22):4558. doi:10.3390/ijerph16224558
3. Newgard CB, Sharpless NE. Coming of age: molecular drivers of aging and therapeutic opportunities. Journal of Clinical Investigation. 2013;123(3):946-950. doi:10.1172/jci68833
4. Ouanounou A, Haas DA. Pharmacotherapy for the Elderly Dental Patient. J Can Dent Assoc. 2015;80(f18):1-11.
5. Kassebaum N, Bernabé E, Dahiya M, Bhandari B, Murray C, Marcenes W. Global Burden of Severe Tooth Loss. Journal of Dental Research. 2014;93(7):20S-28S. doi:10.1177/0022034514537828
6. Dye BA. Global periodontal disease epidemiology. Periodontology 2000. 2012;58(1):10-25. doi:10.1111/j.1600-0757.2011.00413.x
7. Darby I. Periodontal considerations in older individuals. Australian Dental Journal. 2015;60:14-19. doi:10.1111/adj.12280
8. Liang Y-H, Chou C, Chen Y-J, et al. Impact of periodontal disease and chewing ability on the quality of life of the elderly in an affluent community. Journal of the Formosan Medical Association. 2020. doi:10.1016/j.jfma.2020.01.002
9. Eke P, Dye B, Wei L, Thornton-Evans G, Genco R. Prevalence of Periodontitis in Adults in the United States: 2009 and 2010. Journal of Dental Research. 2012;91(10):914-920. doi:10.1177/0022034512457373
10. Grusovin MG. The Treatment of Periodontal Diseases in Elderly Patients. Oral Rehabilitation for Compromised and Elderly Patients. 2018:29-47. doi:10.1007/978-3-319-76129-9_3
11. Ouanounou A. Systemic Antimicrobial Therapy for the Patient with Periodontal Disease. Ontario Dentist. 2015;92(9):18-24.
12. Gil-Montoya J, Mello ALFD, Barrios R, Gonzalez-Moles MA, Bravo M. Oral health in the elderly patient and its impact on general well-being: a nonsystematic review. Clinical Interventions in Aging. 2015;10:461-467. doi:10.2147/cia.s54630
13. Otomo-Corgel J, Pucher JJ, Rethman MP, Reynolds MA. State of the Science: Chronic Periodontitis and Systemic Health. Journal of Evidence Based Dental Practice. 2012;12(3):20-28. doi:10.1016/s1532-3382(12)70006-4
14. Hajishengallis G. Aging and its impact on innate immunity and inflammation: Implications for periodontitis. Journal of Oral Biosciences. 2014;56(1):30-37. doi:10.1016/j.job.2013.09.001
15. López RC, Smith PC, Göstemeyer GC, Schwendicke FC. Ageing, dental caries and periodontal diseases. Journal of Clinical Periodontology. 2017;44(Suppl. 18):S145-S152. doi:10.1111/jcpe.12683
16. Brunet A, Berger SL. Epigenetics of Aging and Aging-related Disease. The Journals of Gerontology Series A: Biological Sciences and Medical Sciences. 2014;69(Suppl 1):S14-S20. doi:10.1093/gerona/glu042
17. López-Otín C, Blasco MA, Partridge L, Serrano M, Kroemer G. The Hallmarks of Aging. Cell. 2013;153(6):1194-1217. doi:10.1016/j.cell.2013.05.039
18. Hajishengallis G, Lamont RJ. Breaking bad: Manipulation of the host response by Porphyromonas gingivalis. European Journal of Immunology. 2014;44(2):328-338. doi:10.1002/eji.201344202
19. Campard G. Systemic Diseases and Oral Health of the Aged Patient. Oral Rehabilitation for Compromised and Elderly Patients. 2018:19-28. doi:10.1007/978-3-319-76129-9_2
20. Cullinan MP, Seymour GJ. Periodontal disease and systemic illness: will the evidence ever be enough? Periodontology 2000. 2013;62(1):271-286. doi:10.1111/prd.12007
21. Yang H, Xiao L, Zhang L, Deepal S, Ye G, Zhang X. Epidemic trend of periodontal disease in elderly Chinese population, 1987–2015: a systematic review and meta-analysis. Scientific Reports. 2017;7(1):1-11. doi:10.1038/srep45000
22. Özçaka Ö, Becerik S, Bıçakcı N, Kiyak AH. Periodontal disease and systemic diseases in an older population. Archives of Gerontology and Geriatrics. 2014;59(2):474-479. doi:10.1016/j.archger.2014.05.011
23. Scannapieco FA, Cantos A. Oral inflammation and infection, and chronic medical diseases: implications for the elderly. Periodontology 2000. 2016;72(1):153-175. doi:10.1111/prd.12129
24. Zapata HJ, Quagliarello VJ. The Microbiota and Microbiome in Aging: Potential Implications in Health and Age-Related Diseases. Journal of the American Geriatrics Society. 2015;63(4):776-781. doi:10.1111/jgs.13310
25. Chen X, Clark JJ, Naorungroj S. Length of tooth survival in older adults with complex medical, functional and dental backgrounds. The Journal of the American Dental Association. 2012;143(6):566-578. doi:10.14219/jada.archive.2012.0235
26. Boehm TK, Scannapieco FA. The Epidemiology, Consequences and Management of Periodontal Disease in Older Adults. The Journal of the American Dental Association. 2007;138:265. doi:10.14219/jada.archive.2007.0360
27. Renvert S, Persson GR. Treatment of periodontal disease in older adults. Periodontology 2000. 2016;72(1):108-119. doi:10.1111/prd.12130
28. Trombelli L, Rizzi A, Simonelli A, Scapoli C, Carrieri A, Farina R. Age-related treatment response following non-surgical periodontal therapy. Journal of Clinical Periodontology. 2010;37(4):346-352. doi:10.1111/j.1600-051x.2010.01541.x
29. Slots J. Low-cost periodontal therapy. Periodontology 2000. 2012;60(1):110-137. doi:10.1111/j.1600-0757.2011.00429.x
30. Thomson W. Dry mouth and older people. Australian Dental Journal. 2015;60(1 Supp):54-63. doi:10.1111/adj.12284
31. Heitz-Mayfield L, Mombelli A. The Therapy of Peri-implantitis: A Systematic Review. The International Journal of Oral & Maxillofacial Implants. 2014;29(Supplement):325-345. doi:10.11607/jomi.2014suppl.g5.3
16. 11. 2023 | Obecná stomatologie
V posledních desetiletích dochází k rychlému rozvoji mnoha oborů zubního lékařství, z čehož...
30. 4. 2024 | Obecná stomatologie
Vapování (vaping) je inhalace výparů z tzv. elektronických cigaret (e-cigaret neboli vaporizérů)...