StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Průvodce pro lékaře ošetřující pacienty s orálním lichen planus

Průvodce pro lékaře ošetřující pacienty s orálním lichen planus

14. 12. 2022 | MDDr. Markéta Janovská

Orální lichen planus (OLP) patří mezi nejčastější onemocnění ústních sliznic, které se vyskytuje v průměru u 2 % populace. Není tedy překvapující, že pacienti s diagnózou OLP mohou být často ošetřováni v ordinacích praktických stomatologů, dentálních hygienistek, ale i dermatologů, praktických lékařů či dalších specialistů. Navzdory velmi intenzivnímu výzkumu na poli soudobé orální medicíny je diagnóza OLP stále opředena četnými nejasnostmi, které se týkají etiologie, patogeneze i terapie OLP. Odborníci se shodují na imunitním podkladu OLP s účastí zejména cytotoxických T lymfocytů (CD8+ T lymfocytů) namířených proti bazálním keratinocytům. Z dalších složek imunitního systému se v etiologii OLP uplatňují prozánětlivé cytokiny, především interleukin 1, interleukin 2, interferon gamma (IFN-γ) či tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-alfa). Jednoznačná příčina OLP není známa. Za vyvolávající faktor OLP se považuje mimo jiného stres, uvádí se i souvislost OLP s chronickou traumatizací ústních sliznic a následnou zánětlivou odezvou na úrovni orálních sliznic. Některé literární údaje upozorňují na souvislost OLP s infekcí virem hepatitidy C (HCV). V naprosté většině případů se nepodaří vyvolávající faktor OLP identifikovat. Určitá medikace (nesteroidní antirevmatika, beta-blokátory…) může vést k projevům označovaným přívlastkem lichenoidní (drug-induced lichenoid reaction). Hypersenzitivita na dentální kovové materiály může být příčinou tzv. lichenoidní stomatitidy.

Klinické projevy OLP
V současné době se rozlišují tři základní formy OLP-retikulární, atrofická a erozivní. Retikulární forma OLP (obr. 1) je považována za nejčastější, bývá většinou bezpříznaková a velmi často diagnostikována náhodně v rámci preventivního stomatologického vyšetření. Typickým projevem retikulární formy OLP je bílá síťovitá kresba (Wickhamovy strie) na bukálních sliznicích, případně hranách jazyka, sliznici rtu a méně častěji na sliznici patra.

Atrofická forma je charakterizována plakovitými, převážně erytematózními ložisky, často provázena citlivostí a pocitem pálení dutiny ústní. V některých případech může pacient vyhledat lékařskou péči pro bolestivé defekty orálních sliznic, které jsou charakteristické pro erozivní formu OLP. Projevem OLP může být i tzv. deskvamativní gingivitis (obr. 2), která je charakterizována většinou intenzivním erytémem, fragilitou gingivální tkáně a mnohdy i vznikem bolestivých slizničních defektů.

Kromě uvedených orálních příznaků lichen planus (LP) se u určitých pacientů mohou vyskytovat současně i některé extraorální projevy LP. Pacienti mohou vyhledat dermatologa pro kožní formu LP a/nebo lichen planopilaris s projevy ve kštici. Gynekolog může být důležitým členem multidisciplinárního týmu, který poskytuje péči o pacienty s LP v oblasti genitálu (zejména u tzv. vulvo-vaginal-gingival syndrome). Otorinolaryngolog a gastroenterolog sehrávají důležitou roli při léčbě pacientů s LP v oblasti esofagu.

Histopatologické vyšetření je důležité pro potvrzení diagnózy OLP a zároveň vyloučení jiných onemocnění, jejichž klinický obraz se může v některých případech blížit OLP. Jedná se například o onemocnění ze skupiny pemphigoidu. V takovém případě je doporučeno nejen klasické histopatologické vyšetření, ale i vyšetření metodou tzv. přímé imunofluorescence.

Riziko maligní transformace OLP
Maligní transformace OLP je předmětem velmi intenzivních odborných diskuzí. V současné době je OLP zařazen mezi tzv. potenciálně maligní onemocnění dutiny ústní (oral potentially malignant disorders – OPMDs). Vyšší riziko vzniku dlaždicobuněčného karcinomu v terénu OLP se uvádí u atrofické či erozivní formy OLP či při lokalizaci zejména dlouhodobě se nehojících projevů OLP na hranách jazyka. U klasické formy OLP je riziko maligní transformace kolem 1 %. I takové riziko ale podmiňuje nutnost pravidelných kontrolních vyšetření, a to minimálně 1× ročně (i při absenci komplikací spojených s OLP). Častější kontrolní vyšetření je třeba plánovat u pacientů s erozivně-atrofickou formou OLP, významných doprovodných symptomech a u přítomnosti dalších rizikových faktorů (závislost na tabáku, imunosupresivní léčba).

Celý článek a další odborné příspěvky MDDr. Markéty Janovské najdete ZDE (vyhledejte sekci Profesní vzdělávání/Články).

Věnováno s úctou doc. MUDr. Ivu Dřízhalovi, CSc.