StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Vliv stresu jako etiologický faktor vzniku anteriorní dislokace disku temporomandibulárního kloubu

Vliv stresu jako etiologický faktor vzniku anteriorní dislokace disku temporomandibulárního kloubu

11. 5. 2023 | MDDr. Robert Plachý | MUDr. et MUDr. Vladimír Machoň | prof. MUDr. René Foltán, Ph.D.

Úvod: Dislokace disku (DD) temporomandibulárního kloubu (TMK) patří do intrakapsulárních poruch TMK. Jedná se o patologický stav, kdy je kloubní disk dislokován ze své fyziologické polohy, nejčastěji anteriorně. Tím tvoří překážku pro pohyb kloubní hlavice [1, 2]. Anteriorní DD dělíme na dislokaci s repozicí a bez repozice. Anteriorní DD s repozicí znamená, že kloubní hlavice se při maximálním otevření dostává pod dislokovaný disk (do fyziologické pozice). Klinicky je charakterizovaná zvukovým fenoménem (lupnutím) a deflekčním otevíráním úst na postiženou stranu. U anteriorní DD bez repozice tvoří dislokovaný disk trvalou překážku pohybu kloubní hlavice a omezuje tak její hybnost. Klinicky zvukové fenomény absentují, je přítomna omezená hybnost postiženého TMK. Čelist se při abdukci pohybuje s deviací na postiženou stranu. Při bilaterální DD bez repozice je pohyb čelisti většinou symetrický, ale omezen v rozsahu [1, 2]. Etiologicky se na vzniku DD podílí většinou několik faktorů současně (multifaktoriální teorie). Příčinami může být trauma kloubu, zvýšení stresové zátěže, změny hladiny estrogenů, vertebrogenní potíže, patologie postury, změna napětí kloubních vazů a žvýkacích svalů, působení toxinů při infekčních onemocněních, snížená kapacita adaptace a regenerace kloubních struktur [1, 2].

Cíl studie

Cílem práce bylo zjistit, jaké je zastoupení stresu v etiologických faktorech anteriorní dislokace disku TMK.

Materiál a metodika

Soubor tvořilo 832 pacientů (164 mužů, 668 žen, věkový průměr 33,1 let), kteří v letech 2015–2018 navštívili poradnu pro onemocnění čelistního kloubu a u kterých byla diagnostikovaná anteriorní dislokace disku (s repozicí a bez repozice). Do studie byli zařazeni pouze pacienti, kteří subjektivně nevnímali bolest (v klidu, při pohybu čelisti a palpačně). Diagnóza byla u všech pacientů stanovena klinickým vyšetřením a vždy potvrzena ultrazvukovým vyšetřením (Mindray DP-50, 7.5 MHz, Shenzen Mindray Bio-medical Electronics).

Vyšetření a diagnóza byla u všech pacientů provedena jedním lékařem. Do souboru nebyli zařazeni pacienti s autoimunitním onemocněním v anamnéze a dále pacienti, u kterých byla na rentgenovém snímku prokázána změna kostních struktur TMK.

Více informací k obsahu videa ZDEReklama

Výsledky

Celkové hodnocení
Z celkového počtu 832 pacientů s DD bylo 594 pacientů s diagnostikovanou DD s repozicí a 238 pacientů s DD bez repozice.

360 (43 %) pacientů (59 mužů, 301 žen, věkový průměr 34,8 let) udávalo zvýšený nápor stresu či užívalo medikamentózní terapii ve smyslu antidepresiv a anxiolytik.
472 (57 %) pacientů (107 mužů, 365 žen, věkový průměr 31,8 let) neudávalo zvýšený nápor stresu ani neužívalo medikamentózní terapii ve smyslu antidepresiv a anxiolytik.

Srovnání podle pohlaví
Pacienti se zvýšeným náporem stresu: 59 (16 %) mužů, 301 (84 %) žen.
Pacienti bez zvýšeného náporu stresu: 107 (23 %) mužů, 365 (77 %) žen.
Zastoupení mužů a žen u pacientů s DD bylo obdobné jako u pacientů, kteří udávali i neudávali zvýšený nápor stresu, přesto je zjevné mírné zvýšení poměru ve prospěch žen u pacientů s vyšší stresovou zátěží.

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Srovnání podle věku
Pacienti se zvýšenou stresovou zátěží: celkový věkový průměr 34,8 let (věkový průměr mužů 36,1 let, věkový průměr žen 34,6 let).

Zaujala vás ukázka článku?

Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.

objednat předplatné

Informace o autorech: zobrazit skrýt

MDDr. Robert Plachý

Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.
Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni.

MUDr. et MUDr. Vladimír Machoň | prof. MUDr. René Foltán, Ph.D.

Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Použitá literatura: zobrazit skrýt

Laskin D. M., Greene C. S., Hylander W. L.: Temporomandibular Disorders: An Evidence-based Approach to Diagnosis and Treatment. Quintessence Pub, Hanover Park 2006, s. 560.
Machoň V., Hirjak D.: Atlas léčby onemocnění temporomandibulárního kloubu. 1. vydání, Triton, Praha 2015, s. 320.
Machoň V., Levorová J., Beňo M., Foltán R.: The Manifestations of Covid-19 Infection. Manifestations in Patients with Temporomandibular Joint Disorders. Prague medical report, 2022, 123(2), 95–100.
Almeida-Leite C. M., Stuginski-Barbosa J., Conti P. C. R.: How psychosocial and economic impacts of COVID-19 pandemic can interfere on bruxism and temporomandibular disorders?. Journal of applied oral science : revista FOB, 2020, 28, e20200263.
Quadri M. F., Mahnashi A., Al Almutahhir A., Tubayqi H., Hakami A., Arishi M., Alamir A.: Association of Awake Bruxism with Khat, Coffee, Tobacco, and Stress among Jazan University Students. International journal of dentistry, 2015, 842096.
Stocka A., Kuc J., Sierpinska T., Golebiewska M., Wieczorek A.: The influence of emotional state on the masticatory muscles function in the group of young healthy adults. BioMed research international, 2015, 174013.
Vlăduțu D., Popescu S. M., Mercuț R., Ionescu M., Scrieciu M., Glodeanu A. D., Stănuși A., Rîcă A. M., & Mercuț V.: Associations between Bruxism, Stress, and Manifestations of Temporomandibular Disorder in Young Students. International journal of environmental research and public health, 2022, 19(9), 5415.
Sardar K. P., Bari Y. A., Akhtar M.: Association among improper sleep, stress and parafunctional habits in dental students at Dow University of Health Sciences. JPDA, 2015, 24(04), 194.
Poluha R. L., De la Torre Canales G., Bonjardim L. R., Conti P. C. R.: Somatosensory and psychosocial profile of patients with painful temporomandibular joint clicking. Journal of oral rehabilitation, 2020, 47(11), 1346–1357.
Manfredini D., Bandettini di Poggio A., Cantini E., Dell'Osso L., Bosco M.: Mood and anxiety psychopathology and temporomandibular disorder: a spectrum approach. Journal of oral rehabilitation, 2004, 31(10), 933–940.
Shen P, Zhang D, Abdelrehem A, Jin S, Luo Y, Yang C. Association between sexual maturation and anterior disc displacement of temporomandibular joint in adolescents aged 13-14 years. Clin Oral Investig. 2022 Dec;26(12):7071-7081.
Bromberger J. T., Epperson C. N.: Depression During and After the Perimenopause: Impact of Hormones, Genetics, and Environmental Determinants of Disease. Obstetrics and gynecology clinics of North America, 2018, 45(4), 663–678.
Ryan J., Burger H. G., Szoeke C., Lehert P., Ancelin M. L., Henderson V. W., Dennerstein L.: A prospective study of the association between endogenous hormones and depressive symptoms in postmenopausal women. Menopause (New York, N.Y.), 2009, 16(3), 509–517.
Wieckiewicz M., Grychowska N., Wojciechowski K., Pelc A., Augustyniak M., Sleboda A., Zietek M.: Prevalence and correlation between TMD based on RDC/TMD diagnoses, oral parafunctions and psychoemotional stress in Polish university students. BioMed research international, 2014, 472346.
Matud M. P., Bethencourt J. M., Ibáñez I.: Gender differences in psychological distress in Spain. The International journal of social psychiatry, 2015, 61(6), 560–568.
Serpytis P., Navickas P., Lukaviciute L., Navickas A., Aranauskas R., Serpytis R., Deksnyte A., Glaveckaite S., Petrulioniene Z., Samalavicius R.: Gender-Based Differences in Anxiety and Depression Following Acute Myocardial Infarction. Arquivos brasileiros de cardiologia, 2018, 111(5), 676–683.
Dumbala S., Bhargav H., Satyanarayana V., Arasappa R., Varambally S., Desai G., Bangalore G. N.: Effect of Yoga on Psychological Distress among Women Receiving Treatment for Infertility. International journal of yoga, 2020, 13(2), 115–119.
Süss H., Ehlert U.: Psychological resilience during the perimenopause. Maturitas, 2020, 131, 48–56.