StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Způsobuje kojení zubní kaz?

Způsobuje kojení zubní kaz?

7. 7. 2020 | Andrea Poloková | Peter Liška | Alexandra Štefunková

Kojení je fyziologický způsob výživy dětí a péče o ně (WHO 2000, WHO 2009). Je to biologická norma podmiňující zdraví dětí, žen i celé společnosti. Důležitost kojení je dokázána množstvím studií (Victora 2016, Rollins 2016, Stuebe 2009). Tyto teze jsou vědeckou komunitou i v rámci veřejného zdraví akceptovány jako základní kámen medicíny a rozhodující aspekt v prevenci nemocí. Pozitivní vliv kojení je úměrný k množství vypitého mateřského mléka a celkové délce kojení. Mateřské mléko si po celou dobu kojení, tedy i po 1., 2. nebo 3. roce, zachovává svou výživou hodnotu – koncentrace některých výjimečných látek se dokonce s pokračující délkou kojení ještě zvyšuje.

Světová zdravotnická organizace (WHO) rozděluje délku trvání kojení na tři období: období výlučného kojení v doporučeném trvání 6 měsíců, období kojení, které je provázeno ochutnáváním jídla a zaváděním rodinné stravy do jídelníčku, trvající do 2 let, a pak od 2 let pokračování kojení v kombinaci s jezením společně s rodinou (WHO 2009). Z této definice WHO se často vybírá jako důležité jenom první období výlučného kojení. Význam ostatních dvou období se bagatelizuje, popírá nebo je kojení po prvním či druhém roce života hodnoceno negativně. Toto se z velké části děje v důsledku historie, kdy většina současných dospělých i dětí zažila a zažívá jako normu krátké nebo žádné kojení. Procento dětí kojených nad 2 roky je nízké a v rozporu s požadavky WHO na vlády se v České ani Slovenské republice vůbec statisticky nezaznamenává a nereportuje.

Mínění, že kojení má trvat jenom do 6 měsíců, podporují reklamní kampaně firem vyrábějících umělou výživu (BPNI, IBFAN 2014). Ty jsou tak úspěšné, že velká část odborníků vyjadřuje kojení podporu jenom do 6 měsíců. V praxi i ve vyjádření odborníků nastává po 6 měsících života dítěte období, kdy je kojení už jen tolerováno a považováno za ukončované. S narůstajícím věkem dítěte, již po prvním a obzvláště po druhém roce, se podpora kojení mění na negativní reakce a v protikladu s uvedeným doporučením WHO začíná být kojení bezdůvodně spojováno s negativním vlivem na zdraví dítěte i matky (Thompson 2020, Faircloth 2010 a 2017, Dowling 2013, Gribble 2008, Dettwyler 2004). Existuje přitom množství vědeckých důkazů podporujících kojení po 2. roce života dítěte (WHO 2000, Hanson 1999, Hassiotou 2013, Perrin 2017, Meredith-Dennis 2018). Sankar (2015) v této souvislosti uvádí, že zkoumali souvislost úmrtnosti a nekojení versus kojení ve 12–23 měsících života u 17 761 dětí. Zjistili, že děti, které nejsou kojeny v tomto období, mají dvojnásobně vyšší šanci zemřít, než ty, které v druhém roce života kojeny jsou.

Přes tyto důkazy se po prvním a druhém roce života dítěte se stále větší naléhavostí objevuje tlak odborníků na odstavení. Toto se týká i otázky kojení a zubů. Jedním z argumentů proti pokračování kojení u batolat a větších dětí bývá právě zubní kaz. Trnem v oku se stává noční kojení nebo usínání s prsem v ústech u kojení. Studie zkoumající otázky kojení a zubního kazu kojených dětí přicházejí někdy k paradoxním závěrům: Na jedné straně tvrdí, že do věku 12 měsíců kojení nepoškozuje zuby, nezpůsobuje zubní kaz a má dokonce ochranný efekt, a na druhou stranu pak toto tvrzení po věku 12 nebo 24 měsíců rozporují (Richards 2016). Richards následně konstatuje, že zjištěný zubní kaz mohl souviset s kariogenními potravinami nebo tekutinami, anebo špatnou orální hygienou, nikoliv s pokračujícím kojením.

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Výše uvedené odráží kulturně podmíněné nepodporování kojení po prvním a druhém roce života. Tato nepodpora se přenáší i do metodologie studií, například z hlediska posuzování výlučného kojení nebo zkoumání jiných faktorů jako používání saviček, šidítek, krmení lahví a umělým mlékem. Podobná dichotomie se objevuje například v Peresově studii z roku 2017, která tvrdí, že kojení nad 24 měsíců je z hlediska zdraví chrupu škodlivé, i přesto, že většina zkoumaných dětí kojena nebyla a polovina používala láhev s umělým mlékem, a to až do 5. roku života.

Zaujala vás ukázka článku?

Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.

objednat předplatné

Použitá literatura: zobrazit skrýt

WHO 2009. Infant and young child feeding. Geneva: WHO. ISBN 978-92-4-159749-4
WHO 2000. Feeding and nutrition of infants and young children. Geneve: WHO. ISBN 92-890-1354-0, 288 pp.

Victora CG, Bahl R, Barros AJD, et al. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect. Lancet 2016;387:475–90. doi:10.1016/S0140-6736(15)01024-7 http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26869575
Rollins NC, Bhandari N, Hajeebhoy N, et al. Why invest, and what it will take to improve breastfeeding practices? Lancet 2016;387:491–504. doi:10.1016/S0140-6736(15)01044-2 http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26869576

Steube, A. 2009. The Risks of Not Breastfeeding for Mothers and Infants. Obstetrics and Gynecology, 2009, 2(4), pp. 222-231.
BPNI, IBFAN 2014. Formula for disaster. BPNI, IBFAN, ISBN 978-81-88950-43-0, 2014.
Thompson AJ, Topping AE, Jones LL. ‘Surely you’re not still breastfeeding’: a qualitative exploration of women’s experiences of breastfeeding beyond infancy in the UK. BMJ Open 2020;10:e035199. doi: 10.1136/bmjopen-2019-035199
Gribble KD. Long-Term breastfeeding; changing attitudes and overcoming challenges. Breastfeeding Rev 2008;16:5–15.
Faircloth C. ‘Natural’ Breastfeeding in Comparative Perspective: Feminism, Morality, and Adaptive Accountability. Ethnos 2017;82:19–43. doi:10.1080/00141844.2015.1028562
Dettwyler KA. When to wean: biological versus cultural perspectives. Clin Obstet Gynecol 2004;47:712–23. doi:10.1097/01.grf.0000137217.97573.01
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15326433
Dowling S, Brown A. An exploration of the experiences of mothers who breastfeed long-term: what are the issues and why does it matter? Breastfeed Med 2013;8:45–52. doi:10.1089/bfm.2012.0057
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23199303
Faircloth CR. ‘If they want to risk the health and well-being of their child, that's up to them’: Long-term breastfeeding, risk and maternal identity. Health Risk Soc 2010;12:357–67. doi:10.1080/13698571003789674
Hanson LA. Human milk and host defence: immediate and long-term effects [review]. Acta Paediatr Suppl. 1999;88:42 –46.
Sankar MJ, Sinha B, Chowdhury R, et al. Optimal breastfeeding practices and infant and child mortality: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr. 2015;104(S467):3-13. doi:10.1111/apa.13147
Richards D. Breastfeeding up to 12 months of age not associated with increased risk of caries. Evid Based Dent. 2016;17(3):75‐76. doi:10.1038/sj.ebd.6401183 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27767121/
Karen Glazer Peres, Gustavo G. Nascimento, Marco Aurelio Peres, Murthy N. Mittinty, Flavio Fernando Demarco, Ina Silva Santos, Alicia Matijasevich and Aluisio J D Barros. Impact of Prolonged Breastfeeding on Dental Caries: A Population-Based Birth Cohort Study. Pediatrics July 2017, 140 (1) e20162943; DOI: https://doi.org/10.1542/peds.2016-2943
Hassiotou F et al. Maternal and infant infections stimulate a rapid leukocyte response in breastmilk. Clin Transl Immunology. 2013;2(4):e3.
Meredith-Dennis L, Xu G, Goonatilleke E, Lebrilla CB, Underwood MA, Smilowitz JT. Composition and Variation of Macronutrients, Immune Proteins, and Human Milk Oligosaccharides in Human Milk From Nonprofit and Commercial Milk Banks. J Hum Lact. 2018 Feb;34(1):120-129. doi: 10.1177/0890334417710635.
Perrin MT, Fogleman AD, Newburg DS, Allen JC. A longitudinal study of human milk composition in the second year postpartum: implications for human milk banking. Matern Child Nutr. 2017;13(1):e12239. doi:10.1111/mcn.12239
Erickson PR, Mazhare E. Investigation of the role of human breast milk in caries development. Pediatr Dent 1999;21:86-90.
Erickson PR, McClintock KL, Green N, et al. J. Estimation of the caries-related risk associated with infant formulas. Pediatr Dent 1998;20:395-403.
Slavkin H. Streptococcus Mutans, Early Childhood Caries and New Opportunities. JADA 1999;130:1787-92.
Sinton J, Valaitis R, Passarelli C, et al. A systematic overview of the relationship between infant feeding caries and breast-feeding. Ont Dent 1998;75:23-27.
Oulis C, Berdouses ED, Vadiakas G, et al. Feeding practices of Greek children with and without nursing caries. Pediatric Dentistry 1999;21:409-16.
Dreizen S, Dreizen J, Stone R. The effect on cows milk on dental caries in the rat. J Dent Res 1961;40:1025-28.
McDougall W. Effect of milk on enamel demineralization and remineralization in vitro. Caries Res 1977;11:166-72.
Neves P, A, M, Ribeiro C, C, C, Tenuta L, M, A, Leitão T, J, Monteiro-Neto V, Nunes A, M, M, Cury J, A: Breastfeeding, Dental Biofilm Acidogenicity, and Early Childhood Caries. Caries Res 2016;50:319-324. doi: 10.1159/000445910
Rugg-Gunn A., Roberts GJ, Wright WG. Effect of human milk on plaque pH in situ and enamel dissolution in vitro compared with bovine milk, lactose, and sucrose. Caries Res 1985;19:327-34.
Labbok MH, Hendershot GE. Does breast-feeding protect against malocclusion? An analysis of the 1981 Child Health Supplement to the National Health Interview Survey. Am J Prev Med 1987; 3: 227-32
Viggiano D, Fasano D, Monaco G, Strohmenger L. Breast feeding, bottle feeding, and non-nutritive sucking; effects on occlusion in deciduous dentition. Arch Dis Child 2004; 89: 1121-3
Arnold R, Cole M., McGhee J. A Bactericidal Effect for Human Lactoferrin. Science 1977;197:263-65.
Torney PH, Prolonged, On-Demand Breastfeeding and Dental Decay: An Investigation. Unpublished MDS Thesis.1992 Dublin.
Palmer B. The Influence of Breastfeeding on the Development of the Oral Cavity: A Commentary. J Hum Lact 1998;14:93-98.
Berkowitz R. Etiology of Nursing Caries: a Microbiologic Perspective. Public Health Dent 1996;56:51-4.
Mohebbi SZ, Virtanen JI, Vahid-Golpayegani M, Vehkalahti MM. Feeding habits as determinants of early childhood caries in a population where prolonged breastfeeding is the norm. Community Dent Oral Epidemiol. 2008;36(4):363‐369. doi:10.1111/j.1600-0528.2007.00408.x https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19145723/
Branger B, Camelot F, Droz D, et al. Breastfeeding and early childhood caries. Review of the literature, recommendations, and prevention [published correction appears in Arch Pediatr. 2020 Apr;27(3):172]. Arch Pediatr. 2019;26(8):497‐503. doi:10.1016/j.arcped.2019.10.004 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31685411/
Devenish G, Mukhtar A, Begley A, et al. Early childhood feeding practices and dental caries among Australian preschoolers. Am J Clin Nutr. 2020;111(4):821‐828. doi:10.1093/ajcn/nqaa012 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32047898/
Nirunsittirat A, Pitiphat W, McKinney CM, et al. Breastfeeding Duration and Childhood Caries: A Cohort Study. Caries Res. 2016;50(5):498‐507. doi:10.1159/000448145 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27606624/
Kirthiga M, Murugan M, Saikia A, Kirubakaran R. Risk Factors for Early Childhood Caries: A Systematic Review and Meta-Analysis of Case Control and Cohort Studies. Pediatr Dent. 2019;41(2):95‐112. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30992106/
Vargas-Ferreira F, Salas MM, Nascimento GG, et al. Association between developmental defects of enamel and dental caries: A systematic review and meta-analysis. J Dent. 2015;43(6):619‐628. doi:10.1016/j.jdent.2015.03.011
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25862273/
Costa FS, Silveira ER, Pinto GS, Nascimento GG, Thomson WM, Demarco FF. Developmental defects of enamel and dental caries in the primary dentition: A systematic review and meta-analysis. J Dent. 2017;60:1‐7. doi:10.1016/j.jdent.2017.03.006 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28347809/

Salanitri S, Seow WK. Developmental enamel defects in the primary dentition: aetiology and clinical management. Aust Dent J. 2013;58(2):133‐266. doi:10.1111/adj.12039 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23713631/
Effert FM, Gurner BW. Reaction of human and early milk antibodies with oral streptococci. Infect Immun 1984;44:660-64.
Palmer B. Breastfeeding: Reducing the risk for obstructive sleep apnea. Breastfeeding Abstracts 1999;18:19-20.