Rekonstrukce hrbolků pomocí rozsáhlé distální přímé výplně – s použitím nanohybridního materiálu typu bulk-fill na bázi ORMOCERů
Dnes jsou přímé kompozitní výplně v distálních zubech součástí standardního spektra terapií moderní stomatologie. Funkčnost této metody ošetření v distálním úseku zatíženém žvýkacím tlakem byla přesvědčivě prokázána mnoha klinickými studiemi, a to dokonce i v případě rozsáhlých kompozitních výplní zasahujících hrbolky. Tyto výplně se obvykle zhotovují komplikovanou technikou postupného vrstvení. Kromě možností, které tyto vysoce estetické kompozitní materiály nabízejí ohledně použití technik nanášení několika polychromatických vrstev najednou, je na trhu také poptávka po jednoduchém a rychlém, tudíž ekonomickém, nanášení kompozitních materiálů typu bulk-fill (nanášení v jedné velké vrstvě) vhodných pro distální úsek.
V posledních letech se neustále rozšiřují indikace pro přímé kompozitní výplně na bázi pryskyřice, a to vlivem zlepšování technologií kompozitních materiálů a s nimi spojených adhezivních systémů, stejně jako optimalizace klinických protokolů ošetření v adhezivní stomatologii. V současnosti se pro rekonstrukci distálních defektů i rozsáhlých kavit v oblastech zatížených žvýkacím tlakem stávají první volbou mnoha zubních lékařů přímé pryskyřičné bondované kompozitní materiály, které jsou považovány za vhodné pro přímou adhezivní techniku. Jednou z hlavních výhod a klíčovou předností při rekonstrukci závažně poškozených zubů s kavitami zasahujícími hrbolky je maximální zachování tvrdých zubních tkání při použití přímých kompozitních materiálů coby alternativy k nepřímým onlejím a částečným korunkám. Rekonstrukce jednotlivých hrbolků pomocí přímých kompozitních výplní je v tomto okamžiku obecně přijatou a vědecky ověřenou metodou ošetření. Je-li však v případě velmi rozsáhlých defektů potřebná rekonstrukce tří nebo čtyř hrbolků, jsou pro většinu zubních lékařů dosud preferovanou možností nepřímé výplně, vyžadující v mnoha případech odstranění většího množství zubní hmoty. Studie zabývající se životností distálních kompozitních výplní zahrnujících rekonstrukci hrbolků ukazují na přijatelnou funkčnost a kvalifikují ve vybraných klinických případech tuto možnost ošetření jako alternativu konvenčních nepřímých výplní.
Doposud bylo postupné vrstvení považováno za zlatý standard pro nanášení světlem tuhnoucích kompozitních materiálů. Obecně se konvenční kompozitní materiály nanáší v jednotlivých vrstvách o maximální tloušťce 2 mm, vzhledem k jejich specifickým polymeračním vlastnostem a omezené hloubce vytvrzení. Každá vrstva se polymeruje samostatně po dobu 10 až 40 s, v závislosti na světelné intenzitě používaného polymeračního zařízení a odstínu a úrovni translucence daného kompozitního materiálu. Silnější vrstvy těchto konvenčních kompozitů však řádně nezpolymerují a dosahují proto horších mechanických a biologických vlastností. Konvenční technika postupného vrstvení může být velmi časově náročná a v případě jejího použití k rekonstrukci velkých a objemných kavit v distálních zubech může být i komplikovaným postupem. Mnoho zubních lékařů ale dychtivě touží po alternativě této značně citlivé techniky nanášení několika vrstev, aby byli schopni zhotovit distální kompozitní výplně v kratším čase a tudíž ekonomičtěji. V posledních letech proto byly v reakci na tuto rostoucí poptávku po větší efektivitě vyvinuty kompozity typu bulk-fill. Pomocí zjednodušeného postupu práce s těmito materiály je možné nanášet do kavit vrstvy silné 4 až 5 mm s krátkou dobou polymerace 10 až 20 s na každou vrstvu, používají-li se polymerační lampy s vysokou světelnou intenzitou.
Pojem „bulk-fill" znamená, že je možné kavitu podle nejmodernějších výplňových technik kompletně vyplnit v jednom kroku, aniž by bylo nutné nanášet několik vrstev. Doposud byly jedinými přímými výplňovými materiály, vhodnými pro tento typ nanášení, cementy a chemicky nebo duálně tuhnoucí dostavbové kompozity. Nicméně: cementy (skloionomerní cementy a jejich deriváty, stejně jako jiné výplňové cementy) již nejsou vhodné pro zhotovování klinicky odolných definitivních výplní v distálních kavitách zatížených žvýkacím tlakem, protože jsou jejich mechanické vlastnosti pro tuto indikaci nedostatečné (zvýšené riziko odlomení nebo opotřebení v oblastech zatížených žvýkacím tlakem). Cementy by se z tohoto důvodu měly používat pouze na provizorní / dlouhodobě provizorní výplně. Kromě toho nejsou dostavbové kompozity schváleny pro stejné použití jako výplňové materiály a nejsou pro tento účel vhodné z důvodu jejich specifických vlastností při zpracování (např. nedostatečná tvarovatelnost pro potřeby modelace okluzální anatomie).
Technicky vzato nejsou současné kompozity označované jako typ bulk-fill, dostupné pro zjednodušené zhotovování výplní v distálních zubech, skutečnými materiály typu bulk-fill, a to především proto, že mnoho aproximálních kavit zasahuje do oblastí, které jsou hlubší než maximální hloubka vytvrzení těchto materiálů (4–5 mm). Nicméně, použijí-li se vhodné kompozity, je možné rekonstruovat i kavity hluboké až 8 mm pomocí dvou vrstev – což zahrnuje většinu defektů, s nimiž se v zubních ordinacích denně setkáváme.
Většina dentálních výplňových kompozitních materiálů obsahuje organické monomerní základní hmoty založené na tradiční chemii metakrylátů, jako je BisGMA a jeho deriváty, UDMA a TEGDMA, což jsou nejčastěji používané zřeďovací monomery. Alternativní chemická složení využívají siloranové pryskyřice a ormocery.
Ormocery („organically modified ceramics" = organicky modifikovaná keramika) jsou organicky modifikované, nekovové anorganické směsi. Jedná se o anorganicko-organické kopolymerní hybridní materiály, které se skládají z anorganické Si-O-Si-skelné sítě (páteřní molekula) a organického polymerního skupenství. [63, 68, 69] Tato nová skupina materiálů byla vyvinuta v institutu Fraunhofer pro výzkum silikátů ISC, Würzburg, ve spolupráci s partnery z dentálního průmyslu a poprvé byla představena jako dentální výplňový materiál v roce 1998. Od té doby byl v kompozitech na bázi ormocerů pro tuto oblast použití učiněn pozoruhodný další vývoj. Použití ormocerů však není omezeno jen na výplňové materiály pro stomatologii. Tyto materiály se již řadu let úspěšně používají např. v elektronice, technologii mikrosystémů, zušlechťování plastů, postupech konzervace a v nátěrech chránících před korozí, funkčních povlacích na sklu a vysoce odolných ochranných potazích chránících proti poškrábání.
Počáteční situace: nevyhovující kompozitní výplň zasahující přes hrbolek v prvním dolním moláru
Situace po odstranění staré výplně, preparace kavity s nasazeným kofferdamem a matricí
Adhezivní předošetření zubních tkání pomocí univerzálního adheziva Futurabond U (samoleptací)
Pečlivé odpařování rozpouštědla z adheziva
Světelné vytvrzení vazebného prostředku po dobu 10 sekund
Lesklý povrch kavity znamená adhezivem rovnoměrně zapečetěný dentin a sklovinu
Tvarování distální aproximální oblasti pomocí malého množství materiálu Admira Fusion x-tra a speciálního ručního nástroje – světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 20 sekund
Po polymeraci stabilizuje kompozitní můstek v krčkové oblasti matrici v distální kontaktní zóně
Dentální výplňové materiály na bázi ormocerů jsou v současné době dodávány dvěma dentálními výrobci (produktová skupina Admira (VOCO) a CeramX (Dentsply)). Až doposud obsahovaly stávající dentální ormocery v monomerní základní hmotě ještě další konvenční dimetakryláty, které jim dodávaly lepší vlastnosti pro zpracování a manipulaci (kromě iniciátorů, stabilizátorů, barviv a částic anorganického plniva). Je proto lepší odkazovat na tyto materiály jako na kompozitní materiály na bázi ormocerů.
Ormocer typu bulk-fill Admira Fusion x-tra (VOCO), představený v roce 2015, podle výrobce inovativně neobsahuje žádné konvenční dimetakryláty a je vyráběn čistě na bázi chemie stojící za ormocery. Tento výplňový materiál bez obsahu zřeďovacích monomerů by měl vykazovat větší biokompatibilitu. [68] Je plněn nanohybridními anorganickými částicemi (84 % hmotnosti) a je k dispozici v jednom univerzálním odstínu. U Admira Fusion x-tra bylo naměřeno polymerační smršťování 1,2 % objemu a nízké smršťovací napětí, díky čemuž jej lze nanášet do kavit ve vrstvách silných až 4 mm, které se musí každá polymerovat po dobu 20 s (výkon polymerační lampy > 800 mW/cm²). Vysoká viskozita, tvarovatelná konzistence a fyzikálně-mechanické vlastnosti Admira Fusion x-tra umožňují stomatologickému týmu rekonstruovat celý defekt zubu procedurou nanášení velkých vrstev za použití pouze jednoho výplňového materiálu ode dna kavity až po okluzální povrch. Na rozdíl od nízkoviskózních, zatékavých kompozitů typu bulk-fill není nutné ochranné překrytí vrstvou dalšího kompozitního materiálu.
Publikováno: StomaTeam 6/2016
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
1. Wolff D, Staehle HJ, Frese C (2015) Komplexe Zahnaufbauten als Alternative zur Überkronung. ZWR 124:30-34
2. Hickel R, Heidemann D, Staehle HJ et al. (2004) Direct composite restorations: extended use in anterior and posterior situations. Clinical Oral Investigations 8:43-44
3. Frese C, Wolff D, Staehle H (2014) Proximal box elevation with resin composite and the dogma of biological width: clinical r2-technique and critical review. Oper Dent 39:22-31
4. Frese C, Wolff D, Staehle HJ (2014) Die R2-Technik: zweiphasige direkte Kompositrestauration. Restaurative Versorgung extrem tiefer Kavitäten. Zahnärztliche Mitteilungen 104:50-59
5. Frese C, Wolff D, Staehle HJ (2014) Komplexe Seitenzahnrestaurationen in der R1- und R2-Technik. Schwierige Ausgangssituationen und deren Lösung bei direkter Versorgung mit Kompositmaterialien. DFZ Der Freie Zahnarzt 58:72-81
6. Frese C, Schiller P, Staehle HJ et al. (2013) Recontouring teeth and closing diastemas with direct composite buildups: a 5-year follow-up. J Dent 41:979-985
7. Roggendorf MJ, Kramer N, Dippold C et al. (2012) Effect of proximal box elevation with resin composite on marginal quality of resin composite inlays in vitro. J Dent 40:1068-1073
8. Manhart J, Hickel R (2014) "Bulk Fill"-Komposite. Neuartige Einsatztechnik von Kompositen im Seitenzahnbereich. Swiss Dental Journal 124:19-28
9. Lynch CD, Opdam NJ, Hickel R et al. (2014) Guidance on posterior resin composites: Academy of Operative Dentistry - European Section. J Dent 42:377-383
10. Staehle HJ (2007) Alternative zu Implantat oder Brücke: Lückenschluss im Seitenzahnbereich durch Zahnverbreiterungen. Zahnärztliche Mitteilungen 97:42-49
11. Staehle HJ (1999) Minimally invasive restorative treatment. J Adhes Dent 1:267-284
12. Heintze SD, Rousson V (2012) Clinical effectiveness of direct class II restorations - a meta-analysis. J Adhes Dent 14:407-431
13. Deliperi S, Bardwell DN (2006) Direct cuspal-coverage posterior resin composite restorations: A case report. Oper Dent 31:143-150
14. Demarco FF, Correa MB, Cenci MS et al. (2012) Longevity of posterior composite restorations: not only a matter of materials. Dent Mater 28:87-101
15. Scholtanus JD, Ozcan M (2014) Clinical longevity of extensive direct composite restorations in amalgam replacement: up to 3.5 years follow-up. J Dent 42:1404-1410
16. Laegreid T, Gjerdet NR, Johansson A et al. (2014) Clinical decision making on extensive molar restorations. Oper Dent 39:E231-240
17. Plotino G, Buono L, Grande NM et al. (2008) Fracture resistance of endodontically treated molars restored with extensive composite resin restorations. J Prosthet Dent 99:225-232
18. Denehy G, Cobb D (2004) Impression matrix technique for cusp replacement using direct composite resin. J Esthet Restor Dent 16:227-233
19. Brackett WW, Browning WD, Brackett MG et al. (2007) Effect of restoration size on the clinical performance of posterior "packable" resin composites over 18 months. Oper Dent 32:212-216
20. Fennis WM, Kuijs RH, Kreulen CM et al. (2004) Fatigue resistance of teeth restored with cuspal-coverage composite restorations. Int J Prosthodont 17:313-317
21. Segura A, Riggins R (1999) Fracture resistance of four different restorations for cuspal replacement. J Oral Rehabil 26:928-931
22. Macpherson LC, Smith BG (1994) Replacement of missing cusps: an in vitro study. J Dent 22:118-120
23. Mondelli RF, Azevedo LM, Silva LM et al. (2013) Conservative approach to restore the first molar with extensive destruction: A 30-month follow-up. Quintessence Int 44:385-391
24. Kois DE, Isvilanonda V, Chaiyabutr Y et al. (2013) Evaluation of fracture resistance and failure risks of posterior partial coverage restorations. J Esthet Restor Dent 25:110-122
25. Kantardzic I, Vasiljevic D, Blazic L et al. (2012) Influence of cavity design preparation on stress values in maxillary premolar: a finite element analysis. Croat Med J 53:568-576
26. Xie KX, Wang XY, Gao XJ et al. (2012) Fracture resistance of root filled premolar teeth restored with direct composite resin with or without cusp coverage. Int Endod J 45:524-529
27. Elayouti A, Serry MI, Geis-Gerstorfer J et al. (2011) Influence of cusp coverage on the fracture resistance of premolars with endodontic access cavities. Int Endod J 44:543-549
28. Kuijs RH, Fennis WM, Kreulen CM et al. (2006) A randomized clinical trial of cusp-replacing resin composite restorations: efficiency and short-term effectiveness. Int J Prosthodont 19:349-354
29. Hickel R, Ernst CP, Haller B et al. (2005) Direkte Kompositrestaurationen im Seitenzahnbereich - Indikation und Lebensdauer. Gemeinsame Stellungnahme der Deutschen Gesellschaft für Zahnerhaltung (DGZ) und der Deutschen Gesellschaft für Zahn-, Mund- und Kieferheilkunde (DGZMK) aus dem Jahr 2005. Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift 60:543-545
30. Laegreid T, Gjerdet NR, Johansson AK (2012) Extensive composite molar restorations: 3 years clinical evaluation. Acta Odontol Scand 70:344-352
31. Deliperi S, Bardwell DN (2006) Clinical evaluation of direct cuspal coverage with posterior composite resin restorations. J Esthet Restor Dent 18:256-265
32. Opdam NJ, Roeters JJ, Loomans BA et al. (2008) Seven-year clinical evaluation of painful cracked teeth restored with a direct composite restoration. J Endod 34:808-811
33. Fennis WM, Kuijs RH, Roeters FJ et al. (2014) Randomized control trial of composite cuspal restorations: five-year results. J Dent Res 93:36-41
34. Park J, Chang J, Ferracane J et al. (2008) How should composite be layered to reduce shrinkage stress: incremental or bulk filling? Dent Mater 24:1501-1505
35. Ilie N, Stawarczyk B (2014) Bulk-Fill-Komposite: neue Entwicklungen oder doch herkömmliche Komposite? ZMK 30:90-97
36. Tauböck TT (2013) Bulk-Fill-Komposite. Wird die Füllungstherapie einfacher, schneller und erfolgreicher? teamwork J Cont Dent Educ 16:318-323
37. Ferracane JL, Greener EH (1986) The effect of resin formulation on the degree of conversion and mechanical properties of dental restorative resins. J Biomed Mater Res 20:121-131
38. Caughman WF, Caughman GB, Shiflett RA et al. (1991) Correlation of cytotoxicity, filler loading and curing time of dental composites. Biomaterials 12:737-740
39. Manhart J (2011) Muss es immer Kaviar sein? – Die Frage nach dem Aufwand für Komposite im Seitenzahnbereich. ZMK 27:10-15
40. Burtscher P (2011) Von geschichteten Inkrementen zur Vier-Millimeter-Bulk-Fill-Technik – Anforderungen an Komposit und Lichthärtung. DZW Die Zahnarzt Woche Ausgabe 39/2011:6-8
41. Czasch P, Ilie N (2013) In vitro comparison of mechanical properties and degree of cure of bulk fill composites. Clin Oral Investig 17:227-235
42. Finan L, Palin WM, Moskwa N et al. (2013) The influence of irradiation potential on the degree of conversion and mechanical properties of two bulk-fill flowable RBC base materials. Dent Mater 29:906-912
43. Manhart J (2010) Neues Konzept zum Ersatz von Dentin in der kompositbasierten Seitenzahnversorgung. ZWR Das Deutsche Zahnärzteblatt 119:118-125
44. Hickel R (2012) Neueste Komposite - viele Behauptungen. BZB Bayerisches Zahnärzteblatt 49:50-53
45. Frankenberger R, Garcia-Godoy F, Kramer N (2009) Clinical Performance of Viscous Glass Ionomer Cement in Posterior Cavities over Two Years. Int J Dent:Article-ID: 781462
46. Lohbauer U (2010) Dental Glass Ionomer Cements as Permanent Filling Materials? - Properties, Limitations and Future Trends. Materials 3:76-96
47. Burke FJ, Lucarotti PS (2009) Re-intervention in glass ionomer restorations: what comes next? J Dent 37:39-43
48. Scholtanus JD, Huysmans MC (2007) Clinical failure of class-II restorations of a highly viscous glass-ionomer material over a 6-year period: a retrospective study. J Dent 35:156-162
49. Frankenberger R, Vosen V, Krämer N et al. (2012) Bulk-Fill-Komposite: Mit dicken Schichten einfacher zum Erfolg? Quintessenz 65:579-584
50. Frankenberger R, Biffar R, Fecht G et al. (2012) Die richtige Basisversorgung - Expertenzirkel. Dental Magazin 30:12-24
51. Peutzfeldt A (1997) Resin composites in dentistry: the monomer systems. Eur J Oral Sci 105:97-116
52. Guggenberger R, Weinmann W (2000) Exploring beyond methacrylates. American Journal of Dentistry 13:82-84
53. Weinmann W, Thalacker C, Guggenberger R (2005) Siloranes in dental composites. Dent Mater 21:68-74
54. Lien W, Vandewalle KS (2010) Physical properties of a new silorane-based restorative system. Dent Mater 26:337-344
55. Ilie N, Hickel R (2006) Silorane-based dental composite: behavior and abilities. Dent Mater J 25:445-454
56. Ilie N, Hickel R (2009) Macro-, micro- and nano-mechanical investigations on silorane and methacrylate-based composites. Dent Mater 25:810-819
57. Zimmerli B, Strub M, Jeger F et al. (2010) Composite materials: composition, properties and clinical applications. A literature review. Schweiz Monatsschr Zahnmed 120:972-986
58. Manhart J, Hollwich B, Mehl A et al. (1999) Randqualität von Ormocer- und Kompositfüllungen in Klasse-II-Kavitäten nach künstlicher Alterung. Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift 54:89-95
59. Wolter H, Storch W (1992) Neuartige Silanklasse - Werkstoffe für Formkörper. ISC-Tätigkeitsbericht 1992:61-72
60. Wolter H, Storch W, Ott H (1994) Dental filling materials (posterior composites) based on inorganic/organic copolymers (ORMOCERs). MACRO AKRON:503
61. Wolter H, Storch W, Ott H (1994) New inorganic/organic copolymers (ORMOCERs) for dental applications. Materials Research Society Symposia Proceedings 346:143-149
62. Wolter H (1995) Kompakte Ormocere und Ormocer-Komposite. Fraunhofer-Institut für Silikatforschung (ISC) - Tätigkeitsbericht 1995:56-63
63. Wolter H, Storch W, Schmitzer S et al. (1998) Neue biokompatible Dentalwerkstoffe auf Ormocer-Basis. In: Planck H, Stallforth H (eds) Tagungsband Werkstoffwoche 1998, Band 4, Symposium 4: Werkstoffe für die Medizintechnik. Wiley VCH, Weinheim, p 245-248
64. Manhart J, Kunzelmann KH, Chen HY et al. (2000) Mechanical properties and wear behavior of light-cured packable composite resins. Dental Materials 16:33-40
65. Hickel R, Dasch W, Janda R et al. (1998) New direct restorative materials. FDI Commission Project. Int Dent J 48:3-16
66. Manhart J, Chen HY, Kunzelmann KH et al. (1999) Werkstoffkundliche Charakterisierung eines Füllungsmateriales auf Ormocer-Basis im Vergleich zu einem Komposit und einem Kompomer. ZMK 15:807-812
67. Greiwe K, Schottner G (1990) ORMOCERe: Eine neue Werkstoffklasse. FhG-Berichte 2:64-67
68. Moszner N, Völkel T, Cramer Von Clausbruch S et al. (2002) Sol-Gel Materials, 1. Synthesis and Hydrolytic Condensation of New Cross-Linking Alkoxysilane Methacrylates and Light-Curing Composites Based upon the Condensates. Macromol Mater Eng 287:339-347
69. Moszner N, Gianasmidis A, Klapdohr S et al. (2008) Sol-gel materials 2. Light-curing dental composites based on ormocers of cross-linking alkoxysilane methacrylates and further nano-components. Dent Mater 24:851-856
70. Wolter H, Schmidt H (1990) Isolationsschichten auf der Grundlage organisch modifizierter Keramiken und deren Applikationen [Insulation layers on base of organic modified ceramics and their application]. DVS Berichte 129:80-85
71. Schmidt H, Wolter H (1990) Organically modified ceramics and their applications. Journal of Non-Crystalline Solids 121:428-435
72. Ciriminna R, Fidalgo A, Pandarus V et al. (2013) The sol-gel route to advanced silica-based materials and recent applications. Chemical reviews 113:6592-6620
73. Ilie N, Hickel R (2011) Resin composite restorative materials. Aust Dent J 56 Suppl 1:59-66
74. Manhart J (2001) Eine Alternative zu Amalgam? Hochvisköse stopfbare Komposite: Überblick, Eigenschaften und Verarbeitungshinweise. KONS-Journal 3:21-26
75. Kunzelmann KH, Hickel R (2001) Klinische Aspekte der Adhäsivtechnik mit plastischen Werkstoffen. In: ESPE M (ed) Die Adhäsivtechnologie. Ein Leitfaden für Theorie und Praxis. 3M ESPE, Seefeld, Germany, p 46-67
76. Da Rosa Rodolpho PA, Donassollo TA, Cenci MS et al. (2011) 22-Year clinical evaluation of the performance of two posterior composites with different filler characteristics. Dent Mater 27:955-963
77. Van De Sande FH, Da Rosa Rodolpho PA, Basso GR et al. (2015) 18-year survival of posterior composite resin restorations with and without glass ionomer cement as base. Dent Mater 31:669-675
78. Manhart J, Chen H, Hamm G et al. (2004) Review of the clinical survival of direct and indirect restorations in posterior teeth of the permanent dentition. Oper Dent 29:481-508
79. Opdam NJ, Van De Sande FH, Bronkhorst E et al. (2014) Longevity of posterior composite restorations: a systematic review and meta-analysis. J Dent Res 93:943-949
80. Opdam NJ, Bronkhorst EM, Loomans BA et al. (2010) 12-year survival of composite vs. amalgam restorations. J Dent Res 89:1063-1067
81. Margeas R (2014) New Bulk-Fill Material Simplifies Restorations to One Step. Inside Dentistry 10:86-90
82. Manhart J, Chen HY, Hickel R (2009) Three-year results of a randomized controlled clinical trial of the posterior composite QuiXfil in class I and II cavities. Clin Oral Investig 13:301-307
83. Burke FJ, Palin WM, James A et al. (2009) The current status of materials for posterior composite restorations: the advent of low shrink. Dent Update 36:401-402
Články
29. 9. 2023 | Protetika
Estetická restorativní léčba zahrnuje širokou škálu úzce propojených faktorů. Tato komplexní...
Články
26. 9. 2024 | Protetika
Skeletové náhrady mají poměrně „špatnou pověst“ coby náhrady devastující zbylý chrup páčivými silami působícími na kotevní zuby jak při nošení, tak při nasazování a sundávání skeletu. Jak známo, tyto devastační síly...
Články
26. 9. 2023 | Protetika
Inovace softwaru a materiálů poskytly zubním laboratořím a klinikám funkční analogové a digitální...
