SYNERGIE: kazuistiky – Případy řešené pomocí CAD/CAM

V počátcích byl CAD uzavřený systém s omezenými možnostmi, jako jsou: protetické náhrady v podobě korunek a můstků, kapny, primární teleskopy atd. Frézovací přístroje měly 3 nebo 4 osy a materiály pro frézování byly omezeny na: Cr-Co, titan, vosk, PMMA a opakní zirkon – vše velmi drahé. CAM byl omezený licencovaný software. Nyní máme možnost v CAD zhotovovat: hybridní abutmenty na implantáty, teleskopy, fazety, chirurgické šablony, superstruktury, wax-upy, attachmenty, částečné snímatelné náhrady, celkové snímatelné náhrady. Máme CNC přístroje s 5 nebo 5+ osami pro frézování v 3+2 osách nebo v 5 osách simultánně. Máme k dispozici širokou škálu materiálů, jako například: vícebarevné PMMA, e.max CAD, monolitický a vícebarevný disilikát, translucentní nebo supertranslucentní zirkon, kompozitní materiály, PEEK, PEKK, sintrovaný Cr-Co, titan a předfrézované abutmenty, a to za dostupné ceny. CAM se otevřel a pomáhá nám dnes vyfrézovat naprosto cokoli, včetně pracovních modelů. Pomalu začínáme pomocí CAD/CAM vyrábět všechny existující protetické náhrady.

Jsme však stále daleko od dosažení estetického prvku pouze pomocí technologie, protože je potřeba zásah specializovaného zubního technika, který je v této rovnici klíčovou složkou.

Jak se nám podaří vyřešit složité případy bez obav ze selhání? Jak máme postupovat, abychom získali přesné konstrukce? Jaký druh materiálů máme použít? Kdy, jak a kde máme použít zirkon, kovové slitiny, kompozitní pryskyřice a presovanou keramiku? Můžeme tyto materiály kombinovat? Mohu použít CAD/CAM pro jakýkoli konkrétní typ protetické náhrady? Jak zavést do své každodenní práce nové materiály? Co je první krok a jak jej udělat? To jsou v zubních laboratořích častá dilemata.

Nové materiály a technologie ovlivňují typ ošetření, který nabídneme pacientovi, ale bez dovedností, znalostí a zásahů zubního technika jsou technologie stále v podstatě bezcenné.

Výkon protetického týmu závisí na mnoha vzájemně provázaných faktorech, které formují algoritmus úspěchu.

První podmínka se týká pacienta, který je vždy středem protetické rovnice. Přístup pacienta k informacím a dostupnost informací ohledně konkrétního typu protetického ošetření vytváří prostor pro budoucí základ protetického ošetření.

Druhá podmínka je dána tím, jak jsme schopni spolupracovat se zubním lékařem a využít jeho znalosti z oboru stomatologie a nakolik jsme schopni s ním efektivně komunikovat a využít čas přidělený pro vyřešení daného případu.

Třetí podmínkou jsou dovednosti zubního technika, který musí být určitým druhem umělce.

Čtvrtá podmínka je dána „spoluprací" mezi člověkem a přístrojem. Výrobci CAD/CAM mají tendenci nabízet řešení „na klíč" nahrazující zubního technika – jsem si ale jist, že je těžké nás nahradit a bude trvat dlouhou dobu, než budou technologie schopny zabrat naše místo. Do té doby, musíme hledat způsoby, jak s technologiemi spolupracovat a nalézt potřebnou synergii.