Digitální workflow v dentálních technologiích

Po požadovaném vytvarování sulku na 3D tištěném pracovním modelu může být zhotoven provizorní PMMA můstek. Provizorní titanové abutmenty umožňují přesný dosed provizorní náhrady na implantáty (obr. 30) (Rutten, Rutten a Holst, 2017) – jsou designovány pro přesné spojení mezi provizorním pryskyřičným můstkem a implantáty a nabízí mechanicky vysoce odolné spojení. Titanové „cylindry“ provizorních abutmentů budou vlepeny do vyfrézovaného pryskyřičného můstku.

Design a přesnost dosedu na gingivu u provizorního můstku musí být zhotoveny s ohledem na vytvoření optimálního emergence profilu a tvarově co nejpřesněji, jako podklad pro následné zhotovení finální keramické náhrady po oseointegraci implantátů a zhojení gingivy (obr. 31, 32). 

Pochopení biologického aspektu měkkých tkání je v této fázi velmi důležité. Tvar náhrad v subgingiválních oblastech lze předem prodiskutovat a zhotovit podle pokynů lékaře, aby se předešlo pozdějším problémům. Ideální tvar provizorní náhrady umožní hojení měkkých tkání tak, aby se vytvořila pevná a zdravá gingiva kolem implantátů a zachovala se tak architektura periimplantátových tkání na dlouhou dobu. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi lékařem a technikem.

• 

  Obr. 30: Provizorní titanové abutmenty přišroubované na repliky implantátů na modelu.

• 

  Obr. 31–32: Provizorní šroubovaný můstek kotvený implantáty z PMMA s nalepenými titanovými abutmenty.

• 

  Obr. 31–32: Provizorní šroubovaný můstek kotvený implantáty z PMMA s nalepenými titanovými abutmenty.

• 

  Obr. 33–34: Provizorní můstek připevněný v ústech.

• 

  Obr. 33–34: Provizorní můstek připevněný v ústech.

• 

  Obr. 35: Detailní záběr dosedu mezičlenu v místě gingivy.

• 

  Obr. 36: Zhojené měkké tkáně.

• 

  Obr. 37: Na zhojených měkkých tkáních lze vidět, co přesně znamená úspěšný management měkkých tkání.

• 

  Obr. 38: Jasně jsou vidět pseudopapily, které jsou výsledkem precizní práce parodontologa.

• 

  Obr. 39: Dostatečný prostor ve skusu pro vytvoření estetického řešení.

• 

  Obr. 40, 41: Umístěná skenovací tělíska pro digitální otiskování – intraorální skenování.

• 

  Obr. 40, 41: Umístěná skenovací tělíska pro digitální otiskování – intraorální skenování.

• 

  Obr. 42 až 44: Editované intraorální skeny připravené k odeslání do 3D tiskárny k výrobě.

• 

  Obr. 42 až 44: Editované intraorální skeny připravené k odeslání do 3D tiskárny k výrobě.

• 

  Obr. 42 až 44: Editované intraorální skeny připravené k odeslání do 3D tiskárny k výrobě.

• 

  Obr. 45: Repliky implantátů připravené pro 3D tištěný model.

• 

  Obr. 46–48: Detailní záběr přesného umístění replik implantátů do modelu (zacvaknutím).

• 

  Obr. 46–48: Detailní záběr přesného umístění replik implantátů do modelu (zacvaknutím).

• 

  Obr. 46–48: Detailní záběr přesného umístění replik implantátů do modelu (zacvaknutím).

• 

  Obr. 49: Předpokládá se, že 3D tištěný model bude mít odnímatelnou flexibilní gingivální masku stejně jako model sádrový.

• 

  Obr. 50: Odnímatelná gingiva je ideálně zhotovena tak, aby vytvořila oválný design dosedu u mezičlenů.

• 

  Obr. 51–52: Navrhování keramické náhrady – zirkonového můstku ve virtuálním prostředí.

• 

  Obr. 51–52: Navrhování keramické náhrady – zirkonového můstku ve virtuálním prostředí.

• 

  Obr. 53–57: Palatinální a okluzní plochy jsou plně zirkonové.

• 

  Obr. 53–57: Palatinální a okluzní plochy jsou plně zirkonové.

• 

  Obr. 53–57: Palatinální a okluzní plochy jsou plně zirkonové.

• 

  Obr. 53–57: Palatinální a okluzní plochy jsou plně zirkonové.

• 

  Obr. 53–57: Palatinální a okluzní plochy jsou plně zirkonové.

• 

  Obr. 58: Kreativní design bukálních ploch pomůže vytvořit velmi přirozeně působící náhradu.

Jeden z nejdůležitějších aspektů u provizorních náhrad je, že oblasti, které jsou v kontaktu s gingivou, by měly být ručně velmi pečlivě vyleštěny, aby se zabránilo retenci a hromadění plaku.

Obr. 33 a 34 ukazují provizorní šroubovaný můstek kotvený implantáty v ústech pacienta. Po zhojení modifikovaného štěpu pojivové tkáně lze připravit tkáňové lůžko pro dosedy mezičlenů (tzv. ovate pontics).

Zanoření do gingivy v místě postranních řezáků (UR2 a UL2) se může zdát příliš hluboké, ale usazení 1–1,5 mm do gingivy zajišťuje dostatečnou oporu pro mezičleny a vytváří velmi estetický efekt a dojem, že umělé zuby vyrůstají z dásně. Emergence profile takto vytvořených mezičlenů se příliš neliší od přirozených zubů (obr. 35).