Plán na ochranu implantátů
Inovativní protokol recallu pro implantáty a parodont
Posledních 30 let světové stomatologie se zcela jednoznačně vyznačuje exponenciálním rozvojem implantologie, která se z oboru spočívajícího v rukou jen několika málo specialistů změnila na obor praktikovaný v mnoha zubních ordinacích. Důvodů tohoto rozmachu je hned několik: postupem let se zjednodušily chirurgické a protetické techniky, osvědčily se opakovatelné postupy doložené desítkami let záznamů v odborné literatuře, snížily se náklady pro pacienty a omezila se invazivita ošetření a pooperační diskomfort. V současnosti nemáme díky našim znalostem a regeneračním technikám zásadní potíže s dosažením úspěšného implantologického ošetření ani v případech závažné atrofie kosti. Kromě toho požaduje vysoce estetické náhrady nesené implantáty stále více pacientů. Svou roli samozřejmě sehrál i ekonomický aspekt: implantologie představuje pro zubní ordinace zajímavý zdroj příjmů.
Kritickým bodem, jehož řešením je nutno se v rámci moderní implantologie intenzivně zabývat, je možnost zaručení klinického výsledku, který vydrží opravdu dlouhou dobu.
Pro dosažení co nejtrvanlivějšího implantologického ošetření je nutno stanovit účinný a proveditelný údržbový protokol pro zavedené implantáty a parodont. Víme, že domácí údržbová péče v okolí implantátů může být náročnější než v okolí přirozených zubů, protože používané techniky a nástroje se v mnoha klinických aspektech nevyhnutelně liší. Kromě toho již dnes víme, že je nutno počítat s typickými patologiemi implantátů, které představuje mukositida a periimplantitida – nenápadné patologie, jež se obtížně kontrolují. Je nám však již dostatečně známo, jakým způsobem se tyto patologie vznikající v okolí implantátů liší od gingivitidy a parodontitidy.1 Podle studií zaměřených na četnost výskytu periimplantitidy 2 vykazuje 45 % pacientů po průměrně devíti letech příznaky mírné periimplantitidy a 14,5 % pacientů vykazuje periimplantitidu středně těžkou až závažnou. V nedávné době bylo zjištěno, že orální biofilm mění v případě výskytu určité patologie své vlastnosti – například mukositida a periimplantitida jsou typické opakujícím se výskytem určitého typu patogenních mikroorganismů. 3 Údržbové protokoly pro implantáty se však nevyvíjely zcela současně s těmito poznatky, avšak můžeme být svědky často nedostatečně koncepčního zavádění nových nástrojů nebo technologií, jako je laserová terapie nebo fototerapie, a některé nové antiseptické zásady.
Koncepty periodontální a periimplantátové eubiózy a dysbiózy
Jeden z klíčových aspektů pro dlouhodobou úspěšnost implantologického ošetření je zavedení správného programu podpůrné léčby a pravidelných kontrol, zahrnující recally založené na analýze rizikových faktorů u konkrétního pacienta. Literatura a desetiletí klinických zkušeností ukazují, že u pacientů s ošetřeným periodontálním onemocněním přetrvává riziko komplikací a vzniku nového procesu onemocnění. 4 Pacient s implantáty nebo po parodontologickém ošetření tedy nemůže a nesmí být považován, jakkoli bylo ošetření úspěšné, za pacienta s návratem k optimálnímu stavu s nízkým rizikem vzniku onemocnění. Na základě vědeckých a klinických důkazů a nových poznatků, včetně přesnějších znalostí orální mikrobioty, můžeme s větší jistotou plánovat naše budoucí implantologická ošetření. Orální mikrobiota je soubor mikroorganismů, které žijí a koexistují v ústní dutině. Měli bychom je odlišovat od pojmu orální mikrobiom, což je soubor genomů přítomných mikroorganismů. Mikrobiota je tvořena více než 700 různými bakteriálními druhy, jakož i mnoha dalšími mikroorganismy, a za optimálních podmínek je v dokonalé rovnováze s hostitelem, nezpůsobuje žádné problémy a poskytuje řadu výhod v podobě předtrávení potravy, antibakteriálního účinku a sekrece enzymů. Tento stav rovnováhy se nazývá „eubióza“. Je důležité zdůraznit, že eubiotická mikrobiota může obsahovat také druhy, které jsou považovány za patogenní, ale které, jsou-li součástí vyváženého biofilmu, nemají schopnost vyvolat patologii. Pouhá přítomnost parodontopatogenních druhů nebo implantátových patogenů tedy již není považována za příznak patologie, jak tomu bylo v minulosti – lze ji nicméně považovat za rizikový faktor, jemuž je potřeba věnovat pozornost.
Pokud se však objeví patologický proces parodontitidy nebo periimplantitidy, orální biofilm se změní a dojde k projevu dysbiózy5 orální mikrobioty, tedy ke změně vztahů mezi přítomnými druhy, což může vyvolat zánětlivou reakci a imunitní odpověď. Je to právě zánět vyvolaný bakteriálním spouštěčem, který samotnou dysbiózu živí a často udržuje, což vede k chronicitě daného stavu. Tato změna v rovnováze vedoucí ke vzniku onemocnění je ovlivněna mnoha proměnnými nebo rizikovými faktory, které mohou ovlivňovat klinický stav pacienta hned na několika úrovních.6 V literatuře jsou nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik periodontálních onemocnění dobře podloženy, a vyplývají i z mnoha klinických studií a několika dlouhodobých studií. 7, 8 Tyto klinické poznatky umožnily identifikovat z jednotlivých faktorů ty, které silně souvisejí s periodontálním onemocněním, a u dalších faktorů, jejichž povaha dosud není podrobně známa, souvislost dle současného stavu výzkumu předpokládat.9–14
Různé rizikové faktory jsou z klinického pohledu změnitelné a nezměnitelné. Mezi nejvýznamnější změnitelné faktory patří kouření, stres a cukrovka, o nichž víme, že je zatím u populace nelze zcela odstranit, ale jsou léčitelné a tudíž změnitelné. Mezi nezměnitelné faktory patří genetické predispozice, což je obecný a nepřesný termín označující schopnost hostitele škálovat rozsah a kvalitu imunitní a zánětlivé odpovědi a umožnit či zabránit vzniku onemocnění. Další rizikové faktory, jejichž souvislost s implantáty a periodontálním onemocněním zatím nebyla plně objasněna, zahrnují obezitu, metabolický syndrom, hypertenzi, kardiovaskulární onemocnění a osteopenii/osteoporózu.
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Odborný plán údržby pro spolupracujícího pacienta
Souběžně s vědeckým zpřesňováním poznatků a odhalováním platných mechanismů pozadí periimplantátových patologií je nutno přehodnocovat a zdokonalovat i praktické a organizační aspekty údržbové péče. I zde je především nutno mít na paměti, že všichni pacienti nejsou stejní: volba vhodného kandidáta pro parodontologické či implantologické ošetření by měla na prvním místě vyloučit ty pacienty, u nichž se vyskytují značné rizikové faktory, nebo i ty, kteří vykazují nevhodné návyky a postoje, pokud jde o dodržování požadavků a doporučení lékaře (pacienty s nízkou mírou spolupráce nebo zcela nespolupracující). Ovšem i ideální kandidáti samozřejmě mohou v průběhu života trpět recidivujícími onemocněními parodontu, nebudou-li řádně motivováni a kontrolováni. Přestože již řadu let existuje řada nástrojů na vyhodnocení rizik periodontálních a periimplantátových onemocnění, které pomáhají lékařům určit nejvhodnější možný údržbový program,15, 16 tak ani mezi nejzkušenějšími odborníky nepanuje v tomto ohledu shoda.17 Pacient podstupující implantologickou nebo parodontologickou rehabilitaci často požaduje záruku trvanlivosti ošetření, což je požadavek přesahující naše současné možnosti, ovšem musíme být připraveni se s tímto požadavkem vypořádat co nejlépe.
Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.
objednat předplatné- Renvert S, Persson GR, Pirih FQ, Camargo PM. Peri-implant health, peri-implant mucositis, and peri-implantitis: case definitions and diagnostic considerations. J Periodontol. 2018;89(Suppl 1):S304–S312.
- Derks J, Schaller D, Håkansson J, Wennström JL, Tomasi C, Berglundh T. Effectiveness of Implant Therapy Analyzed in a Swedish Population: Prevalence of Peri-implantitis. J Dent Res. 2016;95(1):43-9.
- Ghensi P, Manghi P, Zolfo M. Strong oral plaque microbiome signatures for dental implant diseases identified by strain-resolution metagenomics. npj Biofilms microbiomes 2020;6:47.
- Lu H, He L, Xu J, Song W, Feng X, Zhao Y, Meng H. Well-maintained patients with a history of periodontitis still harbor a more dysbiotic microbiome than health. J Periodontol. 2020;91(12):1584-1594.
- Hajishengallis G, Lamont RJ. Beyond the red complex and into more complexity: the polymicrobial synergy and dysbiosis (PSD) model of periodontal disease etiology. Mol Oral Microbiol. 2012;27(6):409-19.
- Hajishengallis G, Chavakis T, Lambris JD. Current understanding of periodontal disease pathogenesis and targets for host-modulation therapy. Periodontol 2000 2020;84(1):14-34.
- Genco RJ, Borgnakke WS. Risk factors for periodontal disease. Periodontology 2000. 2013;62:59-94.
- Van Dyke TE, Dave S. Risk Factors for Periodontitis. J Int Acad Periodontol 2005;7(1):3–7.
- Tolle SL. Periodontal risk assessment. Darby ML, Walsh MM, eds. Dental Hygiene: Theory and Practice. 4th ed. St. Louis: Saunders Elsevier; 2015:313–353.
- Otomo-Corgel J, Pucher J, Rethman M. State of the science: chronic periodontitis and systemic health. J Evid Base Dent Prac 2012;12(Suppl 3):20–28
- Garcia RI, Compton R, Dietrich T. Risk assessment and periodontal prevention in primary care. Periodontol 2000 2016;71:10–21.
- Kye W, Davison R, Martin J, et al. Current status of periodontal risk assessment. J Evid Base Dent Prac 2012;12(Suppl 3):2–11.
- Hujoel PP, Lingstom P. Nutrition, dental and periodontal disease: a narrative review. J Clin Periodontol 2017;44(Suppl 18):S79-S84.
- Moynihan P, Petersen PE. Diet, nutrition and the prevention of dental diseases. Pub Health Nutr. 2004;7:201–226.
- Lang NP, Suvan JP, Tonetti MS. Risk factor assessment tools for the prevention of periodontitis progression a systematic review. J Clin Periodontol 2015;42 Suppl 16:S59-70.
- Kye W, Davidson R, Martin J, Engebretson S. Current status of periodontal risk assessment. J Evid Based Dent Pract. 2012;12(3 Suppl):2-11.
- Del Fabbro M, Nevins M, Venturoli D, Weinstein RL, Testori T. Clinically Oriented Patient Maintenance Protocol: A Clinical Consensus of Experts. Int J Periodontics Restorative Dent 2018;38(2):281-288.
- Tonetti MS, Greenwell H, Kornman KS. Staging and grading of periodontitis: Framework and proposal of a new classification and case definition. J Periodontol. 2018;89 Suppl 1:S159-S172.
- Trombelli L, Simonelli A, Franceschetti G, Maietti E, Farina R. What periodontal recall interval is supported by evidence? Periodontol 2000. 2020;84(1):124-133.
- Testori T, Clauser C, Deflorian M, Capelli M, Zuffetti F, Fabbro MD. A Retrospective Analysis of the Effectiveness of the Longevity Protocol for
- Assessing the Risk of Implant Failure. Clin Implant Dent Relat Res. 2016;18(6):1113-1118.
- Testori T, Clauser C, Deflorian M, Zuffetti F, Galli F, Capelli M, Parenti A, Fumagalli L, Cerutti A, Del Fabbro M, Weinstein RL., Protocollo Longevity: proposta di valutazione computerizzata dei fattori di rischio. Parte 1: valutazione dento-parodontale e implantare. Quintessenza Internazionale 2014;30:13-23.
- Testori T, Clauser C, Deflorian M, Galli F, Parenti A, Venturoli D, Clauser T, Capelli M, Zuffetti F, Fumagalli L, Weinstein T, Guabello G, Weinstein RL, Del Fabbro M. Validazione del protocollo Longevity per la stima del rischio di fallimento implantare. Quintessenza Intrenazionale & JOMI 2015;31:11-15.
- Jepsen S, Berglundh T, Genco R, Aass AM, Demirel K, Derks J, Figuero E, Giovannoli JL, Goldstein M, Lambert F, Ortiz-Vigon A, Polyzois I, Salvi GE, Schwarz F, Serino G, Tomasi C, Zitzmann NU. Primary prevention of peri-implantitis: managing peri-implant mucositis. J Clin Periodontol. 2015;42 Suppl 16:S152-7.
- Monje A, Aranda L, Diaz KT, Alarcón MA, Bagramian RA, Wang HL, Catena A. Impact of Maintenance Therapy for the Prevention of Peri-implant Diseases: A Systematic Review and Meta-analysis. J Dent Res. 2016;95(4):372-9.
- Gurgel BCV, Montenegro SCL, Dantas PMC, Pascoal ALB, Lima KC, Calderon PDS. Frequency of peri-implant diseases and associated factors. Clin Oral Implants Res. 2017;28:1211–1217.
- Dalago HR, Schuldt Filho G, Renvert S, Bianchini MA. Risk indicators for peri-implantitis. A cross-sectional study with 916 implants. Clin Oral Implants Res. 2017;28:144–150.
- Linden GJ, Lyons A, Scannapieco FA. Periodontal systemic associations: review of the evidence. J Clin Periodontol 2013; 40 (Suppl.14): S8–S19.
- Linden GJ, Herzberg MC and on behalf of working group 4 of the joint EFP/AAP workshop. Periodontitis and systemic diseases: a record of discussions of
- working group 4 of the Joint EFP/AAP Workshop on Periodontitis and Systemic Diseases. J Clin Periodontol 2013; 40 (Suppl. 14): S20–S23.
31. 5. 2023 | Implantologie
V současné době je jednou z nejpředvídatelnějších...
22. 10. 2023 | Implantologie
Miniimplantáty jsou již několik let perspektivním řešením pro indikaci hybridních náhrad...
21. 9. 2023 | Implantologie
Pacientka, celkově zdravá, se zbytkovým chrupem v horní a dolní čelisti a s horní...
- Dentální hygienistka NikaDent Frýdlant nad Ostravicí
- Zubní lékař Enta Dent rozšiřuje svůj tým o Zubního lékaře/lékařku
- Dentální hygienistka Zubní hygienista-tka - plný i zkrácený úvazek
- Zubní lékař Zubní lékař/zubní lékařka do prémiové kliniky v Praze
- Firemní reprezentant Obchodní zástupce - Královéhradecký a Pardubický kraj