Keramické fazety: minimální preparace, maximální efekt – 2. část
Aspekty preparace na fazety
Preparace na keramické fazety se řídí přesnými pravidly, jejichž dodržování má velký význam pro dlouhodobou klinickou úspěšnost tohoto typu ošetření. V druhém díle (1. díl publikován v předchozím vydání časopisu StomaTeam 1/2019) příspěvku o keramických fazetách jsou představeny rozdílné možnosti preparace – od čistě labiálních fazet až po částečné frontální korunky a korunky – a jsou zde objasněny nezbytné prvky preparace a jejich význam.
Na samém začátku je třeba zmínit, že pravděpodobnost výskytu problému s keramickými fazetami narůstá tehdy, pokud nejsou pro tento druh rekonstrukce dodržovány předepsané postupy preparace. 1, 2 Základní princip plánování celokeramických rekonstrukcí spočívá v tom, že díky geometrii preparace se integrací jednoho výrobku zamezí zatěžování v ohybu a v tahu v maximální možné míře a keramika je pak zatěžována především tlakem. 3, 4 Odolnost keramických rekonstrukcí je, kromě druhu použité keramiky, ovlivňována též tvarem, velikostí, povrchem a případně i strukturálními nehomogenitami v samotném materiálu podmíněnými výrobou. 5 Ošetřující lékař si musí být vědom té skutečnosti, že tvar a provedení preparace na samotném zubu má velmi velký vliv na klinickou životnost fazety. 6
Obecně se dají rozlišit tři základní tvary preparace na fazety, které vykazují individuální modifikace variabilně odpovídající příslušným klinickým požadavkům. Při broušení čistě vestibulární skloviny preparujeme labiální plošku od krčku ke špičce incizní hrany a tato preparace zasahuje ve vestibulo-orálním rozměru maximálně do poloviny tloušťky skloviny, nedochází přitom ke zkrácení zubu a základní tvar zubu zůstává zachován (obr. 1). 7, 8 Tento druh preparace na fazetu je často označován jako „kontaktní čočka“. 9 U tohoto tvaru preparace ovšem existuje riziko, že při nadměrných protruzních a lateroprotruzních pohybech se keramika na fazetě kvůli střihovému zatížení poškodí na incizní hranici rekonstrukce a případně se i rozštípne, nebo dojde k selhání adhezivní vazby způsobené významně vyšším zatížením kvůli smykovému napětí působícímu v tomto místě. 7 To je přirozeně u každého pacienta významně ovlivněno individuálními lokálními faktory, jako např. rozsah horizontálního předkusu (incizální schůdek, overjet) a vertikálního (výška skusu, overbite) překusu frontálních zubů, strmým postavením horních frontálních zubů nebo eventuálně navíc působícími parafunkcemi (např. bruxismus, zlozvyky).
Kromě čistě labiálních fazet se dále rozlišuje mezi oběma hlavními variantami s dodatečnou incizálně-horizontální redukcí řezací hrany (incizní schůdek) (obr. 2) nebo dodatečnou incizálně-horizontální redukcí s orálním orámováním řezací hrany (incizální čepička) (obr. 3). 6, 7, 10 U poslední jmenované varianty je pak plynulý přechod k částečné korunce určené pro frontální zuby.
Navíc existuje modifi kovaná korunka (též označována jako 360° fazeta nebo „Full Veneers“; oproti klasickým keramickým korunkám mají významně menší tloušťku stěny) (obr. 4) 11, 12, dále palatinální fazety zhotovované z funkčních důvodů k dostavbě nebo rekonstrukci vodicích plošek 7, 11 a částečné fazety (též v anglické terminologii označované jako „Additionals“, „Additional Veneers, „Sectional Veneers nebo „Edge-ups“) sloužící k náhradě ztracených částí zubů. 7, 11, 13–16 Tím pádem existuje plynulý přechod v designu preparace mezi klasickou minimálně invazivní labiální fazetou a keramickou korunkou, která je významně náročnější na množství odbroušených tvrdých tkání. 17, 18
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Referenční plošky, sloužící k určení potřebného množství odbroušených tkání, se určují na základě vnějších rozměrů budoucího ošetření. Pokud se mají plánovaným ošetřením uskutečňovat rozsáhlejší změny ve tvaru, velikosti a v postavení zubů, doporučuje se bezpodmínečně zhotovit diagnostickou šablonu (viz 1. část tohoto článku). Pokud nejsou s ošetřením spojeny žádné změny rozměrů zubu, např. pouze úprava povrchové morfologie nebo barvy zubu, lze potřebné množství odbrušovaných tkání stanovit rovněž speciálním diamantovým drážkovačem.
Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.
objednat předplatnéZBW-Ausgabe 8-9/2017
Literaturverzeichnis zum Fortbildungsbeitrag Keramikveneers: minimale Präparation, maximale Wirkung (Teil 2) Aspekte der Veneerpräparation
(Prof. Dr. Jürgen Manhart, Poliklinik für Zahnerhaltung und Parodontologie München)
1. Mangani, F., et al., Clinical approach to anterior adhesive restorations using resin composite veneers. Eur J Esthet Dent, 2007. 2(2): p. 188-209.
2. Swift, E.J., Jr. and M.J. Friedman, Critical appraisal. Porcelain veneer outcomes, part I. J Esthet.Restor.Dent, 2006. 18(1): p. 54-57.
3. Arnetzl, G.V. and G. Arnetzl, Design of preparations for all-ceramic inlay materials. Int J Comput Dent, 2006. 9(4): p. 289-98.
4. Arnetzl, G.V. and G. Arnetzl, Biomechanical examination of inlay geometries--is there a basic biomechanical principle? Int J Comput Dent, 2009. 12(2): p. 119-30.
5. Brevier Technische Keramik (Herausgegeben vom Verband der Keramischen Industrie e.V.). Vol. 4. Auflage. 2003, Nürnberg: Verlag Hans Carl.
6. Castelnuovo, J., et al., Fracture load and mode of failure of ceramic veneers with different preparations. J Prosthet Dent, 2000. 83(2): p. 171-80.
7. Walls, A.W., J.G. Steele, and R.W. Wassell, Crowns and other extra-coronal restorations: porcelain laminate veneers. Br Dent J, 2002. 193(2): p. 73-6, 79-82.
8. Robbins, J.W., Porcelain veneers, in Fundamentals of Operative Dentistry. A Contemporary Approach. (2nd Ed.), J.B. Summit, J.W. Robbins, and R.S. Schwartz, Editors. 2001, Quintessence Publishing Co, Inc: Chicago. p. 427-450.
9. Nash, R.W., The contact lens porcelain veneer. Dent Today, 2003. 22(5): p. 56-59.
10. Sharma, S., G. Kugel, and L. Hamburg, Successful veneers. Preparation is the critical factor in a successful treatment outcome. Inside Dentistry, 2010. 6(7): p. 76-79.
11. Ernst, K.K., Lichtspiele, in Kompendium Dental. Klinische und technische Fallstudien., S.M. Beschnidt, et al., Editors. 2004, Verlag Neuer Merkur GmbH: München. p. 95-124.
12. Kani, A., Ästhetische Versorgung einer Patientin nach dem Veneer-Kronen-Konzept. Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 374-380.
13. Müterthies, K., G. Körner, and T. Minami, Noninvasiv - Minimalinvasiv - Invasiv 2011, Berlin: Quintessenz Verlags-GmbH.
14. Hajmasy, A. and H. Schorn, Maximaler Substanzerhalt bei maximaler Ästhetik. Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 352-356.
15. Gütges, A., Additional Veneers. Drei Wege, ein Ergebnis!? Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 302-316.
16. Müterthies, K., Additio ad naturam. Möglichkeiten einer noninvasiven Veneer-Behandlung. Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 366-373.
17. Rouse, J.S., Full veneer versus traditional veneer preparation: a discussion of interproximal extension. Journal of Prosthetic Dentistry, 1997. 78(6): p. 545-549.
18. Edelhoff, D. and J.A. Sorensen, Tooth structure removal associated with various preparation designs for anterior teeth. J Prosthet Dent, 2002. 87(5): p. 503-9.
19. Van Meerbeek, B., et al., The clinical performance of adhesives. J Dent, 1998. 26: p. 1-20.
20. Ozer, F. and M.B. Blatz, Self-etch and etch-and-rinse adhesive systems in clinical dentistry. Compend Contin Educ Dent, 2013. 34(1): p. 12-18.
21. Xu, H.H., et al., Indentation damage and mechanical properties of human enamel and dentin. J Dent Res, 1998. 77(3): p. 472-80.
22. Meredith, N., et al., Measurement of the microhardness and Young's modulus of human enamel and dentine using an indentation technique. Arch Oral Biol, 1996. 41(6): p. 539-45.
23. Hajto, J. and U. Gehringer, Individuell variierende Präparationstiefe und Schichttechnik bei Frontzahnveneers. Quintessenz Zahntechnik, 2011. 37(8): p. 990-1000.
24. Magne, P. and M. Magne, Use of additive waxup and direct intraoral mock-up for enamel preservation with porcelain laminate veneers. Eur J Esthet.Dent, 2006. 1(1): p. 10-19.
25. Nordbo, H., N. Rygh-Thoresen, and T. Henaug, Clinical performance of porcelain laminate veneers without incisal overlapping: 3-year results. J Dent, 1994. 22(6): p. 342-345.
26. Strassler, H.E. and D. Nathanson, Clinical evaluation of etched porcelain veneers over a period of 18 to 42 months. J Esthet Dent, 1989. 1(1): p. 21-28.
27. Magne, P. and U. Belser, Bonded Porcelain Restorations in the Anterior Dentition. A Biomimetic Approach. 2002, Berlin: Quintessence Publishing Inc.
28. Magne, P. and U.C. Belser, Novel porcelain laminate preparation approach driven by a diagnostic mock-up. J Esthet Restor Dent, 2004. 16(1): p. 7-16.
29. Sheets, C.G. and T. Taniguchi, Advantages and limitations in the use of porcelain veneer restorations. J Prosthet Dent, 1990. 64(4): p. 406-11.
30. Peumans, M., et al., Porcelain veneers: a review of the literature. J Dent, 2000. 28(3): p. 163-177.
31. Friedman, M.J., The enamel ceramic alternative: porcelain veneers vs metal ceramic crowns. J Calif Dent Assoc, 1992. 20: p. 27-33.
32. Peumans, M., et al., Five-year clinical performance of porcelain veneers. Quintessence Int, 1998. 29(4): p. 211-221.
33. Kihn, P.W. and D.M. Barnes, The clinical longevity of porcelain veneers: a 48-month clinical evaluation. The Journal of the American Dental Association, 1998. 129(6): p. 747-752.
34. Layton, D. and T. Walton, An up to 16-year prospective study of 304 porcelain veneers. Int J Prosthodont., 2007. 20(4): p. 389-396.
35. Jordan, A., Clinical aspects of porcelain laminate veneers: considerations in treatment planning and preparation design. J Calif Dent Assoc, 2015. 43(4): p. 199-202.
36. Magne, P., et al., Clinical performance of novel-design porcelain veneers for the recovery of coronal volume and length. Int J Periodontics Restorative Dent, 2000. 20(5): p. 440-457.
37. Stappert, C.F., et al., Longevity and failure load of ceramic veneers with different preparation designs after exposure to masticatory simulation. J Prosthet.Dent, 2005. 94(2): p. 132-139.
38. Troedson, M. and T. Derand, Effect of margin design, cement polymerization, and angle of loading on stress in porcelain veneers. J Prosthet.Dent, 1999. 82(5): p. 518-524.
39. Shaini, F.J., A.C. Shortall, and P.M. Marquis, Clinical performance of porcelain laminate veneers. A retrospective evaluation over a period of 6.5 years. J Oral Rehabil., 1997. 24(8): p. 553-559.
40. Smales, R.J. and F.C.S. Chu, Porcelain laminate veneers for dentists and technicians. 1999, New Delhi, India: Jaypee Brothers Medical Publishers Ltd.
41. Magne, P., M. Magne, and U. Belser, The esthetic width in fixed prosthodontics. J Prosthodont, 1999. 8(2): p. 106-18.
42. Dumfahrt, H., Porcelain laminate veneers. A retrospective evaluation after 1 to 10 years of service: Part I--Clinical procedure. Int J Prosthodont, 1999. 12(6): p. 505-13.
43. Magne, P. and W.H. Douglas, Additive contour of porcelain veneers: a key element in enamel preservation, adhesion, and esthetics for aging dentition. J Adhes Dent, 1999. 1(1): p. 81-92.
44. Hugo, B., [Oscillating procedures in the preparation technic (I)] Oszillierende Verfahren in der Präparationstechnik (Teil I). Schweiz. Monatsschr. Zahnmed., 1999. 109(2): p. 140-160.
45. Faus-Matoses, I. and F. Sola-Ruiz, Dental preparation with sonic vs high-speed finishing: analysis of microleakage in bonded veneer restorations. J Adhes Dent, 2013.
46. Carvalho, C.A., et al., The use of CVD diamond burs for ultraconservative cavity preparations: a report of two cases. J Esthet Restor Dent, 2007. 19(1): p. 19-28; discussion 29.
47. D'Arcangelo, C., et al., Clinical evaluation on porcelain laminate veneers bonded with light-cured composite: results up to 7 years. Clin Oral Investig, 2012. 16(4): p. 1071-9.
48. Magne, P. and W.H. Douglas, Interdental design of porcelain veneers in the presence of composite fillings: finite element analysis of composite shrinkage and thermal stresses. Int J Prosthodont, 2000. 13(2): p. 117-24.
49. Priest, G., Proximal margin modifications for all-ceramic veneers. Pract. Proced. Aesthet. Dent., 2004. 16(4): p. 265-272.
50. Chen, J.H., et al., Clinical evaluation of 546 tetracycline-stained teeth treated with porcelain laminate veneers. J Dent, 2005. 33(1): p. 3-8.
51. Garcia-Baeza, D., R. Garcia-Adamez, and C. Saavedra, Soft and hard tissue management in the treatment of a discolored single tooth in the esthetic zone. Int J Esthet Dent, 2017. 12(1): p. 28-40.
52. Gurel, G., Predictable and Precise Tooth Preparation Techniques For Porcelain Laminate Veneers (PLVs) in Complex Cases. Oral Health Journal, 2007. 8(4): p. 14-27.
53. Boksman, L. and B. Carson, Aesthetic veneer restoration of an anterior dentition postorthodontics complicated by ankylosis. Dent Today, 2005. 24(11): p. 106-110.
54. Helvey, G.A., Porcelain Laminate Veneer Preparations: The Additive Contour Technique. Inside Dentistry, 2009. 5(1): p. 74-78.
55. Barghi, N. and E. McAlister, Porcelain for veneers. J Esthet Dent, 1998. 10(4): p. 191-7.
56. Hajto, J. and C. Marinescu, An esthetic challenge: isolated areas of high translucency in laminate veneers. Eur J Esthet Dent, 2012. 7(3): p. 282-94.
57. Nixon, R.L., Masking severely tetracycline-stained teeth with ceramic laminate veneers. Pract Periodontics Aesthet Dent, 1996. 8(3): p. 227-35; quiz 237.
58. Meijering, A.C., et al., Dimensional changes during veneering procedures on discoloured teeth. J Dent, 1998. 26: p. 569-576.
59. Griffin, J.D., Excellence in photography: heightening dentist-ceramist communication. Dent Today, 2009. 28(7): p. 124-127.
60. Kern, M., et al., Vollkeramik auf einen Blick. Leitfaden zur Indikation, Werkstoffauswahl, Vorbereitung und Eingliederung von vollkeramischen Restaurationen. 6. Auflage ed. 2015, Ettlingen: AG für Keramik in der Zahnheilkunde e.V.
61. Vanlioğlu, B.A. and Y. Kulak-Özkan, Minimally invasive veneers: current state of the art. Clinical, Cosmetic and Investigational Dentistry, 2014. 6: p. 101-107.
62. Gurel, G., Discovering the artist inside: a three-step approach to predictable aesthetic smile designs, Part I. Dent Today, 2013. 32(5): p. 74, 76-8.
63. Archangelo, C.M., et al., Laminate veneers in premolars: nonlinear study using 3-D FEA. Journal of Dental Research, 2009. 88, Special Issue A, Abstract No. 3321.
64. Javaheri, D., Considerations for planning esthetic treatment with veneers involving no or minimal preparation. The Journal of the American Dental Association, 2007. 138(3): p. 331-337.
65. McLaren, E.A. and B. LeSage, Feldspathic Veneers: What Are Their Indications? Compend Contin Educ Dent, 2011. 32(3): p. 44-49.
66. Kunzelmann, K.H., "Tenuia"-Veneers: dünn gepresst - Indikation auf "dünnem Eis" (Interview). Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift, 2009. 64(10): p. 587-588.
67. DiMatteo, A.M., Prep vs No-Prep: The Evolution of Veneers. Inside Dentistry, 2009. 5(6): p. 72-79.
68. Kunzelmann, K.H. and M. Kern, Wunsch und Wirklichkeit: Bewertung von prep-freien "Tenuia"-Veneers und ihre Grenzen in der Praxis. Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift, 2009. 64(10): p. 582-586.
69. Cherukara, G.P., et al., A study into the variations in the labial reduction of teeth prepared to receive porcelain veneers--a comparison of three clinical techniques. Br Dent J, 2002. 192(7): p. 401-404.
70. Sheets, C.G., The periodontal-restorative interface: enhancement through magnification. Pract Periodontics Aesthet Dent, 1999. 11(8): p. 925-931.
71. Guess, P.C. and C.F. Stappert, Midterm results of a 5-year prospective clinical investigation of extended ceramic veneers. Dental Materials, 2008. 24(6): p. 804-813.
72. Clelland, N.L., et al., Influence of bond quality on failure load of leucite- and lithia disilicate-based ceramics. J Prosthet Dent, 2007. 97(1): p. 18-24.
73. Chadwick, R.G., J.F. McCabe, and T.E. Carrick, Rheological properties of veneer trial pastes relevant to clinical success. Br Dent J, 2008. 204(6): p. E11.
74. Xing, W., et al., Evaluation of the esthetic effect of resin cements and try-in pastes on ceromer veneers. J Dent, 2010. 38 Suppl 2: p. e87-e94.
75. Omar, H., et al., Effect of CAD-CAM Porcelain Veneers Thickness on Their Cemented Color. J Dent, 2010. 38 Suppl, 2: p. e95-e99.
76. Zhang, F., Y. Zhao, and M.E. Razzoog, Effect of layering feldspathic porcelain on resulting veneer color with aluminum oxide core. Zhonghua Kou Qiang Yi Xue Za Zhi, 2002. 37(3): p. 206-209.
77. Winter, R., Visualizing the natural dentition. J Esthet Dent, 1993. 5(3): p. 102-17.
78. Schroeder, H.E., Pathobiologie oraler Strukturen. 1991, Basel: Karger-Verlag.
79. Hall, N.R. and M.C. Kafalias, Composite colour matching: the development and evaluation of a restorative colour matching system. Aust Prosthodont J, 1991. 5: p. 47-52.
80. Friedman, M.J., Current state-of-the-art porcelain veneers. Curr. Opin. Cosmet. Dent., 1993: p. 28-33.
81. Aristidis, G.A. and B. Dimitra, Five-year clinical performance of porcelain laminate veneers. Quintessence.Int., 2002. 33(3): p. 185-189.
82. Dumfahrt, H. and H. Schäffer, Porcelain laminate veneers. A retrospective evaluation after 1 to 10 years of service: Part II--Clinical results. The International Journal of Prosthodontics, 2000. 13(1): p. 9-18.
83. Wylie, S.G., H.K. Tan, and K. Brooke, Restoring the vertical dimension of mandibular incisors with bonded ceramic restorations. Australian Dental Journal, 2000. 45: p. 91-96.
84. Friedman, M.J., A 15-year review of porcelain veneer failure - a clinician's observations. Compendium of Continuing Education in Dentistry, 1998. 19: p. 625-636.
vzdělávací akce
Pá 7. 2. 2025 – So 15. 2. 2025
Články
12. 6. 2024 | Implantologie
Dále bylo naplánováno zhotovení provizorního šroubovaného můstku z PMMA vyrobeného pomocí CAD/CAM. Subgingivální tvar můstku by měl být konkávní od horní části implantátu až po úroveň gingivy…
Články
11. 5. 2023 | Zprávy z firem
Počáteční situace: Pacient vykazoval dobré celkové zdraví, ačkoliv byl silný...
