Celkové snímatelné náhrady v současné praxi
5. část – Efektivní využití stávající náhrady pro rekonstrukci rozsáhlých defektů
Odkaz na 1. část
Odkaz na 2. část
Odkaz na 3. část
Odkaz na 4. část
V závěrečném dílu našeho nyní již pětidílného seriálu článků o snímatelných náhradách se s vámi prozatím rozloučíme technologickým tipem pro co nejefektivnější úspěšné řešení základního „kamene úrazu" snímatelné protetiky: rekonstrukce mezičelistních vztahů u pacientů s rozsáhlou ztrátou chrupu. Možnost využití stávající nošené náhrady ke zhotovení náhrady nové je odborné veřejnosti poměrně známa, ale není v praxi využívána takovým způsobem, jaký by si dle našeho názoru „zasloužila". Jsme přesvědčeni, že paušálním využíváním „zaběhnuté" protézy pro záznam výchozího stavu, namísto standardní rekonstrukce mezičelistních vztahů skusovou šablonou, je řešením mnohých obvyklých a opakujících se problémů v průběhu výrobního procesu a procesu přijetí náhrady pacientem. Určité výhrady odborné veřejnosti k využívání tohoto postupu jsou založeny zejména na obavách, že společně s fyziologickou polohou čelistí zkopíruje zubní technik do nové náhrady také chyby a nedostatky náhrady staré. Je však třeba si uvědomit, že zde samozřejmě nutně nehovoříme o „otrockém" kopírování, ale o využití stávající (třeba i částečně nevyhovující) náhrady jako logické, ve všech fázích pracovního postupu výhodné pomůcky pro zhotovení náhrady nové a lepší (pokud je co zlepšovat, a to lze vždy). Nedostatky staré náhrady lze na získaných záznamech, oproti skusové šabloně přesnějších, mnohem lépe stanovit, pojmenovat a napravit cíleným postupem s mnohem menší časovou ztrátou a jednodušeji dosažitelným optimálním výsledkem, než nabízí nejužívanější konvenční přístup. Pacient si však může přát i přesnou kopii své stávající náhrady a pokud není funkčnost náhrady z klinického hlediska nepřijatelná, není důvod mu nevyhovět. Níže uvedený postup, který vychází z metody „kopírování staré náhrady" (viz Snímatelné náhrady – rekapitulace), umožňuje nejen stávající náhradu přesně zkopírovat, ale v případě potřeby i odstranit její nedostatky a zlepšit její vlastnosti.
Je důležité připomenout, že nositeli snímatelných náhrad jsou v největší míře starší lidé s pohybovými problémy, které se projevují i na koordinaci při mezičelistních záznamech a mnohdy s problémy psychickými, které se projevují nepřizpůsobivostí. Zavedením postupu využívání původní nošené náhrady (byť ji ošetřující lékař neshledává zcela optimální a patřičně reprezentativní, ale pacient pohodlnou a příjemnou na užívání) do každodenního provozu reálné praxe je cestou k navázání mnohem příjemnějšího vztahu s našimi pacienty/klienty – nositeli snímatelných náhrad, mj. ve smyslu šetření času stráveného u křesla a času zubního technika při úpravách zubních náhrad na základě nespokojenosti pacientů.
V souvislosti se zhotovováním snímatelných náhrad obecně, apelujeme na všechny stomatologické odborníky: Za každých okolností zvolte exaktní a komplexní metodu mezičelistních záznamů založenou na fyziologických parametrech funkčnosti lidského chrupu a přestaňte „vymýšlet" důvody „proč to nejde". Pokud jsou záznamy mezičelistních vztahů provedeny jakkoliv polovičatě, z pohledu moderní stomatologie si dovolíme říci amatérsky, např. pouhým skousnutím do nahřátého voskového valu, je celý stomatologický tým zákonitě a opakovaně vystaven nevoli pacientů, která se dodatečnými úpravami nebo předělávkami nevyhovující náhrady tlumí dost těžko a také časovým, tudíž ekonomickým, ztrátám ve své práci. Zdá se vám platnost tohoto konstatování ještě nedostatečně ověřena každodenní praxí?
Ve své praxi jsme nenarazili na žádný důvod k nevyužití stávajících náhrad jako pomůcky pro zhotovení náhrad nových. Naopak, je to metoda vedoucí k opakovaně dosažitelným vynikajícím výsledkům ošetření bezzubých pacientů, zvláště pokud stomatologickému týmu chybí zkušenosti či erudice k získání fyziologicky relevantního záznamu skusovou šablonou prostřednictvím nefyziologického voskového valu.
Jak jsme již v úvodu naznačili, jeden ze způsobů využití stávajících náhrad ke zhotovení nových, kdy náhrady „jednoduše" zkopírujeme včetně tvaru báze a postavení zubů, je velmi užitečným u značně nepřizpůsobivých pacientů. Mezi pacienty se nezřídka najdou tací, kteří si na svou zubní náhradu zvyknou natolik, že novou přijímají s takřka nepřekonatelnými obtížemi. Obvykle je na nové náhradě stále někde něco tlačí, nebo jim vadí postavení toho či onoho zubu, který mohl být předtím kupříkladu více zasunutý krčkem apod. Po několika návštěvách v ordinaci/laboratoři, kdy jim ošetřující lékař/zubní technik novou náhradu poupraví, se vrací k nošení své staré oblíbené náhrady. Pokud již starou náhradu nemají k dispozici, neustále zvyšují tlak na ošetřující tým. Spolupráce s podobnými pacienty je tedy velmi obtížná. V následující kazuistice navazuje Petr Moj na odborná sdělení Ivy Mondok obsahující podrobný postup, jak efektivně zkopírovat starou náhradu, popis metody biofunkčního otisku ad. – naleznete na www.stomateam.cz v tematicky souhrnném článku: Snímatelné náhrady – rekapitulace.
Stávající nošená náhrada, prověřená v podmínkách stomatognátního systému pacienta, je ten nejlepší výchozí bod pro stanovení fyziologické polohy bezzubých čelistí.
Pan František, ročník 1941 – kazuistika
Pan František má starou zubní náhradu, která mu už několikrát praskla. S každou další opravou se mírně změnilo i postavení zubů, které byly původně postaveny v ukázkové anatomické řadě. Nyní, po několika opravách, vypadá náhrada tak, že jsou v ní zuby postaveny velice „individuálně" (obr. 1 a 3). I přesto se náš pacient s náhradou sžil natolik, že vnímá v podstatě každý její detail jako část svého těla. Jakoukoliv změnu přijímá s velkými obtížemi: ani s velice podobnou náhradou není spokojen a nenosí ji. Na přání pacienta jsme tedy zhotovili novou náhradu pomocí metody kopírování stávající náhrady (obr. 2 a 4).
Pracovní postup
Duplikování horní celkové náhrady pomocí metody biofunkčního otisku
Fáze 1 – ordinace
Jelikož jsme zhotovovali novou horní náhradu bylo samozřejmě nutné sejmout otisk protiskusu a užitečným byl také záznam pomocí voskového skusového registrátu. Potřebné záznamy a stávající náhrada jsou poté odeslány do zubní laboratoře. Pacienta je tedy nutno připravit na skutečnost, že zubní technik bude starou zubní náhradu potřebovat 2 až 3 dny pro přenesení jejích technických parametrů. Je však také možno dohodnout plánovanou návštěvu pacienta v zubní laboratoři, při které lze nutné přípravy (orámování staré náhrady, zhotovení pracovního modelu, montáž modelů do artikulátoru, provedení záznamů zákresem a také očištění původní náhrady párou příp. ultrazvukem) zrealizovat během několika hodin a lze tak časový úsek pacientova diskomfortu maximálně zredukovat.
Publikováno: StomaTeam 6/2016
Čtěte také:
Zubní protéza – kopírovat či nekopírovat?
Zhotovení celkové snímatelné náhrady s využitím biofunkčního otisku
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Pá 22. 11. 2024 – So 23. 11. 2024 | 1,5 dne
18. 4. 2023 | Protetika
Rád bych se s vámi podělil o případ ze...
8. 3. 2023 | Dentální hygiena
Už téměř 10 let je iTOP (individually trained oral prophylaxis) součástí výuky na stomatologické klinice Univerzity...
4. 8. 2023 | Protetika
Přestože počítačem podporovaná výroba (CAM) získává na popularitě, stále v některých oblastech výroby hojně...