Fibrin bohatý na destičky (PRF) byl vyvinut na základě návrhu v článku publikovaném Dr. Josephem Choukrounem v roce 2001. Používání krevní biologie trvá už od roku 1978, kdy Rosenthal a kol. (1978) navrhl využití směsi destičky-fi brinogen-trombin na zapečetění experimentálních penetrujících ran rohovky v oftalmologii. To bylo dále rozpracováno Marxem (1998) v jeho návrhu využít plazmu bohatou na destičky v hojení augmentovaného kostního štěpu. Postup vyžadoval komplexní sérii odběrů krve a mnohočetné cykly v centrifuze k separaci seskupených červených krvinek od destiček a plazmy a poté plazmy od destiček. Dále bylo nutné použití trombinu a kalcia a také mnoho manipulace, což činilo metodu více rizikovou a drahou. Anitua (1999) navrhl plazmu bohatou na růstové faktory (PRGF), což byl velmi čistý koncept, ale také vyžadoval zdroj tepla, který způsoboval další manipulační komplikace. Choukroun (2001) publikoval článek ve francouzštině, který se po nějakou dobu neuchytil, ale dle jeho návrhu PRF bylo možno překonat mnoho výzev přechozích návrhů a měl potenciál pomoci hojení ran. Bylo navrženo, aby se růstové faktory uvolnily po dobu 7 dnů, bez potřeby přidání kalcia a trombinu a nebylo vyžadováno ani vyhřívání. To by umožnilo, že by se buňky zachytily ve fibrinové síti, a tím by se pomalu uvolnily jejich cytokiny a růstové faktory. Byl to autologní krevní destičkový/leukocytový koncentrát derivovaný bez biochemické manipulace. Navíc bylo možno jej vyrobit relativně jednoduše v zubní ordinaci, bez potřeby nadstandardního vybavení.