Endodontické ošetření zubů s nedokončeným vývojem kořene
Endodontické ošetření zubů s nedokončeným vývojem představuje v endodoncii zvláštní výzvu. Zatímco u laterálních zubů je příčinou nekrózy pulpy zpravidla kaz, u frontálních zubů to bývá úraz.
Postupy běžně používané pro ošetření zubů s dokončeným vývojem kořene nelze použít. V současnosti se nabízí tři metody:
- Apexifikace pomocí opakované výměny hydroxidu vápenatého. Několik studií prokázalo, že dlouhodobé působení hydroxidu vápenatého mění vlastnosti dentinu a zvyšuje riziko fraktury zubů ošetřených touto metodou 1.
- Apikální uzávěr s MTA umožní zhotovení výplně kořenového kanálku některou konvenční metodou. Nevýhodou tohoto postupu je, že nepodpoří další vývoj kořene. Zuby tak zůstávají ohroženy frakturou úměrně stadiu vývoje kořene v době úrazu a tím i tloušťce stěn.
- Regenerace pulpy (u nás označovaná často jako označovaná jako maturogeneze) představuje metodu přinášející slibné výsledky. Jedná se o metodu nejmladší, a tak i nejméně prověřenou s dosud ne zcela ustáleným protokolem a nejasně předvídatelnými výsledky. Zvláště u zubů v pokročilejším stadiu vývoje kořene je tak v praxi stále důvod dávat přednost apikálnímu uzávěru s MTA se spolehlivě definovaným protokolem.
Tento článek prezentuje kazuistiku, na které je možno doložit způsob, jak se lze vypořádat s některými těžkostmi, které s sebou toto ošetření může přinášet.
Dodržení pravidla, že během endodontického ošetření má být ošetřovaný zub izolován kofferdamem, je u zubů s nedokončeným vývojem kořene často komplikováno neúplným prořezáním zubu. Chybí podsekřivý prostor pro retenci spony. V některých případech může pomoci dočasná adhezivní fixace spony na ošetřovaném zubu. Jindy – především u řezáků, však ani takováto fixace spony není možná. Lze pak například sponu nasadit na některý z laterálních zubů a na ošetřovaném řezáku zajistit pouze retenci pro kofferdamovou fólii (viz obr. 13 a 14).
Vzhledem k velkému lumen kořenového/vých kanálku/ů a tenkým stěnám kořene je jejich preparace a tím i další oslabení nežádoucí. Velký důraz je proto třeba klást na dezinfekční protokol.
Zánětlivé změny v periapikálních tkáních a současně schopnost hypochloridu rozpouštět měkké tkáně mohou vést ke vzniku prázdného prostoru periapikálně. Pravděpodobnost přetlačení MTA do periapikálního prostoru je pak velká. Vzhledem k biokompatibilitě tohoto materiálu se nejedná o komplikaci, která by ohrožovala výsledek ošetření (obr. 1–4), není však žádoucí. Pokud periapikální tkáně nevytvářejí přirozenou bariéru, která přetlačení MTA brání, je možné takovouto bariéru vytvořit z kolagenu.
Obr. 1: květen 2008 / Obr. 2: červen 2008
Obr. 3: září 2009 – tzn. za rok a 4 měsíce / Obr. 4: červen 2018 – tzn. po 10 letech
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Zaujala vás ukázka článku?
Celý článek můžete prostudovat v časopisu Roots 1/2018
Prohlédněte/stáhněte si celý časopis ve formátu PDF ❯
vzdělávací akce
Pá 7. 2. 2025 – So 15. 2. 2025
Články
1. 6. 2023 | Endodoncie
Mechanická preparace kořenových kanálků pomocí nikltitanových (NiTi) nástrojů aktivovaných endodontickými...
Články
5. 1. 2023 | Endodoncie
V endodoncii jsou rutinní případy bohužel spíše jen výjimkou a vytvoření optimální přístupové kavity do kořenového...
Články
20. 4. 2023 | Endodoncie
Doporučení přístupu, provedení a hodnocení Představení doporučeného postupu RCHE
