Endodontické ošetření zubů s nedokončeným vývojem kořene
Endodontické ošetření zubů s nedokončeným vývojem představuje v endodoncii zvláštní výzvu. Zatímco u laterálních zubů je příčinou nekrózy pulpy zpravidla kaz, u frontálních zubů to bývá úraz.
Postupy běžně používané pro ošetření zubů s dokončeným vývojem kořene nelze použít. V současnosti se nabízí tři metody:
- Apexifikace pomocí opakované výměny hydroxidu vápenatého. Několik studií prokázalo, že dlouhodobé působení hydroxidu vápenatého mění vlastnosti dentinu a zvyšuje riziko fraktury zubů ošetřených touto metodou 1.
- Apikální uzávěr s MTA umožní zhotovení výplně kořenového kanálku některou konvenční metodou. Nevýhodou tohoto postupu je, že nepodpoří další vývoj kořene. Zuby tak zůstávají ohroženy frakturou úměrně stadiu vývoje kořene v době úrazu a tím i tloušťce stěn.
- Regenerace pulpy (u nás označovaná často jako označovaná jako maturogeneze) představuje metodu přinášející slibné výsledky. Jedná se o metodu nejmladší, a tak i nejméně prověřenou s dosud ne zcela ustáleným protokolem a nejasně předvídatelnými výsledky. Zvláště u zubů v pokročilejším stadiu vývoje kořene je tak v praxi stále důvod dávat přednost apikálnímu uzávěru s MTA se spolehlivě definovaným protokolem.
Tento článek prezentuje kazuistiku, na které je možno doložit způsob, jak se lze vypořádat s některými těžkostmi, které s sebou toto ošetření může přinášet.
Dodržení pravidla, že během endodontického ošetření má být ošetřovaný zub izolován kofferdamem, je u zubů s nedokončeným vývojem kořene často komplikováno neúplným prořezáním zubu. Chybí podsekřivý prostor pro retenci spony. V některých případech může pomoci dočasná adhezivní fixace spony na ošetřovaném zubu. Jindy – především u řezáků, však ani takováto fixace spony není možná. Lze pak například sponu nasadit na některý z laterálních zubů a na ošetřovaném řezáku zajistit pouze retenci pro kofferdamovou fólii (viz obr. 13 a 14).
Vzhledem k velkému lumen kořenového/vých kanálku/ů a tenkým stěnám kořene je jejich preparace a tím i další oslabení nežádoucí. Velký důraz je proto třeba klást na dezinfekční protokol.
Zánětlivé změny v periapikálních tkáních a současně schopnost hypochloridu rozpouštět měkké tkáně mohou vést ke vzniku prázdného prostoru periapikálně. Pravděpodobnost přetlačení MTA do periapikálního prostoru je pak velká. Vzhledem k biokompatibilitě tohoto materiálu se nejedná o komplikaci, která by ohrožovala výsledek ošetření (obr. 1–4), není však žádoucí. Pokud periapikální tkáně nevytvářejí přirozenou bariéru, která přetlačení MTA brání, je možné takovouto bariéru vytvořit z kolagenu.
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Zaujala vás ukázka článku?
Celý článek můžete prostudovat v časopisu Roots 1/2018
Prohlédněte/stáhněte si celý časopis ve formátu PDF ❯Pá 7. 2. 2025 – So 15. 2. 2025
20. 4. 2023 | Endodoncie
Doporučení přístupu, provedení a hodnocení Představení doporučeného postupu RCHE
5. 1. 2023 | Endodoncie
V endodoncii jsou rutinní případy bohužel spíše jen výjimkou a vytvoření optimální přístupové kavity do kořenového...
31. 10. 2024 | Endodoncie
Jako zubní lékaři často čelíme nutnosti revidovat ošetření kořenových kanálků kvůli problémům, jako je například netěsnost výplně nebo neadekvátní předchozí léčba. Náš imunitní systém naštěstí hraje zásadní roli při udržování křehké bakteriální rovnováhy bojem proti bakteriální agresi...