Design a přesnost dosedu na gingivu u provizorního můstku musí být zhotoveny s ohledem na vytvoření optimálního emergence profilu a tvarově co nejpřesněji, jako podklad pro následné zhotovení finální keramické náhrady po oseointegraci implantátů a zhojení gingivy (obr. 31, 32). 

Pochopení biologického aspektu měkkých tkání je v této fázi velmi důležité. Tvar náhrad v subgingiválních oblastech lze předem prodiskutovat a zhotovit podle pokynů lékaře, aby se předešlo pozdějším problémům. Ideální tvar provizorní náhrady umožní hojení měkkých tkání tak, aby se vytvořila pevná a zdravá gingiva kolem implantátů a zachovala se tak architektura periimplantátových tkání na dlouhou dobu. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi lékařem a technikem.

Jeden z nejdůležitějších aspektů u provizorních náhrad je, že oblasti, které jsou v kontaktu s gingivou, by měly být ručně velmi pečlivě vyleštěny, aby se zabránilo retenci a hromadění plaku.

Obr. 33 a 34 ukazují provizorní šroubovaný můstek kotvený implantáty v ústech pacienta. Po zhojení modifikovaného štěpu pojivové tkáně lze připravit tkáňové lůžko pro dosedy mezičlenů (tzv. ovate pontics).

Zanoření do gingivy v místě postranních řezáků (UR2 a UL2) se může zdát příliš hluboké, ale usazení 1–1,5 mm do gingivy zajišťuje dostatečnou oporu pro mezičleny a vytváří velmi estetický efekt a dojem, že umělé zuby vyrůstají z dásně. Emergence profile takto vytvořených mezičlenů se příliš neliší od přirozených zubů (obr. 35).